Mimi(eko)librarium

Jean-Luc Fromental, Joelle Jolivet: 365 tučňáků. Baobab, 2017

Krásně jednoduché. Prvního ledna dorazí jedné rodince balíček, ve kterém objeví tučňáka. Další den jim dorazí další balíček, opět tučňák. Každý další den dorazí další tučňák. Kam s nimi, co s nimi – a kdo je posílá? Malé děti ocení jednoduché krásné ilustrace, ty větší se zabaví počítáním tučňáků. A na konci nás čeká ekologická pointa, ani divná, ani našroubovaná, což u dětské literatury vůbec není samozřejmostí. Hravé, vtipné, jednoduché.

Marek Vadas, Daniela Olejníková: Na útěku. Labyrint, 2017

Malý chlapec utíká s otcem z domova před lidmi, které postihla zvláštní choroba. Po cestě prochází různými místy, třeba němou vesnicí, městem výmluv, královstvím velkého razítka… Vážné, smutné, ale plné naděje. Kromě toho, že je knížka krásně ilustrovaná (a vyhrála za to Cenu za nejkrásnější slovenskou knihu roku), je taky krásně napsaná. Autor má vystudovaný slovenský jazyk a estetiku a jeho bohaté a zároveň jednoduché věty je radost číst. Pokud bych měla vytvořit žebříček nejlepších dětských knih, tato bude hodně vysoko.

Ruby Roth: A proto nejíme zvířátka: Knížka o veganech, vegetariánech a všem živém. IFP Publishing, 2017

Pokud máte jako já potřebu s dětmi důležitá témata probírat nad stránkami knih, mám pro vás radostnou novinku, která by neměla chybět v žádné vegetariánské a veganské knihovničce. Místy sice působí jako výčet argumentů pro dospělé, nicméně řada vět bude dobře fungovat i u dětí. A obrázky jsou moc fajn. Zvířata v dětských knihách bývají spíše hrdinové řešící lidské problémy. Tady se konečně i k dětských očím a uším donese, že zvířata mají své zvířecí problémy.

Jana Šrámková, Andrea Taschenazy: Zuza v zahradách. Labyrint, 2015

Příběh o Zuze, zahrádkářské kolonii, pěstování zeleniny a neznámém psovi, ale hlavně o velké dávce odvahy. Stoupenci montessori pedagogiky ocení, že celý příběh je ukotven v realitě. Zvířata nemluví, nevyskytují se žádné nadpřirozené bytosti ani jevy – a přitom je to tak napínavé, dobrodružné a fantazijní! A jen tak mimochodem se dozvíme, k čemu je v zahrádkářské kolonii dobrá opuštěná zahrádka. Zuza v zahradách je jednou z asi pěti knížek, ke kterým nemám vůbec žádnou výhradu.

Linda de Haan, Stern Nijland: Princ a princ. Meander, 2013

Jak je z názvu patrné, v této pohádce se do sebe zamilují dva princové. Knížka je velmi krátká, jen pár vět. A to je podle mě trochu škoda. Líbilo by se mi, kdyby některé věci víc vysvětlila nebo popsala. Třeba stačí jeden pohled a už je svatba, to je tedy rychlovka. Ačkoli jeden stereotyp se snaží bořit, na jiné zapomíná. Proč by se princ musel nejdřív oženit, aby mohl vládnout? Proč neuzná matčiny argumenty, ale řekne jen „Dobrá, mamá, ať je tedy po vašem“? Přes všechny výhrady ji považuji za knížku hodnou místa i v té nejmenší knihovničce.

Tereza Říčanová: Kozí knížka. Baobab, 2011

Vyprávění o tom, jak žije koza. Není ani poetické, ani pohádkové, zato však krásné. Čte se velmi dobře i těm nejmenším. Jednoduchou, syrovou a realistickou formou se dozvědí, co dělá koza a co děláme s kozou my. Krása knížky spočívá v popisu každodennosti a toho obyčejného, takže se dočteme také to, že kůzlata zabijeme a „maso jíme my. Na kosti čekají psi a kočky.“. Neznám lepší knížku, která by malým dětem tolik řekla o koloběhu života a původu masa.

Zakoupíte-li si některou z knih na Kosmas.cz kliknutím zde přes obálku knížky, podpoříte Sedmou generaci 5 % z ceny. Děkujeme.