Kupte k Vánocům kozu nebo záchod

Skutečný dárek je charitativní e-shop, ve kterém mohou lidé koupit například ovci, záchod, bioplynárnu či osivo. Ve formě certifikátu je darují svým blízkým, zatímco skutečné zvířátko či předmět obdrží potřebné rodiny v rozvojových či válkou sužovaných zemích.

Muž, který sázel stromy

Možná i Vás dojal silný příběh o obyčejném – či vlastně neobyčejném – člověku, který svou skromnosti, houževnatostí, každodenní pílí a vytrvalosti dokáže “změnit svět” pro další generace, a dosáhne tak vnitřního naplnění. A třeba vás zklame, že tato krásná novela francouzského spisovatele Jeana Giona je dílem fiktivním. Přesto jí nelze odepřít nesmírnou inspirativnost. Víru v to, že jediný člověk může zlepšit svět. Víru v to, že každý malý krok má smysl na cestě za naším snem.

Sever Afghánistánu je v současnosti téměř odlesněný. Hory dříve pokryté lesy jsou dnes bezútěšně holé. Každý větší déšť, který se snese na holá úbočí hor, vyvolá katastrofické sesuvy půdy a záplavy. Ve spolupráci s místními komunitami proto Člověk v tísni v nejprudších svazích nad osídlenými oblastmi sází stromky, které zabrání erozi i bleskovým povodním. Do krajiny již bylo zasazeno 25 tisíc mladých stromů pistácie a jalovce, které jsou zde původními druhy.

Zalesňování probíhá také v Etiopii. Tato východoafrická země přišla za posledních padesát let o 98 % svých zalesněných oblastí, potýká se s erozí, degradací půdy, přívalovými povodněmi. Vysazují se lesní dřeviny, ovocné stromky, které místní mohou použít k obživě, a pak rychle rostoucí dřeviny, které jsou obzvláště dobré pro zpevnění půdy. Například různé druhy akácií, nimbu, moringu nebo gravelií.

Ve vesnicích pak lidem pomáhá falešný banánovník, neboli enset, víceletá rostlina odolná vůči suchu. Sklízí se po třech až čtyřech letech. V případě neúrody je možné na ensetu přečkat nejtěžší období, přestože neobsahuje všechny potřebné živiny. Z toho důvodu se výsadba ensetu doplňuje víceúčelovým stromem moringa, který má stejné výživové hodnoty jako zelenina, a navíc má kromě jiného i léčebné účinky.

To nejcennější, co máme

Zdraví je to nejcennější, co máme. Bezpečný porod a zdravotní péče však nejsou ve velké části světa ani zdaleka samozřejmostí. Porodnice často bez lékařů, odborného zařízení, zdravotnického materiálu i bez léků, rozpadající se budovy bez vody a elektřiny.  

V mnoha zemích jsou navíc stále zažité mýty, které škodí zdraví a často tak i ohrožují samotný život dítěte i matky. Například na kambodžském venkově při domácích porodech pomáhají tradiční porodní báby, jejichž praktiky jsou pro matky často škodlivé. Porodu napomáhají tlačením na břicho, pupečník odřezávají běžným nožem bez předešlé sterilizace a ránu pak dezinfikují pavoučími sítěmi a zámotky různého hmyzu. Dětem se rána na břiše obvykle zanítí a může dojít i k rozsáhlým infekcím. Pokud se porod zkomplikuje, nejsou porodní báby schopny zasáhnout. Jelikož ve vesnici byste auto hledali marně a převážet krvácející matku na motorce nebo na kole nelze, jsou úmrtí při porodu stále běžná.

Domácí porody jsou upřednostňovány hlavně kvůli mýtům a pověrám. V řadě domácnostní panuje přesvědčení, že mateřské mléko je pro novorozeně škodlivé a je lepší dítě ze začátku krmit kokosovým mlékem nebo slazenou vodou. Po pár dnech již mladá matka žádné mateřské mléko nemá a malé dítě zůstane bez nejcennějšího zdroje obživy, který příroda poskytuje. Chudé matky si pak ani nemůžou dovolit koupit umělé mléko a jejich děti jsou pak chronicky podvyživené. Asi 8 % dětí nepřežije první roky života a i kvůli podvýživě umírá na choroby, jako je průjem nebo chřipka.

„Tradiční porodní báby odeberou matce dítě a řeknou jí, že má sedm dní ležet na ohni, skrytá před sluncem v uzavřené místnosti a o dítě se má starat někdo jiný. Matka by se neměla vůbec hýbat, neměla by se mýt ani česat a příbuzní by ji měli dokonce i krmit. A dítě také nemá kojit, ale krmit sladkou vodou nebo vývarem z rýže,“ popisuje kambodžské tradiční porodnictví místní porodní asistentka. Pokud by ženy zvyklosti nedodržovaly, přišly by prý o svoje zdraví a krásu. Poprvé se tak mohou omýt až po uplynutí oněch sedmi dní po porodu, a to čajem z různých bylin. Jejich porodní poranění jsou tou dobou často infikována.

Vedle podpory zdravotních zařízení, školení personálu a dodávek léků jsou tak podstatné rovněž informační kampaně. Přes mobilní telefon jsou mladým maminkám posílány hlasové zprávy, ve kterých jim babička, porodní asistentka, lékař anebo vesnický stařešina radí, jak v prvním měsíci pečovat o miminko. I díky těmto programům se daří snižovat enormně vysokou kojeneckou úmrtnost.

Malý velký dárek

Jeden malý dárek může lidem pomoci postavit se na vlastní nohy a změnit jim život. V Jižním Súdánu obdarovali lidé prostřednictvím Skutečného dárku rodinu Diinga Ngonga Choka, kterému nadělili čtyři kozy. Diing si pochvaluje: „Narodila se již tři kůzlata, kozy dávají každý den dva až tři hrnky mléka, které je pro nás vítaným zpestřením jídelníčku. Jedno zvíře jsem prodal na trhu. Část peněz, které jsem utržil, jsme použili na nákup jídla. Dávám také něco stranou, aby moje děti mohly konečně studovat.”

Možností, jak Skutečným dárkem přispět, je celá řada. V oblasti obživy to není jen koza, kráva či slepice, ale také třeba včelí úl, pytel pšenice či šicí stroj. V oblasti hygieny to nejsou jen zdroje čisté vody, ale i kanystry na její přepravu a uchovávání či záchody, které zabrání šíření nemocí. Na další tipy na originální dárek se můžete podívat na webu skutecnydarek.cz.