Brexit a ochrana životního prostředí

19. července 2016 /
foto: pixabay.com. Skotské jezero Loch Maree.

Jak ovlivní pravděpodobný odchod Velké Británie z EU tamější ochranu životního prostředí?

V roce 1993 označil norský ministr životního prostředí Johna Gummera, svůj britský protějšek, jako drittsekk — kteréna (v angličtině shitbag) kvůli masivnímu dopadu kyselých dešťů z emisí britských elektráren na skandinávské lesy a jezera.

V 80. letech byla Velká Británie známá jako špindíra Evropy kvůli široce rozšířenému znečištění ovzduší, země i vody. Nyní tato reputace opět hrozí. Za zlepšení životního prostředí v posledních čtyřiceti letech vděčíme do značné míry evropským zákonům regulujícím průmyslové znečištění, kvalitu vody, ochranu přírody a čistotu ovzduší. Občas byla Británie ochotným účastníkem, někdy dokonce i aktivním vůdcem, ale nejčastěji Britové pokulhávali za ostatními, aby alespoň dostáli standardům, které ostatní evropské země braly jako samozřejmost. Celkový pokrok posledních nejméně čtyř dekád je nyní ohrožen odchodem Velké Británie z Evropské unie. Hned ve třech aspektech však máme štěstí.

Svobodné vyhubení tresky

Za prvé, většina evropské environmentální legislativy je ratifikována skrze národní zákony, takže veškerá ochrana životního prostředí stanovená v britském i skotském právu pokračuje i po britském vystoupení z Unie.

Za druhé, většina agendy související se životním prostředím přechází pod skotský parlament. Takže pokud se nové vedení konzervativců z jihu rozhodne, že si udělá z ochranných opatření táborák, protože je standardy kvality ovzduší obtěžují, dopravní omezení zaváděná na ochranu ohrožených druhů se jim nelíbí, nebo když si usmyslí, že by továrny měly mít dovoleno znečišťovat víc, můžeme ve Skotsku dělat vlastní rozhodnutí a udržovat již platné zákony beze změny.

Za třetí, skotská vláda chce zůstat v Unii. Je zde tedy značná vůle udržet dosavadní zákony v souladu s těmi unijními, a navíc je doplňovat o nové dodatky kompatibilními s evropskými direktivami.

Ačkoliv většina věcí zůstane v pořádku, i ve Skotsku se jistě objeví velký tlak na to s některými evropskými nařízeními skoncovat.

Větrná farma ve skotském Ardrossanu, foto: Vincent van Zeijst, Wikimedia Commons.

Evropské právní úpravy zaměstnávaly odpovědné ministry především ohledně snižování znečištění ovzduší ve městech. Farmáři tvrdě lobovali ve prospěch používání neonikotinoidových pesticidů smrtelných pro včely. Skotský parlament tehdy jejich požadavky podpořil a byla to až Evropská unie, která je zastavila.

Rybáři si zase umanutě stěžovali na evropské kvóty upravující rybolov, i když jen díky těmto kvótám nebyly v posledních dvaceti letech kompletně vyloveny klíčové druhy populací ryb.

Rybářský průmysl bude ve vyjednáváních o brexitu hledat řešení „pro všechny svobodně“, které by vedlo k rychlému vyhubení severomořské tresky a k pokračujícímu decimování zdejšího mořského prostředí.

Skotská klimatická výzva

Velký problém však pro Skotsko představuje stále velký počet oblastí týkajících se životního prostředí, které kontroluje britská vláda, a nikoliv skotský parlament.

Velká Británie již sice nebude součástí společných evropských klimatických cílů, stále ale zůstává členem OSN, takže nová vláda bude muset přijít s nově definovanými cíly na základě Pařížské dohody z minulého roku. Bude se patrně snažit dělat co nejméně, což pro Skotsko s jeho velkými ambicemi v klimatických otázkách znamená problém.

Britský parlament též kontroluje výši podpory pro obnovitelné zdroje energie. Minulý rok jsme viděli seškrtání těchto dotací, což ve Skotsku vedlo k zastavení nebo zrušení mnoha projektů.

Bez momentálních, jakkoliv slabých, cílů v oblasti obnovitelných zdrojů stanovených EU se může britská vláda vzdát obnovitelných zdrojů energie v podstatě úplně — zcela proti trendu téměř všech ostatních zemí světa.Skotsko v následujících několika letech nepochybně čeká velký zápas — zachovat ochranu přírody definovanou ve skotských zákonech, zachovat dosavadní vysoké ambice v environmentální politice a pokusit se minimalizovat britskou liknavost k přírodě a změnám v environmentální, energetické a klimatické politice.

Autor je ředitelem Friends of the Earth Scotland. Text vyšel ve skotském deníku The National 30. června 2016. Přeložil Adam Bedřich. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 2/2024 vychází v 2. polovině dubna.