Tabákový průmysl znovu normalizoval užívání nikotinu

Začněme vztahem Čechů ke kuřáctví. Kouříme stále hodně, nebo už je to méně časté?

V kontextu Evropy je u nás míra kouření cigaret stále vysoká. Tabák a alkohol jsou pro Českou republiku „tradiční“ návykové látky, což reflektují i velmi pozitivní postoje české veřejnosti ke kouření a pití. Mezi dospělými Čechy kouří 24,4 procenta populace. Pokud bychom se ale podívali na dlouhodobý trend, kouření u nás postupně klesá. Například v roce 2014 v České republice kouřila téměř třetina dospělé populace, což bylo obrovské číslo. Dobrou zprávou je, že nám roste populace, která bude méně a méně kouřit. Pro mladé lidi už kouření není zajímavé.

A jak si vedeme v porovnání s jinými evropskými státy?

Nedávná zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) jednoznačně ukázala, že počet kuřáků se celosvětově každoročně snižuje. Evropa se však řadí mezi regiony s nejvyšší mírou užívání tabáku. Nejvíce kuřácké země bychom našli na Balkáně, v Pobaltí a obecně v postsovětských zemích. Naopak země, které excelují v prevenci a snižování užívání tabáku, jsou například Velká Británie a Norsko. Česká republika se pomalými krůčky přibližuje k  vyspělým západním zemím.  

Pomohlo v tomto ohledu legislativní omezení kouření ve veřejných prostorech?

Jednoznačně. Pomohl u nás a pomohl ve všech státech, kde byly takzvané nekuřácké zákony zavedeny. Ochrana před pasivním kouřením je klíčový nástroj pro podporu veřejného zdraví, který by všechny vyspělé země měly mít implementovaný. Pokud omezíte kouření ve veřejných prostorech, již za několik dní vidíte prokazatelný výsledek — pokles akutních infarktů i hospitalizací v důsledku astmatu. 

Jaké jsou další možnosti omezování kouření? Jak k němu přistupují další státy?

Významně se liší podle regionu, legislativy, vlivu tabákového průmyslu v dané zemi a také podle vzorců a specifik užívání tabáku a nikotinu v dané populaci. Tabákové výrobky obecně patří mezi nejvíce regulované komodity na světě. Většina zemí je přísně reguluje, mnohé z nich k tomu zavazují mezinárodní úmluvy, jako je Rámcová úmluva WHO o kontrole tabáku, evropské směrnice či lokální zákony. U nás v posledních deseti letech došlo k významným legislativním změnám, stále však nemáme zákonnou regulací pokryty všechny oblasti takzvané tobacco control.

Co změnil nástup e-liquidů a dalších různých forem náhrad tradičních cigaret? 

Nové formy užívání tabáku a nikotinu, jako jsou elektronické cigarety, zahřívaný tabák a nikotinové sáčky, výrazně proměnily celý tabákový průmysl. Ten vymyslel sofistikovanou strategii, jak si udržet pozici na trhu a dále škálovat své produktové portfolio. Zatím se ukazuje, že nové produkty jsou velmi atraktivní pro děti, dospívající a mladé dospělé. Tyto produkty znamenají velkou výzvu pro legislativní regulaci, prevenci i léčbu.

Jsou v něčem lepší, případně horší než tradiční cigarety?

Toxikologické studie ukazují, že tyto výrobky produkují méně toxických látek než konvenční cigarety. Viditelné je to zejména u rakovinotvorných látek, jejichž koncentrace je v aerosolu e-cigaret a zahřívaného tabáku významně nižší. Je to však pouze jedna strana mince. Nové produkty jsou současně velmi populární u dětí a adolescentů, jsou propagovány jako trendová hi-tech zařízení a obsahují velmi atraktivní „dětské“ příchutě. Škodlivé látky z cigaretového kouře zde nahradily jiné toxické látky — například těžké kovy, syntetická aromata, těkavé organické sloučeniny či některé typy karcinogenů, byť v nízkých koncentracích. Tabákový průmysl s uvedením nových zařízení a produktů znovu normalizoval užívání nikotinu a novou formu kouření v podobě inhalace a vapování.

Adam Kulhánek, foto: archív Adama Kulhánka.

Podle výzkumů člověk obvykle začne kouřit velmi brzy, a pak nepřestane. Má rodič šanci ovlivnit, zda jeho dítě začne kouřit, nebo jde zkrátka o sociální bublinu dítěte, kterou neovlivní?

Děti se s návykovými látkami přirozeně setkávají v průběhu dospívání. Vidí je u rodičů a dospělých, u starších sourozenců, vrstevníků, ale také youtuberů a influencerů. Pro dospívání je typické, a z hlediska vývojové psychologie zcela normální, překračování hranic a hledání nových zážitků. První cigaretu české děti vyzkoušejí nejčastěji mezi dvanáctým až třináctým rokem věku. Vhodný rodičovský styl je v prevenci silný ochranný faktor. Proto rodiče mohou významně ovlivnit postoj dítěte k návykovým látkám, ale třeba také to, že danou návykovou látku dítě užije až v pozdějším věku a po experimentu ji již dále užívat nebude.

Jaký je věkový poměr prvních zkušeností s cigaretami? Jaká je pravděpodobnost, že se závislým stane dospělý člověk?

Vznik závislosti na tabáku respektive nikotinu má ve většině případů začátky v dospívání. Devět z deseti kuřáků se setká s první cigaretou před osmnáctým rokem věku. Z experimentu v dětství se v adolescenci stává příležitostné kouření. Na střední či vysoké škole už vykazuje mnoho kuřáků znaky závislosti. V dospělosti se pak obtížně snaží cigarety zbavit. 

Pokud dítě kouřit začne, jak s ním o tom hovořit a pokusit se mu vysvětlit, že to není správná cesta? Jde to vůbec?

Velmi záleží na věku dítěte. V nižším školním věku je možné více využít autoritu rodiče (autorita je zde myšlena pozitivně, jako rodič, který nastavuje zdravé hranice). V pubertě rozhodně nebudou platit zákazy, represe a strašení. Dítě půjde do odporu a naruší se vzájemná důvěra. Ideální je pokusit se o partnerský, rovnocenný rozhovor, při němž se rodič s dítětem baví, jak syn nebo dcera vnímá například nový trend nikotinových sáčků nebo kratomu. 

Dále záleží na tom, jak to mají spolužáci. Zda se s danými látkami dítě setkalo, jak případně prožívalo intoxikaci. Co je pro něj/ni na daných látkách lákavé a tak dále. Důležité je pak postoje a zkušenosti dítěte vyvažovat ověřenými informacemi o rizicích dané látky (konkrétně k situaci dítěte). A také dítě pozitivně motivovat benefity a zdroji, které už ve svém životě má a jsou pro něj/ni důležité — rodina, sport, koníčky, životní partner, brigáda, vlastní produkce na sociálních sítích a tak dále.

Jaké jsou nejnovější „trendy“, které lákají právě děti jako budoucí kuřáky? 

Jsou to především nikotinové sáčky a jednorázové elektronické cigarety. Oba tyto produkty doslova zaplavily české školy. Nikotinové sáčky u nás několik let nebyly zákonem regulovány, daly se koupit za nízkou cenu téměř všude, jak v přímém prodeji, tak na internetu. Prostřednictvím barevných a ochucených jednorázových e-cigaret se z elektronických cigaret stal svým designem, chutí a propagací „dětský“ produkt. Zahraniční studie uvádějí jasné důkazy, že děti, které začnou vapovat e-cigarety, mají vyšší riziko přechodu k jiným tabákovým produktům, tedy i těm zápalným. 

A jaká je nyní jejich regulace?

Český stát začal od roku 2023 regulovat nikotinové sáčky. Novelizací takzvaného nekuřáckého zákona se zejména nastavila věková hranice a podmínky pro prodej. Dále je ale nedostatečně regulována reklama a propagace nikotinových produktů, zejména pak propagace na internetu včetně sociálních sítí a influencer marketingu. Další na řadě by měla být regulace příchutí. Není v pořádku, aby bylo možné koupit elektronickou cigaretu s příchutí sladké limonády, cukrové vaty nebo „šťavnatého“ ovoce. 

Foto: AI Midjourney.

S tím souvisí i prodej dalších škodlivých látek, které jsou i nadále volně dostupné v automatech. Například energetické nápoje, kratom, HHC a další. Vychovávají si prodejci svou generaci závislých právě touto cestou?

Prodej produktů jako HHC či kratom v prostředí e-commerce a v automatech zvyšuje dostupnost těchto látek nezletilým. V automatech není zaveden jednotný systém ověření věku zákazníka. U mnohých e-shopů stačí zaškrtnout políčko, že vám bylo osmnáct let, a tím jste před aktem nákupu prokázali plnoletost. To je nedostatečné. 

Důležité je také zmínit, že absolutní represe a zákazy těchto nových látek podobně jako ilegálních drog také není řešení. Kratom zaplavil český trh, vyskytují se zde stovky tun této látky. A mnozí uživatelé již jsou na kratomu závislí. Je důležité nastavit vyváženou regulaci, abychom ochránili zranitelné populace, jako jsou děti a dospívající, a současně nastavili podmínky pro kontrolu kvality těchto produktů, věkovou hranici a podmínky prodeje a propagace, ale také prostředky, jak případná porušení vymáhat a postihovat. 

Jaký vliv má na kouření blízká rodina? Je možné, že z kuřáckých rodin vzejdou právě odpůrci kouření, a že naopak děti „ukázkových“ rodin kouřit začnou jako vzdor? 

V prvé řadě pasivní kouř velmi negativně poškozuje zdraví dítěte. Děti, jež jsou doma vystavované tabákovému kouři, častěji trpí záněty středouší, astmatem, záněty dýchacích cest, sníženou imunitou a podobně. Žádné dítě by nemělo být vystavováno pasivnímu kouři, ani doma, ani v autě, nikde. 

Druhou věcí je rodičovský vzor, který může ovlivnit chování dítěte v dospělosti. Dítě vidí, že kouření nebo například pití alkoholu je běžná součást dospělého života. Kuřáctví v rodině je podle studií rizikovým faktorem. 

Zabrala někdy „opatření“ ze strany státu, jako jsou například varovné texty na krabičkách? 

Opatření drogové politiky vždy platí komplexně, je to synergický efekt. U tabáku fungují takzvaná opatření kontroly tabáku — sledovat míru užívání v populaci, ochránit nekuřáky před pasivním kouřem, regulovat prodej, reklamu a dostupnost (včetně zvyšování spotřební daně), působit preventivně a podporovat léčbu závislosti. Země jako Austrálie, Nový Zéland, Kanada nebo Norsko nastavily efektivní opatření před více než čtyřiceti lety, což jim přineslo jednoznačné výsledky. V těchto zemích dnes kouří cigarety 7—12 procent populace. U nás je počet kuřáků stále dvojnásobný.

Existuje vůbec něco jako příležitostný kuřák, nebo člověk, který začne kouřit, zkrátka závislosti propadne? Jak silný tabák oproti jiným drogám je?

Příležitostné, takzvané moderované kouření je velmi náročný postup. Pro již závislého kuřáka je v praxi téměř nemožné tento model udržet životaschopný. Pacient je stále v intenzivním kontaktu se spouštěčem (nikotin, rituál kouření, kuřácké situace a tak dále). 

Odlišný případ je u těch osob, jež mají zjednodušeně řečeno jinou strukturu nikotinových receptorů v mozku. Šance, že u nich nastane fyzická závislost, je nižší než u běžné populace. Takových odchylek je ale velmi málo a nelze na tento princip spoléhat. Z hlediska neurobiologie se nikotin a tabák řadí mezi nejsilnější závislosti vůbec, a to po heroinu a kokainu.

Jak to, že kouření je často spojováno se sociálně slabšími vrstvami společnosti, ačkoliv je finančně výrazně nákladné?

Je to zvláštní paradox. Nízkopříjmové skupiny, přestože mnohdy nemají zajištěné stabilní bydlení, podmínky pro výchovu dětí, stravování a tak dále, upřednostňují cigarety, alkohol nebo jiné návykové látky. Finance na návykové látky si vždy nějakým způsobem obstarají. Současně jsou to z hlediska oboru adiktologie ohrožené cílové skupiny, kterým je potřeba pomáhat s návratem do běžného života i s léčbou závislosti. 

Připravila Kristýna Čermáková. Kontakt: krist.cermakova@gmail.com.

Článek vznikl za finanční podpory Hlav­ního města Prahy.