graphic-header
Občanský kalendář » «»

prosinec 2017

2017-11&clndr_act=2017-12-14
2018-1&clndr_act=2017-12-14
PoÚtStČtSoNe
1
2
sobota 2. prosince   »   1 událost
3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

25 let Sedmé generace

Videoanketa k narozeninám 7.G.

Anketa »

Jak zatím hodnotíte rok 2017

můj životní rok

v podstatě dobrý

střídavě oblačno

špaténka, ale byly horší

stál za starou belu

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Sedmá generace 5/2013  »

Kuchařka zeleného voliče
autor/ka: Zelený kruh 

Jan Skalík

Kuchařka zeleného voliče

Statistika není příslovečná nuda, v guláši předvolebních hesel totiž můžete s její pomocí narazit na veselé absurdity: například že exministr životního prostředí Pavel Drobil během posledních tří let chyběl u 21 z 38 zásadních hlasování pro životní prostředí. Nebo že dle agentury STEM je nejoblíbenějším politikem premiér Jiří Rusnok, který zároveň od listopadu 1989 ve Sněmovně hlasoval z hlediska přírody nejhůře. Druhým nejoblíbenějším je hejtman Michal Hašek, který zase téměř nejhůře hlasoval v posledních třech letech. A nedosti na tom, o druhé místo v popularitě se s ním dělí senátor Tomio Okamura, jehož Úsvit se o životním prostředí v programu raději vůbec nezmiňuje. Zbývá nám před volbami i něco víc než černý humor?

Pokusím se v tomto článku shrnout obsah webu www.chytravolba.cz. Tedy to, jak poslanci v uplynulém volebním období hlasovali o životním prostředí, jak se o něm vyjadřují a jaké závazky v tomto směru najdeme v jejich programech. Volit jenom pod vlivem této předvolební míchanice by bylo chybou, stejně jako se rozhodovat výhradně dle postoje stran k životnímu prostředí. Může se ale dost dobře vyjevit, komu hlas nedat a koho považovat za menší zlo.

Co si navaříme, to si taky sníme

Sněmovních hlasování o životním prostředí najdeme tisíce. Analýza dvou set z nich, které jako nejpodstatnější hodnotí od roku 1994 asociace neziskovek Zelený kruh, nám ale postačí k poznání, co má na rozhodování určující vliv. Předně je to téměř naprosto jednotné hlasování dle poslaneckých klubů. Volněji sice hlasují sociální demokraté, nicméně lze říct, že v posledních letech úspěch či neúspěch zákonů za lepší prostředí nerozhodovali poslanci a poslankyně, ale kluby. Asi nepřekvapí značný odstup Strany zelených a ODS na opačných pólech polistopadového žebříčku. Došlo-li ale výjimečně na nevázané hlasování, pro ochranu životního prostředí se rozhodovaly spíše ženy, starší politici a ti s humanitním vzděláním. Opozice přitom zpravidla hlasuje hůře než koaliční strany — ty totiž chtějí prosadit agendu svých ministerstev, v případě životního prostředí pak často kladně ovlivněnou povinným zaváděním evropských směrnic.

V posledních třech letech to nicméně byla i na straně koalice nevídaná bída. Poslanci a poslankyně napříč stranami dali při 38 hlasováních svůj hlas pro životní prostředí jen ve 45 % případů. Koaliční TOP09 a Starostové hlasovali pro životní prostředí pouze v 60 %, Věci veřejné v 56 % a ODS v 49 %. Opoziční strany si držely značný odstup s 34 % hlasů ve prospěch životního prostředí u KSČM a 32 % u ČSSD, která se ukázala jako rozpolcená: v jejích řadách najdeme výhradně proenvironmentálně hlasující šampiony Václava Zemka nebo Robina Böhnische, ale i zmiňovaného Michala Haška, který se „zazelenal“ jenom v 11 % případů.

Čeho zásadního se hlasování od roku 2010 týkala? Začněme pozitivně. Díky koaličním poslancům a poslankyním už například zákon nepřestupují lidé, kteří si vyjedou na bicyklu s dětským závěsným vozíkem. Poslanci se také shodli na tom, že firmy mají být trestně odpovědné, a tedy v důsledku i odpovědnější vůči životnímu prostředí. Ostatní hlasování lze rozdělit do čtyř skupin: na související s účastí veřejnosti na rozhodování, s ochranou přírody, s čistějším ovzduším a obnovitelnými zdroji. Do stejných skupin přitom můžeme rozdělit i hlavní požadavky nevládek formulované Zeleným kruhem a tematické okruhy volebních programů.

Účast veřejnosti: Je načase začít mluvit

Po široké občanské kritice původního záměru politických stran se účast veřejnosti na rozhodování v novele stavebního zákona sice komplikuje, ale zachovává. Novela sice umožňuje kontrolu „nezávislých“ autorizovaných inspektorů, kvůli shodě napříč partajemi ale již běžné stavební předpisy nemusí platit pro jaderné elektrárny, elektrická vedení a přehrady. Dějí se tedy změny k dobrému i horšímu. Bezesporu dobré ale je, že z právního řádu zmizely paragrafy horního zákona umožňující vyvlastňování domů kvůli uhlí. Tuto změnu se nejdříve snažili oddálit poslanci KSČM a ČSSD, jejíž poslanec Cyril Zapletal dokonce zkoušel vyvlastňování naopak usnadnit. Zrušení paragrafů pak sice vetoval prezident Klaus, koalice a nezařazení poslanci jej ale přehlasovali. Hlas lidí byl poslancům pro jednou blíž než uhlobaroni.

zdroj: Zelený kruh

Veřejnost je nicméně v Česku stále vyloučená z rozhodování o jaderných zařízeních, tedy například o úložišti vyhořelého paliva či stanovení limitů pro hluk a prach — což je v rozporu s mezinárodním právem, s evropskou směrnicí i s ústavním pořádkem. Kvůli dlouhodobému porušování práv občanů tak České republice nově hrozí sankce a zastavení čerpání evropských fondů. Nejslibněji na to v předvolebním programu reaguje sociální demokracie, která chce přípravu zákonů otevřít již v rané fázi a usnadnit přístup k informacím, Strana zelených zase přistoupila na požadavky iniciativy neziskových organizací Rekonstrukce státu. Prakticky všechny ostatní strany ovšem buď chtějí účast veřejnosti omezit a posílit postavení developerů, nebo se vyjadřují mlhavě.

Ochrana přírody: Tady je developerovo

Po několika letech hibernace se opět objevil návrh zastupitelstva Plzeňského kraje, podle nějž by se mohlo stavět na čtrnáctkrát větší části Národního parku Šumava a většina tamějších lesů by podléhala komerční správě v režii místních — nyní levicových — politiků. Koalice sice tento návrh zamítla, ale krom rozpolcených Věcí veřejných podpořila věcně podobný a právně vadný návrh ministra životního prostředí Tomáše Chalupy. Světový svaz ochrany přírody IUCN následně varoval, že jsme na nejlepší cestě ztratit uznávaný statut „národního parku“, což by se asi i stalo, pokud by se Sněmovna nerozpustila.

Ještě hůř než šumavské přírodě se nyní všude po republice vede zemědělské krajině. Mírně zvednuté poplatky za zábor půdy ke stavebním účelům pomohly jen částečně a poslanci se je nadto pokoušeli oslabit výjimkami. Naštěstí neúspěšně. Tlak na zemědělskou půdu navíc sílí ve chvíli, kdy koaliční poslanci zbavili Českou inspekci životního prostředí kompetence pozastavit ve výjimečných případech i povolenou těžbu či výstavbu, aby ochránila například vzácné druhy živočichů.

Aby se zamezilo zastavění krajiny, je třeba zvednout poplatky. Pro udržení Národního parku Šumava národním parkem zase nastoupit na cestu postupného rozšiřování  bezzásahového území, ideálně na 70 %, či alespoň na 50 %. Byť to vyzní jako agitka, je třeba připustit, že zdaleka nejlepší program má i v tomto ohledu ČSSD, špatně si ale nestojí ani TOP09: tedy strany, které mají na současném marasmu svůj lví podíl. Ondřej Mirovský ze Strany zelených říká, že „je třeba rozšířit pohled na přírodu, ve kterém má hodnotu sama o sobě“. Volební závazky těchto tří stran jsou každopádně nadějnější než program ANO, spočívající v podpoře výhradně toho, na čem bohatne Agrofert, nebo zcela přímé vyjádření SPOZ, že „šumavský národní park se díky ochráncům lýkožrouta smrkového stává mrtvou krajinou“, a nic neříkající slovní eskamotérství KSČM. Okamurův Úsvit přímé demokracie má v programu z hlediska životního prostředí relevantní jen dvě věty — obě o energetické bezpečnosti, byť jedna z nich je rozvitá. ODS se k životnímu prostředí do konce září nevyjádřila vůbec, každopádně vysvědčení vlády a ministra Chalupy, které připravil Zelený kruh, se limitně blížilo pětce.

Ovzduší: Něco tady smrdí

Zákon o ovzduší se novelizoval hned dvakrát: první novela umožnila obcím určit nízkoemisní zóny, do nichž nesmí ani páchnout ta nejsmradlavější auta, a nadto zavést oblastní emisní stropy pro velké znečišťovatele. Proti byla sice Kateřina Konečná z KSČM i Klausovo veto, koalice je ale přehlasovala. V druhé novele vláda navrhla mírné zvýšení poplatků za znečišťování, ovšem poslanec za ODS Jan Bureš při jejím projednávání naopak navrhl poplatky zrušit docela. Protože na schůzi nepřišla část poslanců ČSSD, zpravodajka Konečná návrh podpořila a někteří poslanci se prý domnívali, že hlasují o něčem jiném, byl Burešův návrh schválen. Senát pak — za cenu výjimek, které z placení osvobozují ArcelorMittal či Prunéřov — nakonec poplatky zvýšil o polovinu původního návrhu.

zdroj: Zelený kruh

Nová Sněmovna by tedy měla nejen zvýšit poplatky, zrušit výjimky pro znečišťovatele a rozšířit počet sledovaných polutantů, ale také řádově zvýšit poplatky za znečištění i dobývání nerostů. Měla by též skončit podpora spalování uhlí a odpadků, stejně jako nepřímá podpora jaderných elektráren v podobě nedostatečného pojištění pro případ havárie. Jak na to reagují strany? Prakticky všechny podporují dostavbu Temelína a jedním dechem říkají, že stát na ni nesmí doplácet. Například Kateřina Konečná říká: „KSČM určitě nebude hlasovat pro dostavbu Temelína s tou ekonomickou subvencí“. Nemáme-li ale na něj doplácet, znamená to jediné: nebude. Z nepřehledna emisních dvojsmyslů černých jako uhel vystupuje snad jen jasné tvrzení TOP09, že nechtějí těžit pod Horním Jiřetínem, a stejně jasná pozice Strany zelených.  

OZE: Pod nadvládou krutého Slunce

Energetiky se týkalo 11 z 38 hodnocených hlasování. Poslanci napříč stranami například schválilipodporu výroby elektřiny a zároveň tepla z biomasy, všechny strany s výjimkou Věcí veřejných se zároveň shodly, že nemá zaniknout podpora malým vodním elektrárnám. TOP09 a ODS navzdory Klausovu vetu prosadily energetické štítky budov a vložily část z peněz za emisní povolenky do čistých zdrojů. Tyto kladné zprávy ale jen těžko mohou vyvážit negativa: proti vložení peněz z povolenek do kotlů na dřevo a pelety se postavila ODS, TOP09 a většina ČSSD. Prakticky všichni se zároveň shodli, že se i nadále budou dotovat elektrárny, teplárny a spalovny odpadů, které nás ročně stojí 1,8 miliardy korun. Poslanci zároveň téměř jednohlasně zrušili v měřítku energetiky poměrně titěrnou podporu solárních panelů na střechách domů, výrobu bioplynu z odpadu či obecních větrných elektráren.

Jak z toho ven? Nové evropské fondy by podle neziskovek měly podporovat snižování spotřeby energie v obytných a veřejných budovách alespoň 10 miliardami korun ročně.Velká výzva a Zelená úsporám, priority Hnutí DUHA, se dobře odrážejí v programech ČSSD, SZ i KDU-ČSL. „Energiewende (tj. program přechodu na bezemisní energetiku Německa) je to, co zásadním způsobem ovlivní českou energetiku. Energetika se musí dělat ve středoevropském kontextu,“ říká Vladimír Špidla. Tyto strany a TOP09 mají vstřícný pohled i na recyklaci. Naopak partaje, které se do Sněmovny nyní snaží dostat poprvé, vlastně jen rozdmýchávají stereotypy proti obnovitelným zdrojům a podporují lobby spaloven.

Komu to hodit a nelitovat

Pokud mám volit mezi stranami, které prokázaly leda tak to, že jsou jen velmi zvolna reformovatelné, a stranami novými, jejichž proklamace děsí, raději bych zůstal u těch starých. ČSSD svůj program celkem nevídaně „ekologizovala“, to samé platí i o mnoha pasážích programu KDU-ČSL. Snaží se i TOP09 a Starostové. Tyto strany se evidentně pokoušejí přetáhnout voliče Strany zelených. A na tom, zda se jim to povede, záleží, zda se zelení dostanou do Sněmovny. Zápas o zeleného voliče nám v české politice v takové míře dosud chyběl — nezbývá než si přát, aby sliby nezůstaly jen na papíře a do Sněmovny se dostala aspoň jedna strana, která bude životní prostředí hájit skutečně. Zvolte dobře a dobrou chuť!

Autor se zabývá environmentální politikou na Katedře environmentálních studií FSS a spolupracuje na hodnocení poslaneckého hlasování asociace Zelený kruh. Předvolební rozbor Zeleného kruhu najdete na webu www.chytravolba.cz.

[2. října 2013]

  Líbí se vám tento článek?
 
  Chcete autora finančně odměnit?
Jak mikroplatby Flattr fungují?

Okomentujte článek na facebooku...

...anebo svůj komentář přidejte zde:


Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.