graphic-header
Občanský kalendář » «»

listopad 2017

2017-10&clndr_act=2017-11-18
2017-12&clndr_act=2017-11-18
PoÚtStČtSoNe
1 2
3
pátek 3. listopadu   »   1 událost
4
sobota 4. listopadu   »   1 událost
5
neděle 5. listopadu   »   1 událost
6 7 8
9
čtvrtek 9. listopadu   »   1 událost
10
pátek 10. listopadu   »   2 události
11
sobota 11. listopadu   »   3 události
12
neděle 12. listopadu   »   2 události
13 14 15 16 17
18
sobota 18. listopadu (dnes)   »   2 události
19
neděle 19. listopadu   »   1 událost
20
pondělí 20. listopadu   »   1 událost
21
úterý 21. listopadu   »   1 událost
22
středa 22. listopadu   »   1 událost
23
čtvrtek 23. listopadu   »   1 událost
27
28
úterý 28. listopadu   »   1 událost
29 30
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

25 let Sedmé generace

Videoanketa k narozeninám 7.G.

Anketa »

Jak zatím hodnotíte rok 2017

můj životní rok

v podstatě dobrý

střídavě oblačno

špaténka, ale byly horší

stál za starou belu

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Sedmá generace 4/2017  »

Směřování k poetické ekologii
autor/ka: Luděk Čertík (vše) 

Andreas Weber

Směřování k poetické ekologii

Andreas Weber (*1967 v Hamburku) je významný německý biolog a filosof, jedna z vůdčích osobností na nově se ustavujícím poli biopoetiky a biosémiotiky. Vystudoval kulturologii a mořskou biologii a v Paříži spolupracoval se známým teoretickým biologem a neurovědcem Franciscem Varelou (1946—2001), jedním z autorů dnes široce uplatňovaného (a rovněž v následujícím textu zmiňovaného) pojmu autopoiéze, jenž v původním významu odkazuje na schopnost — či snad lépe řečeno vlastnost — živých bytostí, respektive buněk utvářet a udržovat sebe samé (na toto téma viz klasické pojednání Strom poznání: Biologické základy lidského rozumu, Portál 2016). Ve svém díle navazuje Weber na goethovskou „romantickou vědu“ a hojně čerpá z myšlenkových tradic existencialismu, fenomenologie, hlubinné psychologie či z poznatků kognitivních věd. Podobně jako švýcarský filosofující zoolog Adolf Portmann (1897—1982) či jeho duchovní pokračovatel, nedávno zesnulý český filosof a „eidetický“ biolog Zdeněk Neubauer (1942—2016) snoubí Weber ve svých knihách a textech nejnovější přírodovědné poznatky s nadčasovou filosofickou reflexí. Nedílnou součástí všech jeho klíčových knih a textů jsou také básnivá ztvárnění vlastních setkání s přírodním světem a jeho četnými zvířecími a rostlinnými obyvateli. Ústředním tématem Weberova myšlení je snaha o přehodnocení stávajícího (to jest silně reduktivního, mechanistického) pojetí živé přírody v přírodních, humanitních a ekonomických vědách. Weber navrhuje rozumět živoucím tvorům, dlouho pojímaným jako bezduché biologické stroje, jako cítícím subjektům a biosféře jako poetické, smyslem prodchnuté realitě. Jádro této nauky shrnul v originálním konceptu „oživení“ (enlivenment), o němž blíže pojednává v obsáhlé eseji Enlivenment: Towards a Fundamental Shift in the Concepts of Nature, Culture and Politics (2013). Své myšlenky dosud publikoval v řadě prestižních novin a časopisů (za všechny jmenujme například GEO, National Geographic, Die Zeit či Greenpeace Magazine) a mnohé z jeho knih se dočkaly překladů do mnoha světových jazyků, mimo jiné i do češtiny (viz tituly Víc bláta! Děti potřebují přírodu, Malvern 2015 a Blbinky a bláto, DharmaGaia 2015, v nichž se Weber věnuje vztahu dětí a přírody, potažmo živosti). Zde uveřejněný text je překladem úvodní kapitoly loňské Weberovy knihy The Biology of Wonder: Aliveness, Feeling and the Metamorphosis of Science (2016). V té Weber svým příznačně květnatým a hravým jazykem podává tresť svých zásadních myšlenek o povaze živoucího, a je tudíž ideálním rozcestníkem pro každého, kdo by toužil do myšlenkového (a z velké, ba převažující části též citového) světa tohoto pozoruhodného myslitele proniknout.

Ovšemže zvířata potřebují své lidské protějšky. Potřebují nás podobně, jako nás potřebují stárnoucí rodiče, jimž jsme se po jistou dobu stavěli na odpor a kteří nás jednoho dne, zesláblí a ochuzení o svou dřívější sílu, požádají, abychom je ochraňovali. Brigitte Kronauer

Subjektivní cítění jako hybná síla veškerého života

Za posledních sto padesát let nebyl v biologii, „nauce o životě“, učiněn žádný výraznější pokus o zodpovězení otázky, co je to vlastně život. Biologové měli k dispozici koncept, o němž byli přesvědčeni, že plně dostačuje jejich badatelským záměrům: většina z nich předpokládala, že organismy jsou drobné strojky.

Dnes je tato víra otřesena. Není tomu tak dlouho, co jsme byli svědky toho, jak výzkumníci oslavují „rozluštění“ lidského genomu jako převratný sekulární objev. Zdálo se, že mají na dosah samotné odhalení mechaniky života. Od té doby...

Celý text je přístupný pouze předplatitelům. Nepatříte-li mezi jednoho z nich, můžete to napravit zde a získat tak přístup nejen k tomuto článku, ale i ke stovkám dalších, publikovaných v 7.G od roku 1991. Máte-li zájem pouze o e-verze Sedmé generace (bez předplacení tištěné 7.G), je tu pro vás e-předplatné, jehož cena se pohybuje již od 200 Kč na rok.

P.S. Jednotlivá čísla jsou dostupná v tištěné podobě na našich prodejních místech a od roku 2012 i v elektronické verzi na portálech rajknih.cz, publero.com a floowie.com.

Login pro stávající předplatitele:

Ztráta hesla Registrace

  Líbí se vám tento článek?
 
  Chcete autora finančně odměnit?
Jak mikroplatby Flattr fungují?


  Související články:

Okomentujte článek na facebooku...

...anebo svůj komentář přidejte zde:


Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.