Krize bezobalů 2: a jsme pryč

26. dubna 2022 /
foto: archiv F.
Předchozí článek o krizi bezobalových obchodů (viz 7.G 1/2022) cílil výhradně na podniky, které buď prospívají, nebo jsou na pokraji uzavření. Pokračování jsem pojala trochu jinak. Připomínám, že se mnoho bezobalů drží nad vodou. Chtěla jsem ale představit i příběhy těch, které vinou krize skončily. Ty jsem tentokrát nehledala jen v České republice, ale i v zahraničí.

 

Jen velmi málo bezobalových obchodů zůstalo v posledních dvou letech ušetřeno větší či menší krize. Pandemie covidu-19, často uváděná jako hlavní důvod úpadku obchodů a služeb, však v tomto případě rozhodně nebyla jedinou příčinou. Na počátku dokonce mnohým bezobalům pomohla. „Za poslední dva roky nastal docela velký úbytek nakupujících, ale trochu se to mění — bylo to jiné, když začala korona, to si spousta lidí naopak chodila nakoupit nebo si nákupy nechala předchystat. Takže tam jsme zaznamenali spíš mírný nárůst,“ vzpomíná Tereza Nevrtalová z brněnského bezobalu Zvaž to. Krize se tak daleko více projevila v době rozvolňování. „Úbytek zákazníků je snad už za námi, ale bohužel se nám za poslední rok jen těžko daří sehnat nové,“ komentuje situaci Ewa Troszok z českotěšínského obchodu Vyměň za EKO. Její slova potvrzuje i Nevrtalová: „Začátek korony byl vlastně dobrý, pak přišel úbytek a už jsme nezaznamenali, že by se to vracelo zpátky.“

Kde je problém a jak ho řešit

Přesný původ krize bezobalových obchodů zůstává nejasný, pravděpodobně se ale jedná o souhru více faktorů. Podle Jana Čillíka, generálního ředitele českého výrobce ekodrogerie Tierra Verde, stojí na jedné straně vytěsnění celého tématu: „Před koronou byla ekologie poměrně velmi časté téma i v mainstreamových médiích. Korona a teď bohužel válka v Ukrajině to vytlačily úplně.“

Dalším zmiňovaným důvodem je změna nákupního chování, související jednak opět s pandemií, ale také s výrazným zdražováním všech potravin. „Od ledna postupně nastala další krize, která se netýkala přímo covidu, ale zdražování. Z pohledu zákazníka jsme byli jakožto kvalitní potraviny první na ráně — lidé raději šetří na jídle, spíš na základních potravinách. Stále si dopřejí některé dražší položky, například pražené mandle či čokolády,“ popisují Kateřina Lukavská a Rozálie Eliášová z bezobalu Pět švestek v Novém Strašecí.

Kromě toho se zákazníci naučili nakupovat v online obchodech s rozvozem a otázku životního prostředí při nakupování odsouvají čím dál více do pozadí. „Lidé se také vrátili k nakomponování nákupu do jednoho místa, tedy do supermarketu. Majitelé bezobalových prodejen jsou navíc mnohdy nadšenci, pro které není vždy důležitý základní podnikatelský cíl — generovat zisk,“ dodává Čillík.

Stejně jako neexistuje jedna konkrétní příčina krize, není ani jedno jediné řešení. Bezobaly zkoušejí, často marně, nejrůznější strategie, od rozvozů až po reklamy. Každému funguje něco jiného, a navíc v jinou dobu. „O rozvoz byl zájem, když jsme ho skrze službu vyzvednisi.cz spustili, ale v poslední době jsou to jednotky objednávek za měsíc,“přiznává Tereza Nevrtalová.

Každou takovou službu musejí bezobalové obchody pečlivě zvažovat. Vyplatí se to? Máme na to? Neustále proti sobě stojí otázka financí a potřeba přilákat nové zákazníky. Bez peněz není reklama a bez reklamy nejsou peníze. „Nás drží nad vodou nízké provozní náklady. Každý pátek také pečeme kváskové chleby, které jsou velkou podporou prodeje. Rozvozy nezvažujeme, jsme na malém městě. Osobnímu kontaktu se nic nevyrovná a nebylo by to pro nás ani efektivní, ani ekologické,“ vysvětlují majitelky Pěti švestek.

Foto: archiv F.

Komunita jako cesta?

Tierra Verde chystá v souvislosti s bezobalovou krizí konferenci pro majitele a provozovatele bezobalů. Proběhne 9. dubna v Popůvkách. „Pociťujeme odliv zákazníků celkově, konkrétně u bezobalů to cítíme velmi silně. Poslední rok a půl nám jejich počet kontinuálně padá. Na konferenci se s majiteli chceme pobavit a zkusit vymyslet, co se s tím reálně dá udělat,“ objasňuje Čillík. Za slibný považuje koncept komunitního nakupování, tedy vlastnění i řízení obchodu skupinou lidí — přestože i ten bude pravděpodobně náročné udržet.

Na komunitním konceptu stojí například Tišnovská spižírna, provozovaná spolkem Hojnost. Ten vznikl v roce 2017 a od té doby svým členům nabízel výdej potravin. Během pandemie pak otevřel i bezobalový obchod pro veřejnost. „Naše situace byla specifická, měli jsme kolem sebe základnu, která věděla, do čeho jdeme. Nemůžu říct, že jsme v době, kdy jsme otvírali, nějakou bezobalovou krizi řešili, spíš jsme se zabývali tím, zda k nám lidi nebudou mít strach chodit právě kvůli covidu. Posláním Hojnosti je navíc i cílení na malé dodavatele z nejbližšího okolí, na což veřejnost hodně slyší,“říká Marie Vozdecká za celý spolek.

Bezobalová krize se jich — tak jako i jiných komunitních obchodů — tudíž téměř nedotkla a Tišnovská spižírna se rozvíjí podle představ svých majitelů. Za logický vývoj nyní považují spuštění e-shopu, přestože ho jiné bezobaly zavrhují: „Pořád ladíme svůj vlastní systém pro vydávání věcí. Nebude to klasický e-shop, ale pro zákazníka by to mělo být jednoduché na ovládání. Zároveň chceme zapojit i malododavatele, aby si z něj například sami mohli vzít objednávku nebo upravit nabídku. Myslíme si, že to objednávky zvedne, a máme náznaky, že by o to lidé měli zájem — sami se nás na to ptají,“ přibližuje Vozdecká.

Rozvozy plánují provádět skrze takzvané zapojené členství, kdy se členové spolku podílejí na různých částech provozu. Ti, kteří by o to měli zájem, by mohli právě rozvážet nákupy. „V myšlenkách to je a zkoušet to asi budeme, ale určitě skrze zapojené členy, aby to pro nás nebylo tak drahé,“ konstatuje zástupkyně Hojnosti.

Bezobalově s obaly

Další potenciální cestou udržení bezobalových obchodů jsou vratné obaly. Právě Tišnovská spižírna je již ve svém kamenném obchodě nabízí a chystá je i pro e-shop. „Jedno z řešení, které už praktikujeme, jsou naše vlastní zálohované nádoby. Teď si je sbíráme od lidí, máme typizované sklenice a ty si bereme. Zároveň na e-shopu bude možnost přinést si vlastní nádoby, do kterých zboží nachystáme. To ale úplně nefunguje, že by si je lidé vždy chtěli nosit, a proto chceme mít zásobu takových sklenic,“ vysvětluje Vozdecká.

Koncept vratných obalů využívá i Tierra Verde. Přes Zásilkovnu nabízí vedle 25litrových kanystrů nově i pětilitrové. Plánuje ho také nadále rozvíjet: „Snažíme se koncept bezobalů posunout k vratným obalům, vnímáme, že tam by to mohlo pomoct. Lze to provozovat v online prostředí a je to jednodušší pro alternativy — nemusíte koupit 25litrový kanystr, ale menší láhve. Je to jednodušší i na obsluhu,“ podotýká Čillík a sám za sebe doplňuje: „Bezobal z pohledu bezobalovosti byl pro mě celkem rozčarováním. Proto osobně vidím budoucnost ve vratných obalech. Myslím, že jednoduchý unifikovaný vratný obal, pokud možno sdílený více prodejci, a vyladěný logistický proces je to, co by mohlo bezobaly zachránit.“

Když nic nefunguje

Přes veškerou snahu majitelů řada bezobalových prodejen definitivně zavřela své brány. Takový osud potkal i bzenecké Kafe bez Obalu, patřící Radimu a Michaele Václavíkovým. Poprvé otevřeli v roce 2018 s tím, že obchodu dávají tři roky a pak uvidí. „K našemu nadšení byl nejprve každý měsíc o malinký kousek lepší a lepší. Po roce a půl, v době pandemie, jsme se s tržbami vrátili zpět na začátek a už se nám nepodařilo dostat se na udržitelná čísla,“ vzpomínají Václavíkovi. Po třech letech provozu, kdy neviděli žádný posun, se rozhodli dát přednost rodině. „Roli hrálo více činitelů dohromady, od umístění obchodu v malé obci přes malou propagaci a strach lidí v době pandemie až po mylné přesvědčení některých lidí, že jsme úplně zavření — měli jsme totiž bezobal s kavárnou.“

Na jejich příkladu lze vidět, že obchod nezachránila ani kavárna, ani nabízený rozvoz či nabídka naplnění vlastních nádob a vyzvednutí nákupu. Václavíkovi už se k bezobalovému prodeji vrátit neplánují. „Udržovat neprosperující obchod a trávit čas s rodinou nešlo moc dohromady,“ přiznávají.

Foto: archiv F.

Návrat k bezobalu naopak nevylučuje Jan Čillík, který s přáteli přebral dnes již zavřený brněnský obchod Vážím si. Původně v něm měla vzniknout bezobalová bezobslužná prodejna, projekt ale momentálně stagnuje. „Obchod jsme přebírali jako fungující s tím, že z něj chceme udělat bezobslužnou prodejnu, kam se člověk dostane kdykoli bez přítomnosti prodavače a po registraci si sám nakoupí. To byl náš koncept, který jsme chtěli provést, nicméně v tuhle chvíli to vnímáme tak, že ani tohle lidi nepřivede,“ vysvětluje Čillík.

K uzavření obchodu je nakonec dovedl nedostatek financí: „V zásadě jsme ho zavřeli, protože tržby nebyly takové, aby to ekonomicky vycházelo. Měli jsme jejich historii od předchozí majitelky, a už když jsme obchod přebírali, tak to kontinuálně klesalo. Vůbec jsme neviděli šanci nějakým způsobem to zvrátit.“ Bezobslužnou prodejnu s názvem Fancy Fox přesto plánují v nejbližší době otevřít, ale na jiném místě: „Máme už připravený prostor na Lesné. Náklady na provoz jsou tam výrazně nižší, takže v tom nějakým způsobem pokračovat budeme. Ale upřímně řečeno, očekáváme, že návratnost investice bude hodně dlouhá,“ uzavírá Čillík.

Krize v zahraničí

Podobné problémy řeší i bezobaly v zahraniční. „Goodbye Hackney,“ stojí na sociálních sítích jednoho z prvních bezobalových obchodů v Londýně, Bulk Marketu ve čtvrti Hackney. Nezachránil ho ani titul jednoho ze sta nejlepších obchodů v Londýně a v době vydání tohoto čísla již nebude existovat. Podle majitelky Ingrid Caldironi neměl obchod v posledních měsících dostatek zákazníků. Přestože nabízela e-objednávky i rozvozy a využila veškeré své zkušenosti z předchozí práce vedoucí maloobchodního marketingu, musela po pěti letech provozu obchod zavřít.

O pomoc prosí také další obchod v Londýně s názvem My Eco Brockley. „Obchodu se momentálně skutečně nedaří, už rok je tu prázdno. Jsem v situaci, kdy již nemám žádné peníze a obchod nepokrývá své účty,“ vzkazuje svým zákazníkům jeho majitelka na Instagramu. Opakuje se zde stejná situace jako v jiných bezobalech — nefungují ani rozvozy, prodloužené otevírací doby nebo doprovodné programy. Zákazníci prostě nechodí. Podle anglických médií tato situace panuje v celé zemi a každý týden zmizí průměrně jeden bezobalový obchod.

Rovněž z Německa zaznívají špatné zprávy. Například obchod ZeroHero v Erlangenu je na pokraji zavření, propad jeho tržeb činí momentálně šedesát procent. Jeho majitel Thomas Linhardt byl členem představenstva německé Asociace bezobalových obchodů, a tudíž ví, že jeho situace není ničím výjimečná. Ve Francii se podle médií krize týkala hlavně hygienického hlediska — pokud obchody zaručily dostatečnou úroveň dezinfekce, přežily.

I za našimi hranicemi tak očividně krize bezobalových obchodů probíhá a její důvody se rovněž zdají být principiálně stejné. Bohužel i řešení je na většině míst v nedohlednu. V těchto podobnostech lze ale najít i něco pozitivního — někdo přece musí na něco přijít! Pokud budou bezobalové prodejny své situace navzájem sledovat, mohou, jakmile se někde řešení objeví, reagovat rychle. Do té doby je to o nás — o zákaznících. Choďme nakupovat, šiřme zprávy a propagujme bezobaly. Nedělejme v boji s odpadem krok zpět, ale jenom dopředu.

Poděkování patří všem majitelům a provozovatelům bezobalových obchodů, kteří mi pro oba články věnovali svůj čas a odpovídali na mé dotazy. Autorka studuje na Fakultě sociálních studií a na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Kontakt: kajakupkova@seznam.cz.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 6/2022 vychází v 2. polovině prosince.