graphic-header
Občanský kalendář » «»

prosinec 2017

2017-11&clndr_act=2017-12-16
2018-1&clndr_act=2017-12-16
PoÚtStČtSoNe
1
2
sobota 2. prosince   »   1 událost
3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

25 let Sedmé generace

Videoanketa k narozeninám 7.G.

Anketa »

Jak zatím hodnotíte rok 2017

můj životní rok

v podstatě dobrý

střídavě oblačno

špaténka, ale byly horší

stál za starou belu

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Sedmá generace  »

GMO: stojí před námi obrovská výzva
autor/ka: Rainer Hoerig. Nitya Sambamurti Ghotge. 

GMO: stojí před námi obrovská výzva

Rozhovor s Nityí Sambamurti Ghotge a Sanjeevem Ghotge

Přinášíme druhou část rozhovoru s indickými zemědělskými experty Nityí Sambamurti a Sanjeevem Ghotgeovými, který proběhl po jejich pražské přednášce organizované think-tankem Glopolis. První část si můžete přečíst ZDE.

Obecná představa prezentovaná mnoha státy, filantropy jako je Bill Gates a agro korporacemi je, že potřebujeme ještě intenzivnější zemědělství, „moderní zemědělské technologie“, jinými slovy zavádění geneticky modifikovaných plodin (dále GM). Indie má dlouholetou zkušenost s GM organismy, mohl byste nám tedy shrnout a vysvětlit, jak se ke GMO stavíte vy?

NSG: Dám vám několik příkladů toho, s čím naše organizace přišla osobně do styku. Jak jsem již zmínil, v Indii byla zavedena geneticky modifikovaná bavlna a asi by vás nenapadlo, že se na bavlně budou pást ovce a dobytek. Nicméně, náš dobytek občas spase zbytky GM plodin a vždy to vedlo k určitým problémům. Ty jsme zaznamenali z různých směrů, například: volali nám pastevci, jakožto výzkumné veterinární stanici, a oznámili nám, že jim pošly ovce. Podle nich k tomu došlo v důsledku toho, že se pásly na polích s různými druhy bavlny. Dost často tito pastevci pasou svůj dobytek na půdě sdílené, i třeba po několik generací, s jiným farmářem. V ideálním případě by bylo správné, kdyby takový farmář přišel za pastevcem před výsadbou GM plodin a řekl mu: „Podívej se, sazím GM plodiny a ty se teď rozhodni, jestli chceš dál pást zde, nebo jít jinam.“ Bohužel k takovéto otevřenosti a transparentnosti mezi zemědělci a pastevci nedochází. Farmář zasadil GM osivo a zvířata začala mít potíže. V naší organizaci jsme provedli několik testů, jakkoli je to pro nás velice nákladné a složité. Dokonce jsme zašli do laboratoře, která prováděla testy pro Monsanto, a poprosili je, jestli by nám neposkytli výsledky testů týkajících se koz, ale odmítli nás s odkazem na ochranu identity svého klienta. Nechtěli se s námi podělit o žádné výsledky ani detaily testů.

Na druhou stranu, když jsme je konfrontovali s faktem, že ovce v důsledku konzumace GM plodin umírají, řekli nám, že máme předložit vědecké důkazy, abychom dokázali, že jejich produkty jsou vadné. Je tedy nefér, že se firmy zbavují své zodpovědnosti na základě „klientské důvěrnosti“ a že vypouštějí své produkty na veřejnost bez dostatečné diskuze se širokou veřejností. Jakmile se zvedne hlas ze strany občanské společnosti, která tvrdí: „Podívejte, my víme, že je něco špatně, je tu velká souvislost, stovky ovcí zemřely po pastvě na těchto polích.“, okamžitá odpověď ze strany státu a výzkumných společností zní: „Museli jste udělat chybu, ukažte nám důkaz, jinak to vnímáme tak, že pastevci lžou.“ Cítíme, že misky vah se nespravedlivě nahýbají na stranu firem a také to, že představitelé naší země nemají dostatečný zájem o výzkumy na toto téma.

Provedli jste laboratorní výzkum ohledně oněch mrtvých zvířat a zabývali jste se příčinou úmrtí. Jaké jsou vaše výsledky?

NSG: Provedli jsme testy a zkoušky. Museli jsme koupit ovce, pustit je na pastvu, kde se pěstují GM plodiny, další skupinu ovcí jsme pustili na konvenční plodiny (ne GM), následně byly všechny ovce naočkovány a odebrala se jim krev. Podklady pro testy jsme museli poslat do Norska, poněvadž v Indii pro takovéto testování není zařízení. A nakonec jsme výsledky testů z Norska obdrželi až se zpožděním. Bylo to pro nás, jako malou organizaci, všechno velmi složité.

SG: Samozřejmě nemůžete úplně jednoduše posílat vzorky krve z jedné země do druhé…

Výsledky se budou měnit v čase.

NSG: Ano, nebylo to pro nás jednoduché a to co chceme sdělit je, že některé věci nefungují tak jak mají a že je tu silná korelace mezi úmrtím zvířat a faktem, že se pásli na GM plodinách. Tyhle ovce mohly zemřít z jiných příčin, ale jsou tu GM plodiny, co spouštějí další druhy onemocnění. Podle našich závěrů snižují imunitu zvířat a pravděpodobně také zhoršují jejich alergické reakce. Našli jsme spoustu souvislostí a napsali jsme o nich několik prací a zpráv. Myslíme si, že uvnitř rostliny se objeví nějaký alergen poté, co se funkční gen uvnitř zaktivuje a zničí škůdce. Je tedy velice pravděpodobné, že by to mohlo vyvolávat v mírnější formě následky jak u zvířat, tak u lidí — spotřebitelů. A pokud se tak děje opakovaně, akumulace těchto dopadů může způsobovat větší problémy. Je na tom ale ještě spousta práce, která mohla být provedena, mnoho studentů se mohlo věnovat výzkumům na toto téma, vše ale bylo zameteno pod koberec.

Jak rychle se u zvířat projeví příznaky nemoci?

NSG: Během několika málo dnů. Ne všechna zvířata zemřou, jen pár. Mluvíme tu o velmi odolných zvířatech.

Jsou v Indii nějaké GM plodiny nebo produkty určené pro přímou lidskou spotřebu?

NSG: Další GM plodinou uvedenou na trh po bavlně byl lilek. Znovu se ale zvedla vlna občanských protestů. Tehdejší ministr životního prostředí těmto hlasům naslouchal a souhlasil se zastavením výzkumů a testů. Následně byl vládou přeřazen na jinou pozici. Nynější vláda se znovu snaží prosazovat GM, konkrétně hořčici.

Sanjeev Ghotge, foto: Nitya Ghotge.

SG: Ale díky občanské opozici nyní máme Komisi pro posuzování a vyhodnocování GM plodin. Ta rozhoduje o tom, které testy GM plodin mohou být spuštěny, a které ne. Takže jak vidíte, v Indii už dochází k řešení této problematiky i po právní stránce. Rozdíl v systému dokazování negativních účinků v USA je následující: v USA může firma uvést na trh jakýkoliv produkt, aniž by ho předtím musela testovat. Dokazování případné škodlivosti je pak na poškozeném. Poškozená skupina lidí musí před soudem prokázat škodlivost, a následně může požadovat finanční odškodnění nebo nějakou formu kompenzace. V EU je systém opačný. Firmy musejí nejdříve dokázat, že jejich produkt není nebezpečný, a až následně může být výrobek uveden na trh. V Indii se vláda snaží zavést americký model, což znamená nenést žádnou odpovědnost za škodlivý produkt a přesunout tuto zodpovědnost na občanskou společnost. Myslím si ale, že čím dál tím víc lidí chce v Indii následovat evropský model. Je to však dlouhý a pomalý boj, protože zainteresované firmy jsou velice bohaté, a tedy i mocné. Mají vliv na úředníky, politiky a mohou snadno lobovat za své zájmy. Navíc občanská společnost není příliš dobře organizovaná, což můžete vidět všude ve světě. Zabere to spoustu času a úsilí a taky k tomu není dostatek prostředků. Naštěstí tu máme, díky komunikačním sítím, alespoň nějakou úroveň občanského uvědomení.

Máte nějaké informace, zda stát nebo agrokorporace zavádějící GM osiva mají vyhotoveny nějaké studie na posouzení dopadů a rizik?

SG: Nemáme, ale i kdyby měly, dá se jim věřit? Je to ta stejná věc, jako když stejnou firmu požádáte o analýzu dopadu na životní prostředí. Vždy přijdou s odpovědí, že to není moc nebezpečné.

NSG: V Indii existuje obrovský trh s osivy, hnojivy a tak dále. Zhruba 40—50 % obyvatel je závislých na obdělávání půdy, jen si představte, o kolik milionů lidí se jedná. Indie společně s Čínou představují obrovský trh pro prodej jakýchkoliv produktů. Čína se dokáže tlakům takovýchto korporací bránit lépe, my ne. Takže jsme ideálním prostředím pro firmy jako Bayer, Syngenta, Monsanto…

S GMO souvisí i problémy týkající se vlastnických práv na osiva, patentů a duševního vlastnictví semínek. Farmáři a zemědělci si nemohou semena z GM úrody ponechat a použít další rok na výsadbu. Za prvé kvůli tomu, že jsou vyráběna jako jednoletá, a také kvůli tomu, že licence na jejich používání jsou časově omezené. Zemědělci si musejí každý rok kupovat semena nová. A co víc, některá semena fungují jen s určitým typem hnojiva a postřiků. Což s sebou nese další náklady a rizika. Jak vnímáte tuto situaci?

NSG: Co se týká osiva, máme tu zákon o farmářských odrůdách a taky návrh zákona o osivech, jenž byl schválen vládou. V důsledku by mělo jít o to, že farmáři budou moci kontrolovat osivo ve všech těchto legislativních a duševně-vlastnických otázkách. Je tu i určitá kontrola vlády nad lokálními odrůdami. Máme tu i Národní radu pro biodiverzitu. Je zde pověření ze strany vlády, v rámci strategického akčního plánu národní biodiverzity, aby se zachovávaly naše tradiční osiva a plemena zvířat. Bohužel ne vždy to v praxi tak funguje, mezi vládou a lidmi stojí všelijaké instituce a společnosti a až na posledním stupni se nacházejí farmáři.

SG: A s takovouto byrokracií se pokoušíme prosazovat nutné změny.

foto: Adam Cohn

NSG: Máme tu problémy, ale máme i iniciativy, které s nimi bojují. Není to nic velkého, především to jsou neziskové organizace. Říkají, že raději než navždy přijít o svoje osivo, obzvláště pokud se úroda nevyvedla a tím pádem nejsou semena pro další rok, je třeba svoje osivo chránit. Organizují malé skupiny farmářů za účelem úschovy semen a následného sdílení s ostatními. Máme tu tedy tradiční systém výměny a barterový obchod, kdy směna zboží neprobíhá prostřednictvím peněz a není tak součástí formální ekonomiky. Bohužel, takovýchto skupin je jen pár a vzhledem rozlehlosti Indie před námi stojí obrovská výzva.

SG: Správně jsi poznamenal dopad na zdraví lidí. Máme však tendenci přehlížet možný dopad na zdraví zvířat, které se pak mohou zprostředkovaně přenést i na člověka. Klasickým příkladem je situace, kdy zvíře konzumuje GM organismy, má to na ně určitý vliv a ten je pak přenesen prostřednictvím konzumace mléka či masa na člověka. Další možná forma negativního vlivu GMO je, že některý gen z GM plodiny může „uniknout“ do volné přírody. A to se nesmí stát. Neexistuje totiž systém ochrany, který by stoprocentně zabránil tomu, aby se některý z geneticky upravených genů nedostal do přírody a začal měnit okolní ekosystém.

---

Připravil Tomáš Uhnák, výzkumník v oblasti potravin a spolupracovník Sedmé generace. Přeložil Lukáš Pokorný.

[14. července 2016]

  Líbí se vám tento článek?
 
  Chcete autora finančně odměnit?
Jak mikroplatby Flattr fungují?
Anebo nás chcete ve vydávání podobných textů podpořit jinak?


  Související články:

Okomentujte článek na facebooku...

...anebo svůj komentář přidejte zde:


Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.