Vzestup a možný pád ultrarychlé (čínské) módy

Pár kliknutí a hotovo — zásilka plná nových kousků oblečení za neodolatelně nízké ceny je na cestě. Relativně nový fenomén čínských online tržišť je sice na první pohled spotřebitelsky atraktivní, průměrně bystrému pozorovateli je však po chvilce zkoumání jasné, že jde o velký průšvih. Textilní průmysl obecně patří do party největších znečišťovatelů životního prostředí (viz 7.G 5/2017). Nadměrně spotřebovává přírodní zdroje a sám je významným zdrojem emisí skleníkových plynů, na jehož celkovém objemu se podílí 5—10 procenty. 

Šaty či trendy top za pár korun je vykoupen vysokou cenou, kterou platí životní prostředí i textilní pracovníci. Nízké ceny jsou umožněny tím, že pracovníci v továrnách nedostanou adekvátně zaplaceno a pracují v nuzných podmínkách (v případě Sheinu až 75 hodin týdně). Kupující si navíc za nízkou cenu pořizují oblečení bídné kvality s krátkou životností. 

Za levným nákupem se tak skrývají náklady v podobě ultrarychlé přeměny pomíjivě atraktivních a nekvalitních módních kousků na odpad, ale také potenciálních zdravotních problémů. Úředníci z Jižní Koreje, kteří zboží z těchto e-shopů pravidelně kontrolují, letos objevili v dětských botách značky Shein jedovaté látky. Konkrétně se jednalo o ftaláty (látky s potenciálem narušit hormonální systém) v koncentraci více než stonásobku nad povoleným limitem. Nadlimitní bylo také množství vysoce toxického a karcinogenního formaldehydu v čepicích stejné značky. 

Část kritiky Sheinu a Temu se dotýká také lidskoprávní roviny. Nad čínským e-shopem Shein, aktuálně největším internetovým obchodem s oblečením na světě, visí stín nucené práce Ujgurů v provincii Xinjiang. Problematičnost podobných nákupních platforem včetně dopadů na české obchodníky shrnula letos v červenci v článku pro Seznam Zprávy redakční kolegyně Ivana Míšková. 

Hlavně levně 

Úspěch těchto online tržišť však dokazuje, že pro kupující není environmentální, etické, a dokonce ani zdravotní hledisko rozhodujícím faktorem. Navzdory všem známým „vroubkům“ se Shein dokonce stal nejoblíbenější módní značkou roku 2022. Obliba čínských e-shopů roste v celé Evropské unii. V posledních letech míří z Číny na unijní trh zhruba třetina z veškerého dovezeného oblečení, což je stejný podíl i v případě Česka. Kolik z toho však pochází ze zmíněných obchodů není dohledatelné, jelikož vzhledem k nízké ceně toto zboží nepodléhá proclení. 

Jisté naopak je, že tyto společnosti ve svých aplikacích každodenně zveřejňují nevídané množství módních kolekcí v souladu s nejnovějšími trendy. Shein do své nákupní aplikace nahrává i desítky tisíc nových kusů oblečení denně. Agresivní marketing na sociálních sítích zahrnující také influencery podporuje a normalizuje konzumní kulturu a vytváří konzistentní tlak na nákup nových věcí. Spotřebitelské návyky se s těmito nákupními aplikacemi tak na pomyslné škále environmentální škodlivosti posunují ještě blíže k hranici neudržitelnosti než v případě nákupů rychlé módy. 

Foto: archiv F.

Výrobek ultrafast fashion má na životní prostředí negativní dopad po celou dobu svého životního cyklu. Z hlediska environmetální stopy se největší „hřích“ odehrává již při výrobě (výroba syntetických vláken je vysoce náročná na uhlík), při níž dochází ke znečištění ovzduší a vod při barvení textilu. Další ránu pak zasadí dlouhá cesta z Číny ke kupujícímu (většinou letecká přímo od dodavatelů). Při následném praní oděvů ze syntetických materiálů na bázi plastů se pak do oceánu ročně uvolní odhadem zhruba půl milionu tun mikroplastů. A nakonec, až se oblečení okouká nebo poškodí, skončí na skládce či ve spalovně. 

Průkopnická Francie 

Jak zmiňuje Anna Lazorová z nevládní organizace NaZemi, kde se věnuje tématu pracovních podmínek v oděvním průmyslu, za současný stav nejsou zodpovědní jednotliví spotřebitelé, ale jde o „důsledek systémové dynamiky“, tedy neudržitelného nastavení systému. 

Podle Francouzské agentury pro životní prostředí a hospodaření s energií ADEME se každý rok po celém světě prodá více než 100 miliard kusů oblečení a toto číslo stále narůstá. V posledních letech se na nárůstu podílí právě online čínské obchody s ultrarychlou módou „za hubičku“ v čele se značkou Shein. I přes osvětu a informování o problémech spojených s těmito značkami poptávka po jejich zboží prudce roste. Jak tento neblahý trend se všemi uvedenými škodlivými dopady usměrnit? Zřejmě jedinou funkční cestou ke změně může být regulace.

Návrh zákona, který má za cíl výrazně omezit rychlou a ultrarychlou módu prodávanou online maloobchodními giganty jako Shein a Temu, schválil v březnu jednomyslně francouzský parlament. Spočívá především v uvalení sankcí na produkty rychlé módy. Zákazníci si tak za koupi původně laciného trička pár euro — konkrétně pět — připlatí. Do konce roku 2030 by měla přirážka stoupnout na deset euro. Zákon také nařizuje, aby prodejci (ultra)rychlé módy informovali o možnostech opětovného použití, opravě, recyklaci a dopadu na životní prostředí u jednotlivých produktů. Francie je tak vůbec první zemí na světě, jež se legislativní cestou pokouší kompenzovat (takzvaně offsetovat) negativní dopady ultrarychlé módy. 

Zákon také počítá se zákazem reklamy na konkrétní značky ultrarychlé módy, a to i prostřednictvím influencerů na sociálních sítích. Podle Emily Stochl z organizace Remake (zaměřující se na udržitelnou módu) zaujímá Francie k rychlé módě podobný přístup jako USA k tabáku, na který v sedmdesátých letech také zakázala reklamu. Dopad na uživatele tabáku a rychlé módy považuje Stohl z hlediska návykovosti za podobný. 

Čínští maloobchodní giganti jsou trnem v oku také Spojeným státům, které jsou pro ně spolu s Evropskou unií klíčovým trhem. Opakovaně se kriticky vymezují vůči porušování lidských práv v dodavatelských řetězcích čínských značek. Ačkoliv hranice pro přepravu velkých objemů levných bezcelních produktů byla v USA v roce 2016 zvýšena z 200 na 800 amerických dolarů, byla přijata nová pravidla umožňující kontrolu levných zásilek. Cílem kontroly je ověřit, zda nejsou produkty vyráběny s pomocí nucené práce a zda splňují zdravotní, bezpečnostní, autorské a spotřebitelské předpisy. 

Vzhledem k dramatickému nárůstu objemu zásilek mířících z Číny do USA (ze 140 milionů na 1 miliardu balíčků během posledních deseti let) oznámila Bidenova administrativa letos v září přísnější podmínky pro jejich dovoz prostřednictvím uzavření daňové mezery, z níž tyto společnosti těží. Zda a kdy bude nový zákon přijat však zatím není jasné. 

Foto: Jana K. Kudrnová

Ultrarychlá móda versus pomalá Evropská unie

Do boje s ultralevnou módou se rozhodla vytáhnout i Evropská unie. Koneckonců snížení ekologické stopy textilního průmyslu je v rámci Zelené dohody pro Evropu jedním z důležitých cílů. Odvětví rychlé módy patří k nejvíce environmentálně škodlivým kvůli vysoké produkci odpadu (hůře je na tom již pouze stavebnictví), nadměrnému využívání zdrojů a krátké životnosti produktů. 

Ke zkrocení vlny ultrarychlé módy dlouhodobě vyzývá skupina europoslanců v čele s německou europoslankyní Delary Burkhardt (SPD): „Spotřebitelé sami nemohou reformovat globální textilní sektor prostřednictvím svých nákupních zvyklostí. Pokud dovolíme trhu, aby se samoreguloval, necháváme dveře otevřené pro model rychlé módy, který využívá lidi a zdroje planety,“ vysvětluje europoslankyně a dodává, že „Evropská unie musí výrobce a velké módní značky právně zavázat k udržitelnějšímu fungování“.

A Evropská unie opravdu několik opatření regulujících online obchody typu Shein a Temu připravuje a zaměřuje se přitom na různé aspekty jejich činnosti. Na ultrarychlou módu by tak nově měla v EU platit cla. Unijní pravidla v současné době umožňují bezcelní dovoz zboží v hodnotě do 150 eur. Maloobchodníci jako Shein a Temu tudíž posílají objednávky v menších objemech, aby se do stanovené hranice vešli, a tím dovozní cla obcházejí. Letos v létě tak EU oznámila po vzoru Francie změnu celních pravidel pro levné zásilky. Stávající prahová hodnota 150 eur by měla být snížena a s ní má zmizet i dosavadní osvobození balíčků nižší hodnoty od celní povinnosti. Podle předpokladů by to mělo každoročně dopadnout na miliardy bezcelních položek dovážených do EU. Podle zprávy Financial Times bylo jen loni do EU dovezeno 2,3 miliardy položek pod bezcelním prahem. 

Od návrhu si jeho předkladatelé slibují zásadní omezení dovozu levného zboží do EU. Potvrzuje to také John Stevenson, analytik společnosti Peel Hunt zaměřující se na analýzu maloobchodních společností. Změna pravidel bude mít na Shein velký dopad, jelikož „neplacení cla je základem jejího modelu“. Podle šéfa Sheinu Donalda Tnaga však osvobození od cla není základem jejich úspěchu, za který označuje flexibilitu dodavatelského řetězce. 

Cly však evropské tažení nekončí. Na všech unijních úrovních je již schváleno nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, které má prodej zboží z těchto platforem dále regulovat. Nově obsahuje povinnost pro mimounijní online maloobchodníky dodržovat pravidla bezpečnosti prodávaného zboží a nést za ni větší odpovědnost. Temu a Shein tak budou muset u dováženého zboží splňovat stejné standardy jako zboží od evropských výrobců. Evropská komise také nově zařadila Temu a Shein mezi skupinu firem velkých digitálních platforem, kde budou vystaveni externím auditům a budou podléhat přísnější regulaci. 

Zákonodárci v EU také pracují na legislativním rámci v kontextu strategie pro udržitelné a oběhové textilní výrobky. Ve snaze o „grýndýlový“ přechod k cirkulární ekonomice se tak připravuje revize unijní směrnice o odpadech. Několik členských států v čele s Francií a Nizozemskem v ní prosazuje zlepšení recyklace a omezení objemu textilního odpadu. V této souvislosti se očekává zavedení povinnosti pro prodejce ultrarychlé módy přispívat k likvidaci svých produktů, což zahrnuje jejich sběr, třídění a recyklaci. 

Klíčové však také bude, aby finanční prostředky z vybraných sankcí směřovaly do oblastí, kde jsou dopady na životní prostředí nejintenzivnější, což jsou většinou oblasti globálního Jihu. Panují tak obavy, zda unijní nařízení pomůže mimoevropským zemím (kupříkladu Chile, Ghaně či Keni, které nesou největší břímě světového textilního odpadu — nechtěného oblečení nízké kvality. 

Foto: archiv F.

Jsme (téměř) čistí 

A co na chystané regulace říkají ti, proti kterým jsou namířeny? Mluvčí Temu sdělil BBC, že společnost „rozumí environmentálním obavám“, na něž francouzská legislativa reaguje, nicméně dodává, že Temu je pouze tržištěm, nikoliv výrobcem. Kritiku související s oblastí pracovních podmínek obě společnosti odmítají. Temu v březnu roku 2024 pro BBC uvedlo, že nucenou či dětskou práci svým obchodníkům přísně zakazuje. Shein se v prohlášení obhajoval údajnou „politikou nulové tolerance“ vůči nucené práci. 

Podle zjištění izraelské firmy Ultra Information Solutions, která ověřuje dodavatelské řetězce, však Temu nabízelo nejméně desítku produktů vyrobených v Sin-ťiangu (západočínská provincie, kde je v takzvaných převýchovných táborech ze strany čínské vlády zadržována ujgurská menšina, pozn. red.). Bavlnu pocházející ze Sin-ťiangu odhalila testem také agentura Bloomberg u druhého čínského giganta Shein. 

Nicméně letos v srpnu Shein oznámil, že v rámci vnitřní kontroly ve svých dodavatelských řetězcích (dominantně čínských) odhalil ve dvou případech dětskou práci a továrny nevyplácející minimální mzdu. Ani ty nejnaivnější duše si však nemohou myslet, že značku k provedení vnitřního auditu dohnal závan zodpovědnosti. Podle BBC značka plánuje vstup na londýnskou burzu a zřejmě si potřebuje svoji kritikou pošpiněnou pověst tímto způsobem vylepšit. 

Spoléhat se na dobrovolný obrat k vyšší transparentnosti dodavatelských řetězců těchto online tržišť ale není řešením. Navíc nejde „jen“ o dětskou a nucenou práci. Neudržitelná je samotná podstata modelu (ultra)rychlé módy založená na rychlé obměně kolekcí a velkém objemu produkce reagujícím na módní výstřelky aktuálně „trendující“ na sociálních sítích. 

Ultrarychlá móda je produktem benevolentně nastaveného systému fungování textilního průmyslu, který silně kontrastuje s potřebami dnešní doby. Impulzivní nákupy jsou však nyní snazší než kdy dřív, stojí jen pár eur a několik kliknutí. Náprava jejich ekonomických, sociálních a environmentálních důsledků je oproti tomu běh na dlouhou trať a vyjde nás zatraceně draho. Navrhované regulace jsou tak sice opožděným, ale správným krokem, jak tento ultraškodlivý trend zkrotit. 

Kontakt: kousalikova.kristyna@gmail.com.

Článek vznikl díky spolupráci s nadací Böll Stiftung.