Farmářské obchody a trhy mají v Praze (a pochopitelně ve všech velkých městech) dlouhou tradici. V minulosti se zákazníci setkávali s výrobci potravin a dalšího zboží přímo na tržnicích, kde měli možnost vybírat z široké škály čerstvých produktů, jako je zelenina, ovoce, maso, mléčné výrobky či pečivo. V devadesátých letech a počátkem nového tisíciletí však farmářské trhy ustoupily do pozadí, když trh ovládly supermarkety, jež nabízí velký výběr produktů na jednom místě. Nicméně od počátku 21. století se zájem o lokální potraviny začal opět zvyšovat a farmářské trhy zažily svou renesanci (viz 7.G 5/2014).
Spolu s tím se zvýšil i zájem o biopotraviny, podle statistik jejich trh postupně vzrůstá již třináctým rokem a celkově spotřeba biopotravin od roku 2010 vzrostla o necelých třináct procent. Oproti ostatnímu potravinovému zboží se však stále drží v řádu jednotek procent. V Česku se ale zájem o biopotraviny udržel i přes inflaci a krizi.
Mapovat sezónní, a hlavně lokální potraviny je ale daleko náročnější, nemusí splňovat certifikace nebo být oficiálně v seznamech pro statistiku. Přesto se dá říct, že se jim daří: farmářských trhů, na nichž se nabízejí suroviny a výrobky z vlastních zdrojů, přibývá.
Renesance farmářských trhů
Ačkoliv tedy můžeme mít pocit, že farmářské trhy jsou něčím běžným a normálním, až v roce 2009 proběhlo v Praze znovuotevření prvních moderních farmářských trhů, které se rychle staly oblíbeným místem setkávání obyvatel města. První událost podobného typu se konala v Klánovicích na kraji Prahy. Informace se rychle rozkřikla a do místa se začali sjíždět zákazníci z širokého okolí.
Trh na Heřmaňáku, Praha, foto: farmarsketrziste.cz.
„Farmářské trhy vrátily charakter nákupu k původním starým tržištím, která jsme znali z přelomu 19. a 20. století. Brzo se toho chytly další městské čtvrti, trhy se začaly konat na Tylově náměstí, na náměstí Jiřího z Poděbrad, na Vítězném náměstí,“ popisuje pro iRozhlas kurátor a průvodce Josef Vomáčka.
Na tyto trhy přicházeli malí a střední farmáři, kteří nabízeli své produkty přímo zákazníkům bez prostředníků. Lidé si začali více uvědomovat důležitost kvality potravin a také to, že nákupy od lokálních producentů podporují udržitelnost a místní ekonomiku. Trhy se staly synonymem pro zdravý životní styl a uvědomělý výběr potravin. A také jakousi kulturní událostí.
Mezi oblíbené pražské farmářské trhy patří nyní například Náplavka, zmíněné trhy na Jiřáku, na Andělu i v Dejvicích na Kulaťáku. Většina z nich funguje od jara do podzimu a na zimu se mění na vánoční trhy. Nicméně i zde existují určitá omezení — trhy jsou otevřené jen několik dní v týdnu a pouze na určeném počtu lokalit. Ne každý si tak může dovolit cestovat na trh nebo si přizpůsobit svůj denní režim termínům jejich konání. A v případě většího nákupu není snadné dopravit vše domů městskou dopravou.
Řešením by tak mohlo být najít si svého vlastního dodavatele ovoce, zeleniny nebo pečiva či mléčných výrobků. Pomocí různých adresářů, například adresarfarmaru.cz od Hnutí DUHA, je možné si vytipovat nejbližšího farmáře a zajet k němu na dvůr přímo v domluvené hodiny. Zákazník se tak dostane jednak k často lukrativní ceně za potraviny, a jednak má jistotu, odkud zboží pochází a koho svým nákupem podporuje. Problémem ale je, že málokterá farma nabízí rozmanitou nabídku potravin, a navíc bývá často špatně dostupná hromadnou dopravou.
Farmářské tržiště Kubáň, foto: farmarsketrziste.cz.
Online platforma farmářských produktů
A právě zde přichází na scénu online projekt Scuk. Vznikl už v roce 2018 jako online platforma propojující lokální farmáře s komunitou zákazníků. Hlavní myšlenkou je umožnit lidem nakupovat čerstvé farmářské potraviny přímo od výrobců, avšak bez nutnosti fyzických návštěv trhů nebo objíždění farem osobně.
Základem jsou takzvané nákupní skupiny, jež vznikají na základě lokality nebo zájmových komunit. Celkem jich je přes 300 a nacházejí se v téměř každém regionu. Každá skupina má svého koordinátora, který zajišťuje organizaci objednávek a vyzvednutí produktů. Někdy pak nabízí výdej zboží po večerech ze svého vlastního domova, jindy to bývá současně majitel nějakého menšího krámku, a zboží je tak možné si vyzvednout v běžné otvírací hodiny.
Zákazník si na webu Scuku vybere požadované farmářské produkty, zaplatí online a poté si v předem domluvený čas zboží vyzvedne na určeném místě — obvykle v blízkosti svého bydliště. To poskytuje obrovskou flexibilitu oproti klasickému farmářskému trhu a zároveň podporuje komunitní charakter nákupů.
Zboží mezitím nakupuje buď koordinátor, nebo domluvený nákupčí, který podle poptávky zajede k jednotlivým zemědělcům a vyzvedne zboží pro více zákazníků najednou. Jednak tím ušetří mnohým z nich cestu, jednak farmáři dopředu vědí o objednávkách na příští týden. Na rozdíl od jiných online platforem zde totiž nebývá tak moc velkorysá nabídka dnů, kdy je možné si zboží vyzvednout — na některé se čeká klidně i týden, než zas bude potravina k dispozici.
Zdroj: scuk.cz
Provize třiceti procent
Jednou z hlavních výhod Scuku je rozmanitost nabízených farmářských produktů. Na platformě najdete nejen základní čerstvé potraviny, ale také speciality, jako jsou lokální sýry, med, domácí džemy nebo třeba řemeslná piva. Zároveň Scuk sází na transparentnost — zákazníci mají přesný přehled o původu každého produktu a mohou se dozvědět více o farmáři, který ho vyrábí. Případně mohou nakupovat pouze u oblíbené farmy podle výrobce.
Není to pochopitelně zadarmo, i samotná platforma se musí z něčeho živit. Jak fungují provize ale iniciativa netají a vše lze dohledat i na jejím webu. I tím se liší od mnohých dalších online prodejců. Provize na každé potravině je celkem třicet procent a pokrývá náklady na logistiku i organizaci a provizi koordinátorovi. I to je ale mnohdy výrazně méně než marže supermarketu, za biopotraviny nebo sezónní ovoce a zeleninu pak zákazník zaplatí relativně nízkou cenu. Je ale třeba počítat s tím, že se obecně obvykle jedná o dražší produkty než u klasické intenzivní velkovýroby.
„Produkty na Scuku lidé vnímají jako prémiové, zároveň se domnívají, že farmářské potraviny musejí být nutně dražší. Přitom podle posledních údajů Českého statistického úřadu stouply ceny potravin kvůli inflaci meziročně asi o osmnáct procent, některé položky stouply i výš. Naši dodavatelé na takové tempo nenaskočili, i když i oni samozřejmě o něco zdražit museli. V průměru byly na Scuk.cz letos v červnu ceny meziročně vyšší pouze o 6,17 procenta,“ vysvětloval zakladatel projektu Kamil Demuth pro CzechCrunch.
Kvůli vyšším cenám velkoprůmyslových produktů se tak cenové nůžky klasických potravin a těch farmářských výrazně přiblížily. „Zákazníky se v tomto směru snažíme edukovat — chceme, aby věděli, že i dnes je možné nakoupit kvalitní potraviny za rozumné peníze,“ dodává Demouth.
Trh na Náplavce, Praha, foto: farmarsketrziste.cz.
Možnosti tu jsou
V současné době je Scuk dostupný v několika městech po celé České republice včetně Prahy. Výhledově má platforma ambice růst a zapojit do své sítě více farmářů i zákazníků. Od roku 2022 nabízí právě po Praze také individuální rozvoz, což si může dovolit díky vysokému zájmu.
Scuk pochopitelně není tou jedinou možností, jak si opatřit farmářské výrobky i bez nutnosti objíždět všechna zajímavá prodejní místa. Vyzvednutí potravin a zboží nabízí třeba také e-shop Sklizeno.cz nebo již zmíněný Rohlík a Košík. Za zmínku též nepochybně stojí iniciativy Zachraň jídlo nebo Nesnězeno nebo různé organizace, jež nabízí tradiční bedýnkový rozvoz sezónního ovoce a zeleniny po městě.
Řešením ale mohou být přímo také pražské farmy — i hlavní město jich na svém území několik má. Většina z nich slouží současně jako komunitní zahrada nebo kulturní či ekologické centrum, které pořádá různé edukační programy a akce. Patří mezi ně třeba známý Toulcův dvůr nebo MetroFarm. V rámci boje proti plýtvání s potravinami pak Národní potravinová sbírka vytvořila sdílené komunitní lednice, jejichž seznam je aktualizován přímo na webu projektu Bezezbytku.
Na mnoha místech se též nacházejí farmářské automaty, anebo to jde i postaru — bedýnka přímo před dvorem založená na důvěře, že každý, kdo si zeleninu či ovoce odebere, zaplatí do kasičky adekvátní obnos peněz.
Zkrátka, nakupování farmářských potravin (nejenom) v Praze již dávno není jen alternativou, ale pevně se vžilo jako nedílná součást městského životního stylu. Lidé si stále více uvědomují důležitost podpory lokálních výrobců, udržitelného zemědělství a kvalitních, čerstvých surovin, ať už přes farmářské trhy, bedýnkové systémy nebo online platformy jako Scuk.
Kontakt: krist.cermakova@gmail.com.
Článek vznikl za finanční podpory hlavního města Prahy.
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář