Energetická komunita jako cesta z krize

Celoevropská energetická krize začala na podzim roku 2021 mixem různých příčin, jakými byla například silná zima a vyšší spotřeba v Asii, což ještě podtrhla válka na Ukrajině. Ceny začaly prudce stoupat a kolaps menších a středních dodavatelů navíc zapříčinil, že statisíce lidí skončily ze dne na den u takzvaných dodavatelů poslední instance, čímž se jejich náklady na energie ještě zvýšily. 

Studie Energetická chudoba a její řešení, kterou společně vydalo Hnutí DUHA, Platforma pro sociální bydlení a iniciativa Za bydlení, uvádí, že během vrcholu energetické krize, na přelomu let 2022 a 2023, mohl energetickou chudobou trpět bezmála milion Čechů a Češek. Nejvíce zasaženými skupinami byly nízkopříjmové domácnosti tvořené zejména důchodci nebo matkami samoživitelkami. 

Jak z toho ven?

Hlavními strukturálními příčinami energetické chudoby jsou obtížná finanční situace a vysoká energetická náročnost bydlení. Z toho vyplývá, že většina řešení musí vycházet od státu, v podobě například státní sociální podpory či cílené regulace cen. Tato východiska nás však stále nutí spoléhat se na někoho jiného, než jsme my sami.

Jinou cestu poskytuje komunitní energetika. Model, jenž umožňuje společenstvím podílet se na výrobě a spotřebě energie. Jeho cílem je energetiku decentralizovat a demokratizovat, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, a naopak snížit závislost na tradičních společnostech jako ČEZ či Sev.en Energy. Komunitní vlastnictví obnovitelných zdrojů zajišťuje, že největší přínosy z využívání mají přímo místní lidé, a je daleko přístupnější demokratické kontrole, než je tomu u velkých konvenčních zdrojů². Jednou z podob takovéto komunity je družstvo. Jeho členky a členové se podílejí na spolupráci, rozvíjejí společnou debatu o fungování a vytváří energeticky soběstačné společenství. 

Fiat LEX

Zcela zásadní je pro rozvoj komunitní energetiky v Česku novela energetického zákona, takzvaný LEX OZE II. Ta konečně umožňuje občanům, obcím a dalším komunitám zapojit se do výroby a spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Hlavní změnou, již novela přináší, je samotná definice komunitní energetiky jako „činnosti energetického společenství, které je založeno za účelem společné výroby, rozvodu, spotřeby nebo prodeje elektřiny z obnovitelných zdrojů energie“; novela dále stanovuje právní rámec pro fungování energetických společenství, umožňuje jim sdílet elektřinu mezi sebou a zjednodušuje administrativní procesy s tím spojené.

Novela byla na začátku prosince 2023 schválená Poslaneckou sněmovnou, poté v Senátu a koncem roku i podepsána prezidentem. Provizorní sdílení elektřiny bude možné od letošního července. 

Šťastnou náhodou, či možná osudem, vzniklo jen necelý týden po schválení novely Poslaneckou sněmovnou první fungující energetické družstvo ve střední a východní Evropě, iniciované Hnutím DUHA. Nešlo však o spontánní akci — přípravy probíhaly celý rok.

Ze zakládající schůze Energetického družstva Hnutí DUHA, foto: Blanka Adlerová.

Hnutí DUHA: od freonů k družstvu

Нnutí DUHA je česká environmentální nevládní organizace fungující od roku 1989. Má za sebou dlouhou historii úspěšných kampaní — na ochranu divočiny v Národním parku Šumava, proti rozšíření uhelných dolů, za lepší zateplení domů, na ozdravení českých lesů či proti freonům začátkem devadesátých let. Také se přímo podílelo na prosazování návrhu zákona o komunitní energetice. Založení družstva pak členstvo považovalo za další logický krok. Po boji proti rozšiřování limitů těžby uhlí přes prosazování obnovitelných zdrojů a transformaci energetiky to zkrátka dává smysl. 

První nápad na založení družstva přišel asi před dvěma lety, když hnutí zpracovávalo budoucí strategický plán. Na Západě jsou taková družstva běžnou věcí, a jelikož je Hnutí DUHA součástí mezinárodní sítě Friends of the Earth International a jiné členské organizace už s takovými nápady experimentují, založení družstva se přímo nabízelo. 

První schůze

Měla jsem tu možnost zúčastnit se první schůze, a být tak přímo u vzniku družstva. Přišlo na ni přibližně padesát lidí a dalších zhruba sedmdesát se připojilo online. Schůze byla uzavřená, tedy jen pro členky a členy, kteří se mohli přihlásit skrz online formulář předem, nebo na místě vyplnit přihlášku. Vyplněním se zavázali k členskému vkladu pět tisíc korun. 

Vedle finančních příspěvků mohou každá členka a člen družstvu přispět svými sociálními a profesními znalostmi a schopnostmi. U vstupu si každý vybral jednu ze čtyř nabízených oblastí — peníze a podnikání; technika a elektřina; zákony a procesy; komunikace, zapojení, dobrovolnictví. Podle těch se později rozdělovali do skupin a probírali detaily. 

„V posledních letech jsme viděli velké turbulence v energetice a jsem ráda, že se stále častěji objevují úvahy o tom, že některé základní potřeby jako třeba dostupná energie není možné zajišťovat pouze přes firmy, které sledují zisk. Jsem proto moc ráda, že u nás budeme tvořit energetiku budoucnosti, která je demokraticky spravovaná a nepřispívá ke klimatické změně, a my máme zároveň kontrolu nad tím, za jakou cenu tu energii máme,“ začala oficiální program ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková. Po úvodních slovech byli účastnice a účastníci dotázáni na jejich motivaci se připojit či na jejich představu o budoucnosti družstva. Мezi nejčastěji zmiňovanou motivaci patřila podpora pro nový zajímavý projekt, ambice být u něčeho nového v oblasti OZE a sdílení či snaha prakticky přispět ke snížení emisí. 

Zuzana Siudová, členka družstva a studentka prvního ročníku magisterského studia Environmentálních studií na FSS MU, ke své motivaci sdělila: ,,Považuji za důležité hledání a prošlapávání alternativních cest v ekonomice a svou účast v družstvu jsem vnímala jako jeden ze svých drobných kroků, kterými se mohu podílet na snaze o změnu a proměnu nastavení společnosti. Motivovalo mě také pomyšlení, že se mohu zapojit do družstva, v němž se prostřednictvím členských vkladů shromáždí potřebná částka k realizaci projektu; dosažení cíle se tedy opírá o spolupráci mnoha jednotlivců, kterou tolik podporoval a propagoval František Cyril Kampelík, který je mimo jiné považován za myšlenkového předchůdce družstevnictví.“ 

Ze zakládající schůze Energetického družstva Hnutí DUHA, foto: Blanka Adlerová.

Právní procesy

Důležitou částí schůze bylo formální zakotvení. Zájemkyně a zájemci o členství si za účasti notářky odhlasovali vznik družstva. Loňského sedmého prosince tak oficiálně vzniklo Energetické družstvo Hnutí DUHA s asi třemi sty členkami a členy. Následně se členstvo seznámilo se stanovami, jež Hnutí DUHA předem sepsalo ve spolupráci s Frank Bold Advokáti. Stanovy prošly drobnými schvalovacími procesy, a nakonec členstvo zvolilo představenstvo a kontrolní komisi družstva. Ti dostali mandát na realizování představeného projektu. Další procesy se budou společně řešit na pravidelných členských schůzích. 

Samotné Hnutí DUHA hrálo v celém tomto procesu roli iniciátora, připravilo stanovy a řeší formální záležitosti, družstvo by ale mělo časem fungovat jako samostatný orgán.

„Moje vize je taková, že se nám na několika oblastech po České republice podaří dát dohromady energetická společenství, ve kterých budou lidé sdílet elektřinu a zároveň budou do těch zdrojů investovat. V tuhle chvíli jsme ještě nevyslali podnět na členy, aby nám dávali nápady na projekty, a ta vize se bude trošku odvíjet i do toho,“ vysvětloval Ondřej Pašek, předseda představenstva družstva. Zároveň ale zdůraznil, že družstvo je postavené na vůli členů a členek, takže bude směřovat tam, kam samo členstvo bude chtít. Tohle je přesně ona demokratická kontrola, již sdílení může nabídnout. Obecným cílem a vizí je, aby díky tomuto družstvu vznikaly nové projekty obnovitelných zdrojů, jež budou v rukách občanů. Členstvo družstva si tak může například vzájemně poskytnout střechy budov a jiné pozemky, což umožní vznik jader pro sdílení, která jsou snadnější na realizaci než celé nové projekty. 

Založení energetické komunity však může přinést i obavy, Ondřej Pašek se podělil o tu jeho. „Moje hlavní obava je ta, že se nám nepodaří správně podchytit ambici družstva. Na jednu stranu jsme vyvolali velká očekávání, hlásí se nám členové s představou velkých projektů, kde se bavíme i o miliardových investicích. A na druhé straně, my jako Hnutí DUHA, a vlastně i členové a lidé, kteří jsou v představenstvu, nejsou lidi z byznysu, kteří by měli zkušenost s rozvíjením podnikatelských projektů. Jsou to lidi, kteří se pohybují v neziskovém sektoru, byť mají zkušenosti s energetikou. A moje obava je ta, že nedokážeme naplnit očekávání členů. Pramení z nedostatku zkušeností v podnikání a jeho rozvoji. Družstvo je něco jako start-up, nový model firmy, podnikání, a přitom nikdo z nás tuhle zkušenost nemá.“

Vedle koncepce družstevního podnikání je čeká vyřešit i otázku sdílení elektřiny. To sice bude od začátku července umožněno, ale pouze provizorně. Přece jen LEX OZE II je novorozeně a nikdo přesně neví, co a jak bude. Navíc bude provoz v „přechodném režimu“ komplikovanější. Novela umožňuje pouze statickou metodu rozdělování elektřiny, což nebude pro společenstva moc výhodné. Statická metoda totiž umožňuje jen jedno kolo rozdělení elektřiny. Sdílená elektřina se jejím prostřednictvím dělí podle předem stanovených procent a pokud některý účastník sdílení v daném 15minutovém intervalu sdílenou elektřinu nespotřebuje, nemůže být přiřazena jinému členovi společenství nebo aktivnímu zákazníkovi.

David Blažek, člen Unie komunitní energetiky a Frank Bolt Advokáti, k tomu podotýká: „Sdílení elektřiny je podmíněné vyhláškou Energetického regulačního úřadu o pravidlech trhu s elektřinou a vznikem Elektroenergetického datového centra (EDC), tedy nového aktéra energetického trhu, který bude mít na starosti správu dat ze sdílení elektřiny. Zakladateli a provozovateli EDC budou distribuční společnosti a ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava). První dva roky však bude EDC běžet v ,přechodném režimu‘ bez plných funkcionalit. Plné spuštění se očekává v polovině roku 2026.“

Ze zakládající schůze Energetického družstva Hnutí DUHA, foto: Blanka Adlerová.

Finální řešení má umožnit rozdělovat elektřinu dynamicky i hybridně. Dynamické sdílení je také jednokolové, na rozdíl od statické metody je při něm však zohledněna aktuální spotřeba elektřiny každého účastníka sdílení. Nejvíce sdílené elektřiny dostane ten, kdo v daném 15minutovém intervalu nejvíce spotřebovává. Díky dynamické metodě se ve společenství využijí vyšší množství elektřiny, teoreticky až do výše její spotřeby v daném okamžiku. 

Hybridní (kombinovaná) metoda je pak dvoukolová. V prvním kole se postupuje staticky, podle předem stanovených procent. Pokud však některý účastník sdílení v daném 15minutovém intervalu sdílenou elektřinu nespotřebuje, zbývající elektřina se rozdělí mezi ostatní účastníky sdílení dynamicky, tedy podle jejich aktuální spotřeby. Tato metoda v sobě spojuje výhody statické i dynamické metody a do značné míry eliminuje jejich nedostatky. Z pohledu členů společenství ji lze označit za nejvíce spravedlivou — každý člen nejprve dostane svůj podíl elektřiny a zbývající elektřina se členům rozdělí dle jejich aktuální spotřeby.

První projekt: FVE Hostěrádky

Následným bodem schůze bylo představení prvního projektu. Jedná se o fotovoltaickou elektrárnu s výkonem 50kWp. (Jednotka kWp, tedy kilowatt-peak, udává výkon solární elektrárny v době, kdy naplno svítí slunce.) Elektrárna bude umístěna na biofarmě ProBio ve Velkých Hostěrádkách. Tato farma se zaměřuje na ekologické zemědělství, energie z obnovitelných zdrojů je tak dalším krokem k udržitelnějšímu zemědělství.

Roční výroba této elektrárny by měla být cca 49,6 MWh, což odpovídá průměrné roční spotřebě čtrnácti až dvaceti domácností. Projekt nepočítá s baterií pro ukládání energie, chce využít celý potenciál elektrárny pro sdílení. Zhruba třetina bude využita přímo na farmě, přebytek bude buď prodán obchodníkovi, nebo ve chvíli, kdy bude možné sdílení, nabídnut členům družstva na území ORP (obce s rozšířenou působností) Hustopeče, Židlochovice a Brno. 

Zde je dobré zmínit obecnou nevýhodu družstva: energii z tohoto prvního projektu totiž budou moci využívat pouze lidé z bezprostředního okolí. Členstvo z větší dálky bude maximálně inkasovat peníze z prodané energie. Znevýhodněni jsou též lidé z nájemního bydlení, protože pokud se nenacházejí blízko zdroje energie a sami nevlastní plochu na umístění solárních panelů, mohou čerpat čistou energii obtížněji. Naopak ti, kteří mohou nabídnout střechu budovy či nějakou jinou plochu pro fotovoltaiku, mohou vytvořit nové jádro členek a členů, kteří mezi sebou budou energii čerpat. 

Kdo to ale bude platit?

Energetické družstvo Hnutí DUHA je financováno hlavně počátečními členskými vklady, ale na třicet procent z celkové částky projektu počítalo s dotací z Modernizačního fondu, založeného Evropskou unií pro podporu energetických projektů ve střední a východní Evropě. Podmínky dotace se ale mezitím proměnily a Státní fond životního prostředí nyní vyžaduje, aby fotovoltaické elektrárny dodávaly do distribuční sítě do třiceti procent své maximální výroby. Takové podmínky jsou však pro sdílení energie mezi členy, jež probíhá přes distribuční síť, nevhodné. Družstvo teď proto hledá jinou podobu projektu. 

Existují nicméně ještě dotace z Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, takzvaného OP TAK. Tam však přípravy výzvy dosud ani neprobíhají a je možné, že se vypíše až za rok či dva, což by hostěrádecký projekt velmi zpozdilo. V tuto chvíli se tedy družstvo musí vypořádat s otázkou, zdali projekt pozměnit, či uskutečnit ten původní bez dotace, což by znamenalo výrazné zhoršení finanční návratnosti. 

Ekofarma PROBIO ve Velkých Hostěrádkách, foto: asociaceampi.cz.

Na první schůzi družstva zazníval pojem etické investování, v praxi je to spíše investice do lepší budoucnosti než za vidinou výdělku. Návratnost původního vkladu — pět tisíc korun — družstvo odhaduje na jedenáct let. Jsou však věci mnohem cennější než peníze. Touto investicí si zajistíte kontrolu nad svými energiemi z čistých zdrojů, a navíc dobrý pocit, že nepatrně urychlíte konec doby uhelné. Doufejme, že družsto Hnutí DUHA inspiruje vznik dalších podobných projektů,

Evropa vede, Česko ale nestačí

Příklad s hostěrádeckou elektrárnou mimochodem dobře ilustruje obecný problém České republiky, a to že pro fotovoltaiku tu na rozdíl od mnoha jiných evropských států neexistuje provozní podpora. Například v Německu dostanete za každou vyrobenou kilowatthodinu z OZE od státu zhruba tři eurocenty. Dotace jako investiční podpora jsou tedy jediným nástrojem českého státu, jak fotovoltaické zdroje ekonomicky zvýhodnit. U dalších zdrojů, mimo solární energii, tedy sice jistá podpora je, ale velmi slabá. 

I když se dotacím dlouhodobě daří projekty podporovat, tempo přibývání obnovitelných zdrojů je v Česku pomalé. Kvůli překonávání všech bariér ohledně připojování do soustavy, povolovacích procesů a tak dále může trvat povolení na větrnou elektrárnu i osm let. 

U fotovoltaiky zase nastává ten problém, že na ně naše současná síť kapacitně nestačí. Pokud se rozhodnete pro instalaci solárních panelů, je možné, že vám to prostě nepovolí, protože by hrozilo přetížení soustavy. To je ovlivněno také tím, jak výkonnou elektrárnu máte. U těch menších do deseti kilowattů problém většinou nebývá, i když záleží na jejich počtu v konkrétní lokalitě. Potíže jsou spíše s připojením výkonnějších elektráren, zejména v letních měsících, kdy se vyrobí velké množství energie, ale její spotřeba nestoupá. V jeden moment tak může do sítě přitéct příliš mnoho elektřiny z vašeho i dalších zdrojů a dojde k nežádoucím výkyvům napětí. 

Nutno též zmínit, že Česká republika je oproti zbytku Evropy s komunitní energetikou velmi pozadu, naštěstí nás správným směrem tlačí Evropská unie. Schválením novely LEX OZE II se ji tedy mírným tempem snažíme dohnat, i tak ale stále nestíháme. To ukazují i zmíněné dotace: naprostá většina z nich pochází z evropských peněz, na podobné projekty nejsou ale dostačující. Každá výzva se plně vyčerpá, spíše ještě přečerpá. Malé fotovoltaiky na rodinných a bytových domech běží dobře, například díky programu Nová zelená úsporám. I díky tomu byl minulý rok rekordní ve výstavbě těchto malých solárů. 

Česká republika však musí ujít velký kus cesty, aby se vyrovnala sousedům. 

Autorka studuje Environmentální studia na FSS MU. Kontakt: 535770@mail.muni.cz.

Článek vznikl díky spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung.

Energetická chudoba

Studie Energetická chudoba a její řešení definuje energetickou chudobu jako situaci, kdy domácnost splňuje minimálně jeden z uvedených bodů a zároveň má podprůměrný příjem.

• Uvádí, že si nemůže dovolit dostatečně vytápět byt.
• Přiznává dluhy na energiích.
• Vynakládá na energie velkou část ze svých příjmů a zároveň je u ní přítomen jakýkoliv druh chudoby (příjmová, subjektivní či materiální deprivace).

Definice vychází z vymezení energetické chudoby v metodice Energetická chudoba a zranitelný zákazník certifikované Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Jediné svého druhu? 

V tuto chvíli je družstvo Hnutí DUHA skutečně první svého druhu ve střední a východní Evropě. V roce 2021 sice bylo založeno Energetické družstvo vlastníků fotovoltaických elektráren, předběhlo však dobu. Jeho cílem bylo vytvořit největší fotovoltaickou elektrárnu s baterií v České republice, a to vzájemným propojením FVE rodinných domů ze všech koutů naší země. Česká legislativa ale nebyla na takové fungování uzpůsobena, a družstvo tak nebylo jako energetická komunita uznáno. Poslední informace na webu pocházejí z roku 2022 a bohužel nebylo možné se s nimi přes kontakty spojit. Lze tak předpokládat, že z tohoto projektu sešlo.