graphic-header
Občanský kalendář » «»

listopad 2017

2017-10&clndr_act=2017-11-20
2017-12&clndr_act=2017-11-20
PoÚtStČtSoNe
1 2
3
pátek 3. listopadu   »   1 událost
4
sobota 4. listopadu   »   1 událost
5
neděle 5. listopadu   »   1 událost
6 7 8
9
čtvrtek 9. listopadu   »   1 událost
10
pátek 10. listopadu   »   2 události
11
sobota 11. listopadu   »   3 události
12
neděle 12. listopadu   »   2 události
13 14 15 16 17
18
sobota 18. listopadu   »   2 události
19
neděle 19. listopadu   »   1 událost
20
pondělí 20. listopadu (dnes)   »   1 událost
21
úterý 21. listopadu   »   1 událost
22
středa 22. listopadu   »   1 událost
23
čtvrtek 23. listopadu   »   1 událost
27
28
úterý 28. listopadu   »   1 událost
29 30
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

25 let Sedmé generace

Videoanketa k narozeninám 7.G.

Anketa »

Jak zatím hodnotíte rok 2017

můj životní rok

v podstatě dobrý

střídavě oblačno

špaténka, ale byly horší

stál za starou belu

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Sedmá generace 5/2017  »

Když je řeč o přírodě
autor/ka: Luděk Čertík (vše) 

Robin Wall Kimmererová

Když je řeč o přírodě

Robin Wall Kimmererová (*1953) je věhlasná americká botanička a spisovatelka, jedna z čelních představitelek soudobé americké přírodopisné literatury (neboli nature writing), literárního žánru, pohybujícího se na pomezí vědy a poezie, za jehož duchovního otce je považován velký německý přírodovědec a cestovatel Alexander von Humboldt (1769―1859). Jako vědkyně a zároveň členka národu Potawatomi, původního etnika Velkých planin a oblasti západně od Velkých jezer, se Kimmererová ve svém díle pokouší o skloubení západní vědy a duchovního dědictví indiánské kultury, kteréžto způsoby poznání a uchopování vůkolního světa s poetickou licencí sobě vlastní přirovnává k astřičkám (novoanglickým) a zlatobýlu (kanadskému), dvěma původním druhům severoamerické květeny, jimž se nejlépe daří, rostou-li pospolu. Ačkoli se ve své vědecké práci i literární tvorbě soustředí především na kulturní, ekologické a evoluční aspekty zeleného světa rostlin — namnoze pak svých milovaných mechů, oněch přehlížených a nenáročných obyvatel stinných a vlhkých míst, jako celek se její dílo významně dotýká i otázky vztahu člověka k přírodě; skrze své evokativní a jaksi mateřsky konejšivé psaní usiluje o vyléčení našeho rozklíženého pouta se zemí a jejími četnými mimolidskými obyvateli, jež v duchu tradiční indiánské moudrosti chápe jako naše blízké přátele, příbuzné a učitele v jedné osobě. Podobně jako je tomu v pracích jasnozřivé evoluční bioložky Lynn Margulisové (1938—2011), původkyně přelomové endosymbiotické teorie a zároveň spoluautorky hypotézy Gaia, také texty Kimmererové charakterizuje nápadný důraz na ekologickou provázanost všech živých organismů a klíčovou úlohu partnerství a spolupráce v existenci všeho živého. Symbolem této bytostné provázanosti a spjatosti jsou autorce především lišejníky, symbiotické společenství jinak samostatně žijících řas a hub. Zájemci o autorčinu literární produkci naleznou většinu jejích zásadních textů ve dvojici vysoce ceněných esejistických publikací, jmenovitě v knihách Gathering Moss: A Natural and Cultural History of Mosses (Sbírání mechu: Přírodní a kulturní historie mechů, 2003), za niž roku 2005 obdržela medaili Johna Burroughse, a Braiding Sweetgrass: Indigenous Wisdom, Scientific Knowledge and the Teachings of Plants (Zaplétání tomkovice: Domorodá moudrost, vědecké poznání a učení rostlin, 2013), oceněné prestižní přírodopisnou cenou Sigurda F. Olsona. V následujícím textu, jenž je mírně zkrácenou verzí eseje uveřejněné v jednom z letošních čísel společensko-ekologického magazínu Orion, se autorka věnuje jednomu ze svých oblíbených témat: vztahu jazyka a našeho pohledu na více-než-lidský živoucí svět, konkrétně způsobu, jakým naše uvažování a postoje k tomuto světu podmiňují námi užívaná zájmena.

Pro rozjímání o hranicích bytí se hřbitov zdál být poněkud nezvyklým místem. Toto staré pohřebiště, tísnící se mezi univerzitním kampusem a mezistátní silnicí, je naším opatrovaným zákoutím příměstské přírody, kde studentům, bloumajícím po kopcovitých stezkách lemovaných divočícími duby, dělají mlčenlivou společnost dávno zesnulí. Jména vyrytá na zarůstajících náhrobních kamenech jsou vyplněna mechem a na holých větvích starého buku, též pokrytého rytinami jmen, rokují vrány. Při pročítání hřbitovních poselství dochází člověk poznání oné hluboké lidské potřeby po nikdy nehynoucí úctě, jež kráčí ruku v ruce s osobitostí. Jména, jména, jména: jako by náhrobní kameny říkaly „Já jsem. Ty jsi. On byl.“ Mluvnice, a zejména naše užití zájmen, představuje způsob, jímž rozvrhujeme vztahy v jazyce, a jaksi mimoděk také, jak se vztahujeme k sobě navzájem i k přírodnímu světu.

...

Celý text je přístupný pouze předplatitelům. Nepatříte-li mezi jednoho z nich, můžete to napravit zde a získat tak přístup nejen k tomuto článku, ale i ke stovkám dalších, publikovaných v 7.G od roku 1991. Máte-li zájem pouze o e-verze Sedmé generace (bez předplacení tištěné 7.G), je tu pro vás e-předplatné, jehož cena se pohybuje již od 200 Kč na rok.

P.S. Jednotlivá čísla jsou dostupná v tištěné podobě na našich prodejních místech a od roku 2012 i v elektronické verzi na portálech rajknih.cz, publero.com a floowie.com.

Login pro stávající předplatitele:

Ztráta hesla Registrace

  Líbí se vám tento článek?
 
  Chcete autora finančně odměnit?
Jak mikroplatby Flattr fungují?


  Související články:


  Související fotogalerie:

Jazyk přírody

24. 2017, 12 fotek
Luděk Čertík

Okomentujte článek na facebooku...

...anebo svůj komentář přidejte zde:


Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.