Tekutá láska, láska konzumní

Svět, jak jej popisuje sociolog Zygmunt Bauman (mj. Globalizace, Tekutá modernita či Individualizovaná společnost), je tekutý. Neustále se proměňuje a nabízí nekončící řadu nových situací a možností. Dalo by se říct, že Hérakleitova nestálá řeka, do které nelze vstoupit dvakrát, dnes teče daleko rychleji. Také vztahy, které lidé v tomto světě navazují, jsou tekuté. Jak vypadají a proč vznikají, se dočteme v autorově nové knize Tekutá láska.

Dnešního člověka charakterizuje nevázanost. Trvalé závazky bez otevřených zadních vrátek jsou považovány za ohrožení. Podle Baumana nám chybí odvaha a chuť trvalé, tedy i složité, nejisté a riskantní vztahy vytvářet. Proč? Protože ten druhý může stejně jako my kdykoli vztah ukončit, což by nás mohlo zranit. A navíc, všechny vztahy, do kterých se pouštíme, zejména vztahy typu „dokud nás smrt nerozdělí“, nám uzavírají možnosti dalších romantických vztahů — a co kdyby byly lepší?

Člověk proto usiluje o vztah a zůstává v něm jen do té doby, dokud nevyčpí, a hned poté hledá nový. Nesnaží se o dosažení vysokých ideálů, ale raději si stáhne standardy co nejníže. Vše pak zapadá do konzumního životního stylu. Konzumerismus totiž neznamená hromadění zboží, ale jeho použití a rychlé zahození, aby se udělalo místo pro zboží (anebo vztahy) nové, protože to budoucí je vždy (potenciálně) lepší. „Zklame-li vás kvalita, hledáte záchranu v kvantitě. Nedostává-li se vám trvání, může vás spasit rychlost změny.“ A nejen v obchodech, ale nyní i ve vztazích se nabízí možnost „vrácení bez udání důvodu do čtrnácti dnů“.

Autor nás však nenechá klidně spát, když píše, že ani díky možnosti rychle a snadno ukončit vztah naše rizika a úzkost rozhodně nezmizí. Podobně je tomu ve vztazích mezi lidmi obývajícími stejné město. Globální elita se často uzavírá do kondominií, aby se nemusela konfrontovat s jinakostí, třeba těch sociálně slabších. Ovšem pokud se izolujeme a nepřicházíme s ostatními do styku, je pro nás každé další setkání obtížnější a bludný kruh se roztáčí.

Graficky velmi pěkně vyvedený text autor rozčleňuje na spoustu na sebe navazujících krátkých pasáží, které čtenáři umožňují dobrou tematickou orientaci. Moderní font a jednoduchý design pak souzní s jasností a stručností sto padesáti stran myšlenek o lásce, které nejsou bulvární, líbivé ani těžce filosofické. Místo toho nám Zygmunt Bauman nabízí — místy lehce ironicky — svěží sociologický pohled na proměnu lidských vztahů, a nejen těch intimních.

Zajímá-li vás, jaké „partnerské“ rady udílí víkendová příloha britského Guardianu, jak nákupy, mobilní telefony či moderní město ovlivňují současné vztahy, kdo jsou to mingles nebo jaký je rozdíl mezi mixofobií a xenofobií, rozhodně neváhejte po Tekuté lásce sáhnout.

Zygmunt Bauman — Tekutá láska: O křehkosti lidských pout. Academia 2013, přeložila Zuzana Gabajová. Pokud si knihu koupíte na Kosmas.cz (přes kliknutí na její obálku nebo sem), finančně pomůžete Sedmé generaci. Děkujeme.