graphic-header
Občanský kalendář » «»

listopad 2017

2017-10&clndr_act=2017-11-18
2017-12&clndr_act=2017-11-18
PoÚtStČtSoNe
1 2
3
pátek 3. listopadu   »   1 událost
4
sobota 4. listopadu   »   1 událost
5
neděle 5. listopadu   »   1 událost
6 7 8
9
čtvrtek 9. listopadu   »   1 událost
10
pátek 10. listopadu   »   2 události
11
sobota 11. listopadu   »   3 události
12
neděle 12. listopadu   »   2 události
13 14 15 16 17
18
sobota 18. listopadu (dnes)   »   2 události
19
neděle 19. listopadu   »   1 událost
20
pondělí 20. listopadu   »   1 událost
21
úterý 21. listopadu   »   1 událost
22
středa 22. listopadu   »   1 událost
23
čtvrtek 23. listopadu   »   1 událost
27
28
úterý 28. listopadu   »   1 událost
29 30
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

25 let Sedmé generace

Videoanketa k narozeninám 7.G.

Anketa »

Jak zatím hodnotíte rok 2017

můj životní rok

v podstatě dobrý

střídavě oblačno

špaténka, ale byly horší

stál za starou belu

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Akutně.sg  »

Mrtví ochránci přírody
autor/ka: Mining.com. Nejvíce ochránců přírody umírá v souvislosti s těžbou nerostů.  

Zuzana Vlasatá

Mrtví ochránci přírody

Deník The Guardian zahájil úctyhodný projekt: začal mapovat všechny případy hrubého násilí proti ochráncům přírody. Z unikátní studie plyne, že případů zabití ochránců přírody po celém světě rapidně přibývá. Vloni se jednalo v průměru o čtyři týdně.

Skupinka statečných žen a mužů z tuzemska dojíždí posledních pár týdnů bránit vzácný Bělověžský prales v Polsku vlastními těly před harvestory těžařů. Hrozí jim za to – snad – jen nepříjemnosti se zákonem. Pokud je mi známo, nikdo nebyl zatím zraněn či napaden policisty ani zástupci těžařské společnosti. Naštěstí. I toho je totiž ve světle celosvětového dění potřeba si vážit. Stále můžeme protestovat – a možná i něco změnit.

Zatímco se budou tento týden v Polsku chapadla harvestorů pokoušet zakusovat do dalších stromů – a lidé ze střední Evropy se jim budou stavět do cesty –, na různých místech světa nejspíš zemřou násilně až další čtyři obránci přírody, půdy, svého domova. Vyplývá to z práce, kterou sběru informací o zavražděných ochráncích přírody, věnuje organizace Global Witness s tím, že od začátku letošního roku eviduje devadesát osm zabitých.

Vloni neušla celosvětové pozornosti vražda Berty Cáceresové z Hondurasu, bojovnice proti stavbě přehradního díla Aqua Zarca v deltě řeky Gualcarque. Počátkem letošního března, rok od její smrti, vyšlo najevo, že vrazi, kteří ji přepadli v jejím domě ve městě La Esperanza, měli „příkaz shora“. Po ročním vyšetřování pracuje soud s verzí vraždy plánované vojenskými specialisty, přičemž tři hlavní podezřelí mají dle zjištění novinářů vazby na honduraské zvláštní jednotky. Dva pak absolvovali vojenský výcvik přímo v USA. Realita je taková, že korporace a vlády dnes spolupracují na likvidaci osob, které hájí práva původních obyvatel a divoké přírody před ničivými průmyslovými projekty.

Britský deník The Guardian minulý týden ohlásil, že bude násilná úmrtí obhájců přírody – ať už bojovníků za práva původních obyvatel, rangerů z národních parků, kteří padnou za oběť komerčním pytlákům, a dalších – v nadcházejících měsících pečlivě monitorovat. Na jeho stránkách můžeme sledovat trpký seznam jmen.

Kátia Mártinsová, předsedkyně organizace zemědělských dělníků a obhájkyně jejich nároků na půdu, byla zastřelena u sebe doma 4. května. Carlos Maaz Coc, guatemalský rybář, protestoval proti znečištění jezera v souvislosti s těžbou. Zabit byl 27. května. Miguel Ángel Vázquez Torres, příslušník komunity původních obyvatel, zemřel násilím v důsledku snah o navrácení půdy od rančerů. Stalo se to 20. května. A tak bychom mohli pokračovat.

Nejvíce ochránců přírody a práv původních obyvatel zemřelo od roku 2015 v Brazílii. Bylo jich 132. Následují Kolumbie s 85 úmrtími a Filipíny se 75. Globální počet obětí rok od roku stoupá. V roce 2014 to bylo 116. V roce 2015 185. V roce 2016 dosud rekordních 200. Letošek nezaostává…

Co je příčinou? Na prvním místě těžba nerostných surovin. Z loňských dvou set případů s ní souviselo 33úmrtí. S těžbou dřeva a zemědělstvím v obou případech souviselo 23 případů.  Osmnáct ochránců přírody zabili pytláci. O život přišlo také sedm odpůrců výstavby vodních děl.

Zvláštní zpravodaj při OSN pro lidská práva a životní prostředí John Knox pro The Guardian řekl, že k nejohroženějším patří marginalizované skupiny, žijící mimo standardní právní rámce, jejichž živobytí plně závisí na přírodních zdrojích. Zkrátka ti skutečně bezbranní a skutečně žijící v souladu s přírodou.

Mnoho takových lidí umírá v odlehlých oblastech bez dozoru spravedlnosti. Jejich případy se jen zřídka kdy vyšetří. Mnoha dalším je vyhrožováno nebo jsou různými způsoby perzekvovaní.

Co si z toho krom smutného či rozhořčeného potřesení hlavou odnést? Příběh likvidace lidí, kteří ve vzdálených koutech světa hájí svá odvěká práva na půdu a čisté prostředí – prostě na život – má být pro nás inspirací. Inspirací o to varovnější, že prohrávají.

Protože jejich prohra má stejné odůvodnění jako to, že v našich končinách mohou podnikatelé – zatím – prakticky beztrestně zaměstnávat dělníky za podmínek blízkých obchodu s lidmi. Že si mladí lidé nemohou bez zadlužení na několik desítek let vybudovat domov a když, tak se stávají hypotékovými otroky svých zaměstnavatelů. Že prostě jinak to nejde, protože svět se řídí zákonem zisku, který ale není nakonec ničím jiným než barbarským právem silnějšího.

Potrvá to právě tak dlouho, dokud se nepodaří prosadit, aby vždy a za všech okolností snaha o zisk podléhala zákonům lidskosti. Je třeba do veřejné debaty a povědomí vrátit, že leckteré zisky jsou nemravné, že nad určitou mez jsou nemravné úplně všechny a že veškerý mezinárodní obchod by se měl dít v režimu fair trade, nikoli pouze free trade. Tedy nikoli volně, což si mnozí překládají jako bez pravidel, ale poctivě.

Článek původně vyšel v Deníku Referendum zde

[20. července 2017]

  Líbí se vám tento článek?
 
  Chcete autora finančně odměnit?
Jak mikroplatby Flattr fungují?
Anebo nás chcete ve vydávání podobných textů podpořit jinak?


Další články tohoto autora


  Související články:

Okomentujte článek na facebooku...

...anebo svůj komentář přidejte zde:


Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.