Vláda: dobrý program, leč nenaplněný

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) i Ministerstvo zemědělství (MZe) připadlo KDU-ČSL. Tento tah měl přinést sladění dosud často protichůdných politik obou ministerstev. Krátce po ustavení vlády přišlo MŽP s plánem konkrétních kroků k naplnění programového prohlášení vlády. Iniciativa tehdejšího vrchního ředitele sekce ochrany přírody Vladimíra Dolejského a náměstkyně Evy Volfové (STAN) však zůstala ze strany MZe zcela oslyšena. MZe ji prostě ignorovalo.

Ministr životního prostředí Petr Hladík a ministr zemědělství Marek Výborný pak již řešili jen jednotlivé kroky ad hoc. Na odporu Ministerstva zemědělství potom skončila řada progresivních návrhů — například Politika ochrany klimatu, která v části věnované lesnictví obsahovala několik důležitých závazků jak v mitigaci (ponechání vybraných lesů samovolnému vývoji, odklad těžby starých listnatých porostů či omezení holosečí), tak v adaptaci lesů na změnu klimatu.

Ochrana přírody

Závazky vlády tu byly velmi konkrétní:

Rozšíříme plochu velkoplošně chráněných území. Vyhlásíme Národní park Křivoklátsko a Národní park Soutok.
Zrychlíme a rozšíříme realizaci záchranných programů pro nejcennější druhy. Zajistíme účinnější ochranu druhů postavenou především na ochraně biotopů prostřednictvím legislativních změn připravených do roku 2023 i podpory praktických opatření.

Při aktualizaci programového prohlášení vláda slevila a místo národního parku Soutok slíbila chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Přidala ale slib připravit vyhlášení nové CHKO Krušné hory.

Po sedmdesáti sedmi letech od prvních požadavků na ochranu „Moravská Amazonie“ na soutoku Moravy a Dyje dnem 1. července 2025 Chráněná krajinná oblast Soutok skutečně vznikla. Při její přípravě proběhlo více než 250 jednání a veřejných projednání — mimo jiné s obcemi, podnikateli či vlastníky pozemků — a petici za její vyhlášení podepsalo přes patnáct tisíc občanů, přičemž podporu vyjádřilo i devět odborných vědeckých společností.

Vyhlášení CHKO Soutok umožní ochránit mimořádnou biodiverzitu a zastaví velkoplošné holoseče, jimiž státní podnik Lesy ČR tamní lesy decimoval. Ministrovi Petru Hladíkovi se navíc k vyhlášení CHKO povedl nádherný majstrštyk: odjel do Vatikánu a pamětní desce chráněné krajinné oblasti Soutok tam požehnal krátce po svém zvolení nový papež Lev XIV. V den vyhlášení CHKO pak byla umístěna u zámečku Lány.

Please The Trees na Koncertu pro divočinu, Lucerna Music Bar, foto: archiv Hnutí DUHA.

Ne všichni ale novou CHKO Soutok uvítali. Místopředsedkyně Hnutí ANO Alena Schillerová prohlásila, že jestli ANO vyhraje volby, tak ji zase zruší. Když zjistila, že to ani po volbách jen tak pro nic za nic udělat nemůže, podalo 35 poslanců z hnutí ANO návrh na zrušení vyhlášení CHKO Soutok k Ústavnímu soudu. „CHKO Soutok považuji za dítě zeleného šílenství, které nepomáhá přírodě, a naopak škodí lidem. Tedy s výjimkou těch, kteří budou profitovat na různých monitorinzích a výzkumech dávno zkoumaného,“ uvedla k tomu Schillerová.

Ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) dále připravily podklady k vyhlášení nové CHKO Krušné hory, přírodně velmi cenné oblasti, doposud rovněž nechráněné. AOPK vyhlášení projednala s obcemi a MŽP začalo oficiálně proces vyhlašování CHKO. I tento závazek vlády byl tedy splněn. Bude-li však celý proces dokončen, to už rozhodne vláda příští.

MŽP rovněž připravilo reformu ochrany ohrožených druhů rostlin a živočichů a vtělilo ji do novely Zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Výsledný návrh ovšem vyvolal značné pochyby, zda se jím ochrana vzácných druhů skutečně zlepší, či naopak. Zatímco AOPK jej obhajovala a odborné společnosti nakonec převážně akceptovaly, některé nevládní organizace, které se v praxi zabývají ochranou ohrožených druhů, se postavily ostře proti a upozorňovaly, že návrh v praxi nebude fungovat a reálnou ochranu ještě zhorší (viz 7.G 1/2025). Novela, která měla přinést i zlepšení ochrany stromů a zeleně ve městech či zavést obecnou ochranu opylovačů a omezení světelného znečištění, však pravděpodobně nakonec schválena nebude.

Národní parky znovu v ohrožení

Novela ZOPK měla přinést i vyhlášení pátého českého národního parku na Křivoklátsku (viz též 7.G 1/2025). V dubnu ale nabral celý proces nikoliv překvapivý směr. Několik poslanců ODS přišlo s pozměňovacími návrhy, které by v případě jejich schválení prakticky zlikvidovaly všechny naše národní parky — popřely by jejich smysl a cíl, těžit by se začalo i v zónách pro divokou přírodu a omezily by možnosti správ národních parků regulovat overturismus, zástavbu a další developerské projekty. Připomeňme, že pro podobné návrhy při schvalování reformy národních parků v letech 2016 a 2017 nezískala ODS v poslanecké sněmovně podporu, takže přišel další pokus.

První devastující sadu pozměňovacích návrhů předložil poslanec Jan Bureš (ODS), který chtěl mimo jiné:

Stanovit jako poslání národních parků jejich využití k trvale udržitelnému rozvoji obcí. To kladl na roveň cílům ochrany přírody. V praxi by tím podpořil zástavbu národních parků. Developeři by mohli argumentovat, že jejich stavební záměry naplňují poslání národního parku, „trvale udržitelný rozvoj obcí“ je totiž vágní termín.
Relativizovat jasná pravidla pro režim jednotlivých zón ochrany přírody — zrušit zákaz provádět rušivou činnost nad rámec v zákoně vyjmenovaných výjimek.
V péči o lesy národních parků nadřadit (až na minimalizované výjimky) lesní zákon určený pro hospodářské lesy zákonu o ochraně přírody.
Umožnit začít kácet v divoké přírodě přírodních zón.
Zrušit cíl ochrany biodiverzity a možnost uplatnění specifických managementů vzácných druhů v zóně soustředěné péče národních parků.
Vypustit větu, že turistické a jiné využití národního parku je možné pouze způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národního parku.

Luděk Čertík na happeningu Hnutí DUHA na Malostranském náměstí v květnu 2025, foto: archiv Hnutí DUHA.

Poslancem Burešem navržené úpravy zákona byly navíc odborně nekompetentní a některé i nesplnitelné. Zaváděly neznámé či vágní termíny, které by bylo možné interpretovat různými způsoby. Díky nejednoznačným a možným protichůdným výkladům by v národních parcích po jejich schválení vznikl chaos.

V kanonádě do národních parků pokračovali Burešovi straničtí kolegové Petr Bendl, Karel Krejza a další. Bendl chtěl mimo jiné omezit pravomoci správ národních parků a chráněných krajinných oblastí regulovat stavební činnosti, a naopak vpustit do nitra národních parků automobily návštěvníků, zakázat strážcům národních parků dokumentovat přestupky návštěvníků či snížit pokuty podnikatelům, kteří by poškodili přírodu.

Návrhy poslance Krejzy zase chtěly zavést protipožární opatření v národních parcích, z nichž ale některé šly proti cílům jejich ochrany nebo jsou neproveditelné — například povinnost vystavět nádrž na vodu na každých třech kilometrech lesních cest.

Nedosti na tom, poslanci ANO a SPD předložili návrh, kterým škrtali vyhlášení NP Křivoklátsko. V dlouhých proslovech pak oddalovali projednání celého zákona.

Naopak velmi přínosný pozměňovací návrh předložila pirátská poslankyně Klára Kocmanová, která usilovala o zrušení nesmyslných plateb, které si účtoval státní podnik Lesy ČR od státní Agentury ochrany přírody za to, že dodržuje podmínky ochrany přírody. Například za to, že nevytěží Boubínský prales, platila AOPK Lesům ČR každoročně přibližně dva miliony korun. Její návrh získal podporu sněmovního Výboru pro životní prostředí.

Poslanci Jana Krutáková a Josef Bernard ze STAN zase předložili pozměňovací návrh, který by alespoň částečně pomohl vymahatelnosti nových pravidel ochrany vzácných druhů.

V reakci na vážné ohrožení národních parků od poslanců ODS nastartovalo Hnutí DUHA kampaň Divočina na beton. Výzvu za záchranu národních parků, vyhlášení NP Křivoklátsko a rozšíření míst pro divokou přírodu podepsalo přes 24 tisíc lidí. Mnoho z nich také v tomto smyslu napsalo poslancům. Výzvu se jmény signatářů předali zástupci Hnutí DUHA na happeningu na Malostranském náměstí, jehož se zúčastnila skoro stovka dalších občanů, poslancům — předsedkyni Výboru pro životní prostředí Janě Krutákové za STAN, Kláře Kocmanové za Piráty a ministru Petru Hladíkovi za KDU-ČSL.

Zároveň profesor Jan Frouz, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra Akademie věd ČR, předal Výzvu vědců a odborných pracovníků k zachování ochrany naší přírody. Ta získala během jednoho týdne přes tisíc podpisů.

Monika Načeva na Koncertu pro divočinu, Lucerna Music Bar, foto: archiv Hnutí DUHA.

Otevřeným dopisem se na poslankyně a poslance obrátili též ředitelé všech čtyř našich národních parků — Pavel Müller (NP Podyjí), Pavel Hubený (NP Šumava), Robin Böhnisch (KRNAP) i Petr Kříž (NP České Švýcarsko) a varovali je před hrozbou likvidace parků.

Na totéž ohrožení reagovali dopisem poslancům i umělci — podepsalo jej více než dvě stě malířů, fotografů, herců, divadelníků, filmařů, zpěváků či hudebníků.

Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická, Hnutí Brontosaurus a Zelený kruhy zároveň otevřeným dopisem vyzvaly premiéra Petra Fialu a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, aby návrhy poslanců ODS poškozující národní parky veřejně odmítli. Pozitivně reagoval Andrej Babiš a stejně jako někteří další poslanci ANO přislíbil, že ANO tyto návrhy nepodpoří.

Kampaň Divočina na beton vyvrcholila benefičním koncertem pro divočinu a národní parky v Lucerna Music Baru. Zahráli na něm David Koller, Lenka Dusilová, Monika Načeva, Please the Trees, Severní nástupiště a J. P. Muchow & hosté. Koncert osobně podpořili ministr životního prostředí Petr Hladík i ředitelé národních parků.

Nakonec zareagoval i premiér Petr Fiala. Dodatečným převzetím výzvy Divočina na beton pověřil poslance Petra Bendla a v odpovědi ekologickým organizacím potvrdil, že kritizované návrhy poslanců ODS nemají podporu koalice. Tím bylo velké ohrožení národních parků zažehnáno.

Jenže ANO a SPD ve své snaze zabránit vyhlášení NP Křivoklátsko vytrvalo. A vládní koalice jako celek se za něj i přes veškeré úsilí ministra Hladíka dostatečně důrazně nepostavila. Tlačena časem dala před poslaneckými prázdninami — pod hrozbou obstrukcí ze strany ANO a SPD — přednost projednání jiných, méně kontroverzních zákonů.

Poslední šance stihnout schválit celou novelu Zákona o ochraně přírody a krajiny je první zářijový týden, a to ještě za předpokladu, že ji pak Senát do Sněmovny nevrátí zpět. Šéf poslanců ODS Marek Benda ale již avizoval, že už obstrukční projevy opozičních poslanců poslouchat nechtějí, a schválení novely ZOPK s národním parkem Křivoklátsko tomu obětují. Poslední, kdo to v tuto chvíli ještě nevzdal, je ministr Petr Hladík a nevládní organizace, které budou politikaření ANO a SPD veřejně konfrontovat.

Jan Skalík a Jaromír Bláha na happeningu Hnutí DUHA na Malostranském náměstí v květnu 2025, foto: archiv Hnutí DUHA.

Obnova lesů

Jak je dobře známo, bez snížení několikanásobně zvýšených stavů spárkaté zvěře není možné obnovit pestré a odolné lesy, protože většina mladých listnáčů jedlí skončí v jejich žaludcích. Nezbytná novela zákona o myslivosti měla naplnit tyto body programového prohlášení vlády:

Posílíme pravomoci vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb. Včasné řešení problémů s přemnoženou zvěří či škůdci uchrání krajinu před většími škodami a ušetří veřejné peníze.
Budeme prosazovat opatření k omezení nelegálního zabíjení živočichů.

První Fialův ministr zemědělství Zdeněk Nekula však přípravu novely odkládal. Jeho nástupce Marek Výborný ovšem — svým úředníkům navzdory — do návrhu novely potřebné změny prosadil, zejména plánování lovu podle míry poškození lesů, kontrolu lovu, posílení práv vlastníků pozemků, vyjmutí chráněných druhů živočichů se „seznamu zvěře“. Do sněmovny ji ale ministerstvo zemědělství poslalo vzhledem k očekávanému odporu poslanců zlobovaných Českomoravskou mysliveckou jednotou relativně pozdě, a navíc ji tam ministr nechal čekat na první čtení skoro půl roku. Podrobně jsme o tom psali v 7.G 1/2025. Jak to dopadlo? Projednání a schválení novely zabránily obstrukce ANO a SPD a odpor části poslanců STAN.

Povodeň

Největší ekologickou kauzou uplynulého volebního období však byla povodeň na severní Moravě v září loňského roku a vyvrcholení sporu o stavbu přehrady Nové Heřminovy na řece Opavě. Povodeň vyplavila města Krnov, Opavu a řadu dalších měst a obcí. Důsledkem byla zničená obydlí i ztráty na lidských životech. Voda ještě neopadla a ministr zemědělství Marek Výborný ukázal na viníka: „Stavba vodního díla Nové Heřminovy se po desetiletí potýká s překážkami různých organizací, například Hnutí DUHA. Od roku 2023 máme územní rozhodnutí, které je napadeno účastníky řízení, což komplikuje jeho výstavbu. Pokud by dnes přehrada stála, Krnov i Opava by byly ochráněny, škody by nebyly takové, jaké jsou teď.“ V pořadu idnes.cz Rozstřel dne 2. 10. 2024 tuto informaci upřesnil vyjádřením, že ekologické organizace stavbu „zdržely čtrnáct let“. Většina médií tuto nepravdivou informaci převzala a udělala z ní hlavní zprávu — Hnutí DUHA zavinilo ničivou povodeň.

Na Hnutí DUHA se obratem snesla smršť nenávistných reakcí — smsek, telefonátů, vzkazů na sociálních sítích, komentářů k článkům. Některé z nich vyhrožovaly fyzickými útoky, či dokonce lynčováním. Ředitelka Hnutí DUHA po poradě s bezpečnostními experty na čtrnáct dní zavřela kancelář a lidé zaměstnaní v Hnutí DUHA pracovali ze svých domovů. Koordinátor místní skupiny Hnutí DUHA Jeseníky Ivo Dokoupil na místě koordinoval dobrovolníky, kteří pomáhali lidem ve vyplavených obcí, a přitom dostával smsky, v nichž mu jiní lidé spílali a vyhrožovali smrtí.

I když Hnutí DUHA uvedlo lživé tvrzení ministra na pravou míru a doložilo, že sice místo přehrady navrhovalo jiná řešení protipovodňové ochrany obyvatel, ale proces povolování její výstavby fakticky nezdrželo a ani nemohlo, média to již převzala jen jako okrajovou zprávu. Čestnou výjimkou byl analytický pořad investigativního novináře Martina Marka Věděli jste? a Deník Referendum, kteří ukázali, že ministr Výborný svalením viny na jiného odvracel pozornost od selhání Povodí Odry a ministerstva.

Hnutí DUHA si postupem podle zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádala informaci, kterými konkrétními činy Hnutí DUHA zdrželo výstavbu přehrady Nové Heřmínovy a o jakou dobu. Odpověď ministerstva ale nic z toho doložit nedokázala. Přesto se ministr za své lživé obvinění odmítl omluvit.

Kauzou se zabývala i Zpráva o stavu české demokracie, kterou připravila iniciativa Síť k ochraně demokracie pod vedením výzkumného ústavu STEM. Mimo jiné se v ní uvádí:

Občanská společnost je základním kamenem demokracie. V roce 2024 sehrála klíčovou roli během podzimních povodní na severní Moravě. Koordinaci a pomoc postiženým však narušilo nepravdivé tvrzení ministra zemědělství, Marka Výborného, který neprávem označil Hnutí DUHA — Přátele Země Česká republika za spoluviníka škod kvůli údajnému blokování výstavby přehrady Nové Heřminovy.
Ve skutečnosti důvodem zdržení nebyl odpor nevládní organizace, ale dlouhodobá neschopnost státu projekt efektivně realizovat.

Zpráva současně ukazuje na širší problémy, že:

Tato kauza může mít dopad na důvěru veřejnosti vůči celému nevládnímu sektoru a zpochybňuje rámec pro zapojení občanské společnosti do krizového řízení i veřejné politiky.
Jde o varovný signál. Když politici účelově oslabují důvěru ve veřejně prospěšné organizace, nejde jen o jeden výrok. Jde o útok na občanskou společnost jako pilíř demokracie.
Občanský sektor čelí opakovaným pokusům o zpochybnění své legitimity.

Zároveň ale přináší i naději:

Dobrovolnictví, dárcovství i angažovanost občanů sílí.
Lidé stále chtějí být slyšet — a organizace jako Hnutí DUHA tu hrají nezastupitelnou roli.

Ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL se ale Hnutí DUHA dodnes neomluvil.

Ozdravení lesů

Pojďme dál. Pomoci adaptaci lesů na změnu klimatu měla novela zákona o lesích, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství. Z programového prohlášení měla naplnit mimo jiné tento bod:

Podpoříme obnovu lesů po kůrovcové kalamitě přírodě blízkými postupy s přirozenou druhovou skladbou na daných stanovištích. Prosazujeme cílené, nikoli plošné kácení, následnou péči a kompenzaci ztrát.

Jenže tato novela se ministerstvu poněkud nepovedla. Sice prodloužila lhůtu k zalesnění (k využití přirozeného zmlazení a přípravných dřevin), bohužel však nedostatečně — pouze na pět let. Potřebné by totiž bylo lhůty k zalesnění zcela zrušit a dát volnost vlastníkům, kteří chtějí více uplatnit přirozenou obnovu.

Druhým pozitivem novely je, že do takzvaných lesů zvláštního určení budou nadále obligátně řazeny nejen národní parky a národní přírodní rezervace, ale nově také ostatní maloplošná chráněná území a první zóny CHKO. To umožní přijímat opatření odchylná od zákona o lesích ve prospěch ochrany přírody.

Tím ovšem výčet pozitiv končí. Novela — v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády podpořit přirozenou druhovou skladbu — ruší povinnost soukromých vlastníků a obcí použít při obnově lesa alespoň minimální podíl listnáčů a jedlí (melioračních a zpevňujících dřevin).

Lenka Dusilová na Koncertu pro divočinu, Lucerna Music Bar, foto: archiv Hnutí DUHA.

Novela též — s výjimkou lužních lesů — neobsahuje zmenšení maximální povolené velikosti úmyslné holoseče (nyní jeden hektar), a nenaplňuje tak závazek prosazovat cílené, nikoliv plošné kácení.

Zavedení limitů pro odvoz těžebních zbytků, aby se zastavila nutriční degradace půd a limit pro ponechání stromů na dožití a k zetlení kvůli biodiverzitě, které mělo MZe již dávno nastavit, navíc posunula až do roku 2030 — i to je způsob, jak tuto v zákoně již zavedenou povinnost sabotovat.

Tedy shrnuto a podtrženo: dva kroky vpřed a dva kroky vzad. Příležitost posunout ozdravení našich lesů kupředu tak MZe naprosto promarnilo. V poslanecké sněmovně se to snažila napravit poslankyně Klára Kocmanová (Piráti), jež spolu s poslancem Matějem O. Havlem (TOP 09), předložila řadu zásadních zlepšujících pozměňovacích návrhů. I mnoho dalších koaličních poslanců bylo nakloněno řadu z nich podpořit. Ministr Výborný je ale doslova „zařízl“, když se proti nim postavil na jednání poslaneckého Zemědělského výboru a koaliční poslanci s ním „drželi basu“. Například proti návrhu zlepšit ochranu lesní půdy a vodozádržných funkcí lesa před poškozením při přibližování dřeva se ministr vymezil slovy „to dřevo se vytahat musí, je to ve prospěch toho lesa“. Až tedy zas uvidíme lesy rozryté těžkou technikou a erozní rýhy, jimiž odtéká voda i lesní půda, můžeme mu za to poděkovat.

Výborný stejně tak odmítl návrh na prodloužení lhůt k zalesnění na deset let, na ponechání povinnosti dodržet minimální podíl listnáčů a jedle i pro soukromé vlastníky a obce, nebo na rychlejší nastavení limitů pro odvoz těžebních zbytků a ponechání tlejícího dřeva. V konečném hlasování poslanecké sněmovny pak tyto zásadní zlepšující návrhy podpořili pouze poslanci Pirátské strany. Ani opozičním ANO a SPD asi neladily s jejich záměry.

Státní lesy

Státním lesům věnovalo programové prohlášení vlády značnou a pozitivní pozornost:

Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Zajistíme transparentní hospodaření státních lesů a jejich obchodní politiky s důrazem na ochranu lesa a rozvoj lokálních zpracovatelských kapacit. Budoucí zisky ze státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody. Podpoříme vlastní výrobní kapacity pro realizaci běžných těžebních a pěstebních prací i včasnou asanaci vznikajících kůrovcových ohnisek.
(…), ve státních lesích zásadně upřednostníme v rámci jejich hospodaření mimoprodukční funkce lesa.

Ani tady nelze vládu pochválit. Závazek zásadně upřednostnit ve státních lesích mimoprodukční funkce lesa totiž naplněn nebyl. Diskutovalo se o speciálním zákoně o státním podniku Lesy ČR, k tomu však vláda nepřistoupila. Závazek ale nebyl promítnutý ani do statutu a zakládací listiny Lesů ČR a nevyplývá ani z přijaté Strategie LČR 2025+.

Z happeningu Hnutí DUHA na Malostranském náměstí v květnu 2025, foto: archiv Hnutí DUHA.

Jediný kdo se za splnění tohoto závazku skutečně veřejně postavili, byli opět Piráti. Pozměňovací návrh poslankyně Kláry Kocmanové a Matěje O. Havla doplňoval do novely lesního zákona větu: „Nakládání s lesy v majetku státu sleduje především zajištění veřejně prospěšných funkcí lesů, zejména zadržení vody v krajině, ochranu půdy, stabilizaci klimatu, zvyšování biologické rozmanitosti, obrany státu a výchovy a vzdělávání.“ Ministr Výborný, stejně jako ostatní, k němu však dal záporné stanovisko, a tím ho potopil. Na jednání sněmovního Zemědělského výboru to zdůvodnil takto: „Státní lesy mají jít příkladem, jdou příkladem. Čili přijde mně zcela nadbytečné toto vkládat do zákona a některé funkce upřednostňovat před jinými, to bych vlastně považoval za cestu špatnou.“ Slib vlády tedy nejen nenaplnil, ale výslovně se proti němu postavil. I pro tento návrh nakonec hlasovali jen Piráti.

Závazek že „budoucí zisky ze státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody“ vláda celé roky fakticky neplnila. Až na poslední chvíli byl přijat formou pozměňovacího návrhu k novele zákona o lesích, takže v příštích letech to sice bude fungovat tak, jak vláda slíbila, opomíjí přitom ale zvýšené náklady na péči o lesy v chráněných územích.

Lesy ČR připravily na období let 2025—2029 dokument Koncepce strategického rozvoje podniku Lesy České republiky. Výrazný pokrok z hlediska plnění ostatních závazků programového prohlášení vlády ale nepřináší.

Přírodě blízké hospodaření

A nakonec ještě zmiňme lesní hospodaření. Závazek programového prohlášení vlády v tomto ohledu zněl:

Prosadíme změny vyhlášek (zejména o lesním hospodářském plánování), které zjednoduší realizaci nepasečných způsobů hospodaření v lesích a podpoří další důležitá opatření.

Tento závazek splněn byl. V praxi ale brzdí změnu vyšší náklady na pořízení lesního hospodářského plánu takzvanou inventarizační metodou pro nepasečné způsoby hospodaření. Příspěvky státu na pořízení lesních hospodářských plánů jsou totiž stejné na oba jejich typy.

Co dodat na závěr? Po takovémto vysvědčení i po nabytých zkušenostech zřejmě příští vláda tak konkrétní a kvalitní programové závazky nezformuluje. Když totiž slíbí jen mlhu, nikdo jim nebude vyčítat nesplněné sliby, jako se to stalo nynější vládě.

Svým chováním a hlasováním v poslanecké sněmovně každopádně současné parlamentní strany napověděly, co od nich můžeme očekávat v dalším volebním období. Silná prohlášení zástupců dosud neparlamentních subjektů Stačilo!, Motoristé sobě nebo Přísaha pak vzbuzují více než obavy z toho, co by nás v dalším volebním období mohlo čekat.

Autor je expertem na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí DUHA. Kontakt: jaromir.blaha@hnutiduha.cz.

Text vznikl díky spolupráci s Heinrich Böll Stiftung.