graphic-header
Občanský kalendář » «»

květen 2017

2017-4&clndr_act=2017-5-23
2017-6&clndr_act=2017-5-23
PoÚtStČtSoNe
1
pondělí 1. května   »   1 událost
2
úterý 2. května   »   1 událost
3
středa 3. května   »   1 událost
4 5
6
sobota 6. května   »   1 událost
7
8 9 10 11 12
13
sobota 13. května   »   2 události
14
15
pondělí 15. května   »   1 událost
16
úterý 16. května   »   1 událost
17
středa 17. května   »   1 událost
18
čtvrtek 18. května   »   1 událost
19
pátek 19. května   »   1 událost
20
sobota 20. května   »   1 událost
21
neděle 21. května   »   1 událost
22 23 24 25
26
pátek 26. května   »   1 událost
Akce » Allfest 2017
27
sobota 27. května   »   1 událost
Akce » Allfest 2017
28
neděle 28. května   »   1 událost
Akce » Allfest 2017
29 30 31
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

25 let Sedmé generace

Videoanketa k narozeninám 7.G.

Anketa »

Jak hodnotíte rok 2016?

stál za starou belu

špaténka, ale byly horší

střídavě oblačno

v podstatě dobrý

můj životní rok

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Sedmá generace 6/2013  »

Budiž úsporné světlo
autor/ka: hostetin.veronica.cz 

Simona Horká

Budiž úsporné světlo

Pouliční osvětlení v Dolním Rakousku spolyká — bez nákladů na údržbu a opravy — až 45 % veřejných nákladů na elektřinu. Což při úvahách, jak uspořit, rozhodně stojí za zamyšlení. A to samozřejmě nejen tam. 

 

Veřejné osvětlení se nepoužívá jen pro zajištění bezpečnějšího provozu na cestách a pro zvýšení subjektivního pocitu bezpečí obyvatel, ale také ke zkrášlení obcí a měst. Při úpravách nebo zavádění osvětlení není od věci využít expertní konzultanty, protože trh s osvětlovacími technologiemi je stále méně přehledný. Experti po přezkoušení technického stavu stávajícího zařízení a světelných bodů srovnají nabízející se alternativy. Do celkové kalkulace vstupují nejen počáteční investiční náklady, ale i náklady na údržbu a provoz během celého životního cyklu. Vybrané technologie přitom musí dlouhodobě odpovídat euronormě č. 245 z roku 2009. V současné době se hodnotí především sodíkové vysokotlaké výbojky, halogenidové výbojky s keramikou a LED technologie.

Dolnorakouské obce též mohou s provozovatelem sítě uzavřít takzvané EPC (energy performance contracting) smlouvy, individuálně přizpůsobené jejich potřebám. V tomto případě do osvětlení investuje a světelnou síť spravuje provozovatel, který vložené peníze získá zpět z budoucích úspor. Obec tak platí stejné účty jako doposud, ale jen do splacení investic provozovatele, pak začíná šetřit. Při úpravách pouličního osvětlení však obec nesmí zapomenout dodavatele pohlídat, zejména to, zda dodržuje příslušné normy v oblasti svítivosti a zda opravdu dochází ke snížení nákladů na elektřinu.

Ale nejde jen o to. Již před sedmi lety hovořil v Sedmé generaci (4/2006) astronom Jan Hollan nejen o technických a energetických aspektech pouličního osvětlení, ale i o historii svícení, zdravotních dopadech nevhodného osvětlení a také vlivu na přírodu. Předloni vydal Ekologický institut Veronica Hollanovu publikaci Venkovní osvětlení v obcích, která jednotlivá hlediska blíže rozvádí a zároveň přináší rozličné příklady dobré i špatné praxe v celoevropském kontextu. Například v centru moravské metropole Brna lze najít obé: jak správné používání plně cloněných svítidel v centru města, tak vertikální světelné sloupy rušící noční oblohu na Komenského náměstí před budovou Masarykovy univerzity.

Modelovým dobrým příkladem je obec Hostětín v Bílých Karpatech. V roce 2006 jí darovala firma Philips 32 úsporných a účelněji směřujících svítidel s plochým skleněným dolním krytem. Pro zlepšení rovnoměrnosti přibylo osm dalších svítidel se sodíkovými výbojkami. Zatímco spotřebu elektřiny se podařilo srazit o více než třetinu, vůkolního světelného znečištění ubylo desetkrát.

Hostětín, foto: www.veronica.cz

Inspirativní příklady najdeme třeba i v korutanském Villachu, kde k lampám přimontovali plechové clony, nebo v hornorakouském Welsu, kde stojí na křižovatkách a parkovištích sdružená svítidla. Světelný rébus pak elegantně vyřešili v Benátkách: jednoduše natřeli jednu polovinu krytu lampy načerno. Lehké přítmí tak dodává slavnému městu decentní kouzlo.

České obce mohou nakládat s venkovním osvětlením na základě zákona o obcích z roku 2000, který mimo jiné požaduje či umožňuje nesvítit vodorovně a nahoru — shora nesmějí být světla vůbec patrná; neužívat více světla, než doporučují technické normy; zajistit, aby se množství světla dalo během nočních hodin podstatně snížit, a využívat toho; stanovit limit pro jas reklam — nepřipustit, aby oslňovaly, obtěžovaly svícením do oken; nařídit vypínání světelných reklam po desáté hodině večer či chránit zvláště zranitelné lokality provizorními opatřeními, jako je zaclonění.

České technické normy udávají pouze minimální intenzitu umělého osvětlení, pro určité druhy ulic navrhují hodnoty pro obzvláště využívané hodiny. Zákon o ovzduší z roku 2002 vstoupil v platnost i s cílem snížit úroveň světelného znečištění, žádné limity však nestanovuje. Obcím pouze poskytuje nástroj, jak zakázat záměrné svícení do vzduchu. Skutečná regulace venkovního osvětlení však stále chybí. 

Zpracováno s použitím materiálů eNu

[9. prosince 2013]

  Líbí se vám tento článek?
 
  Chcete autora finančně odměnit?
Jak mikroplatby Flattr fungují?


  Související články:

Okomentujte článek na facebooku...

...anebo svůj komentář přidejte zde:


Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.