dron

Dron: dobrý služebník i zlý pán

17. prosince 2023 /
foto: Kristýna Čermáková. Dron, který označuje strom napadený kůrovcem.
Když se o nich začínalo mluvit, bylo to buď se strachem, anebo s posměchem. Jen opravdu málokdo předvídal veškerý potenciál této technologie. A dnes jsou dostupné za velmi málo peněz, hrají si s nimi děti i dospělí, pomáhají zachraňovat (nutno říci, že i ničit) lidské životy, nahrazují jiné formy zábavy, monitorují zdravotní stavy lesů nebo pomáhají zachraňovat malá srnčata. Kdože? Drony.

Osobně jsem se s první veřejnou představou, jak by se jednou malé létající strojky dokázaly využívat, setkala u tématu doručování balíků namísto lidských kurýrů. Na to konto se hned po internetech rozmohlo plno různých vtipů a stand-upů, jak si lidé sestřelí balík, který jim zrovna letí kolem domu, či jak nahrazují pověstnou funkci čápů a nosí děti. Dronová technologie se ale rychle vyvíjela, a ačkoliv drony stále balíky nenosí a v nejbližších letech zřejmě ani nebudou, začínají být doslova všudypřítomné. 

V turistickém průmyslu se staly skvělým nástrojem pro tvorbu atraktivního obsahu. Snímky a videa z ptačí perspektivy lákají k návštěvě malebných lokalit a krás České i jakékoliv jiné republiky. Jejich nadhled a široký záběr může stejně tak dobře sloužit k mnoha užitečnějším monitorovacím schopnostem. Pomocí dronů například policie i hasiči či další integrované složky kontrolují rozsah požárů, povodní nebo stavy elektrického vedení.

U požárů pak malé speciálně upravené drony dokáží nacházet a označit i ohniska, která jsou okem neviditelná, ale která nenápadně doutnají a po čase opět vzplanou. Tuto technologii využili hasiči při loňském požáru v Českém Švýcarsku, kdy i týden po dohašení ohňů lesy doutnaly a hrozilo, že se plameny znovu rozdmýchají.

Přísná, leč nevymahatelná legislativa

Jako bezmála každá nová technologie mají i drony však svou stinnou stránku. Dron v rukou laika či jen bezohledného člověka může napáchat dost velkou rotyku. „Dronová“ legislativa se každým rokem zpřísňuje a není se čemu divit, jelikož do popředí mediálního zájmu se dostávají spíše negativní události, kdy někdo dronem vyruší například hnízdící dravce, kteří následně opustí své hnízdo i s potomky, nebo ohrozí vzlet vrtulníku kvůli bulvárnímu točení autonehody. O častém nerespektování soukromí nebo ohrožování leteckého provozu nemluvě. 

Česká republika se řídí legislativními doporučeními Evropské unie, ale podmínky provozu si sama přizpůsobuje a zpřísňuje. V případě vzletu s nejjednodušším dronem na trhu, který již vlastní kameru — což jsou prakticky všechny, jinak se stále bavíme spíše o letadélku na ovládání —, je nutné zaregistrovat se na Úřadu civilního letectví a složit alespoň základní zkoušku jako pilot*ka bezpilotního letounu.

Pokud bychom měli být důslední, člověk s nejnižší nutnou povinnou licencí v Česku poté nesmí létat téměř nikde. Musí se vyhýbat všem přírodním památkám, CHKO, národním parkům, městům, obcím, komunikacím, vodě… Nesmí létat nikomu nad hlavou ani nad pozemkem. Protože je ale velmi těžké dron poletující někde v CHKO dopátrat, odchytit a jeho pilota usvědčit, je taková nelegální aktivita téměř nevymahatelná. 

Pokuty sem tam padnou, ale oproti tomu, kolik pilotů porušuje pravidla, jde o směšné procento těch nejhorších případů. Dá se proto očekávat, že se časem podmínky pro vlastnění malých dronů ještě ztíží. Dokud tu nejsou davy dronařů, kteří by obsadili každou zajímavou památku a scenérii, nikdo nemá zapotřebí řešit, zda se pilot chová předpisově. Ale budou-li přibývat případy, kdy lidé s drony komplikovali let hasičů při požáru Českého Švýcarska nebo přelétávali přímo v centru Prahy nad demonstrací na Letné, moc dlouho tu malí dronaři nevydrží. Kolektivní zákaz je totiž výrazně jednodušší než efektivní trestání viníků konkrétních prohřešků. 

Dron přelétávající nad nově vysazenými stromy, vizualizace: Jana KK s pomocí AI.

Modernizace zábavního průmyslu

Po postupném tlaku na ztišení hlasitých silvestrovských dělobuchů a ohňostrojů si lidé našli jinou zábavu. Dronové show, které díky světelným efektům důstojně nahrazují milované i nenáviděné ohňostroje, jsou přinejmenším pro zvěř a z krátkodobého pohledu i pro ovzduší přijatelnější variantou novoroční kratochvíle. V případě zábavních show se zatím jedná o počítačem dopředu přednastavené pohyby a trasy dronu. Každou větší show programátoři připravují měsíce předem, nepatrné pohyby a jednoduché obrazce totiž ve skutečnosti skrývají velké množství práce a preciznosti. 

Navíc se musí jednat o větší stroje, které unesou dostatečnou zátěž v podobě světla a baterie alespoň na nezbytně nutný čas. Určitá rizika s dronovými show existují, ale obecně to vypadá, že dokud budou mít lidé tendenci slavit příchod nového roku nebeskými obrazci, jsou drony určitě menší zátěž pro široké okolí než velkolepé ohňostroje. Jelikož se však jedná o velmi rychle rozvíjející se odvětví, kdo ví, kdy nás i v Česku čekají obrovské události čítající stovky dronů, jako je tomu například v Dubaji. 

Záchrana stovek až tisíců srnčat ročně

V roce 2018 popisovala Veronika Perková v Sedmé generaci funkci dronů pro zemědělské účely. Profesor z České zemědělské univerzity František Kumhála v rozhovoru vysvětloval, že drony by teoreticky pomohly s dálkovým průzkumem zemědělských ploch. Tehdy to ale ještě byla hudba budoucnosti, drony měly mizerný dolet a v praxi využitelné nebyly. 

Velmi rychle a velmi dobře se drony dnes již využívají při záchraně drobných srnčat. Každý rok totiž při senosečích probíhá smutné krveprolití. Srny své potomky během noci uschovají na louce do vysoké trávy a odejdou se pást. Srnče tam celý den leží, tiše čeká na matku, okolním vysokým porostem je skryto před dravci a šelmami. Navečer se srna vrací a s mládětem tráví noc. 

Pohled z dronu hledajícího zvířata v obilí, vizualizace: Jana KK s pomocí AI.

Srnče je ještě malé, nezkušené, a pokud na něj narazí člověk nebo jakýkoliv jiný predátor, neutíká. Leží a čeká, nemá ještě dovyvinuté základní instinkty. Pokud ho něco přece jen vyplaší, uteče o kus dál, kde pokračuje v čekání, případně volání na matku, která si ho při setmění opět najde i jinde. Dřív tento koloběh běžně fungoval i na zemědělsky obhospodařovaných loukách, dnes jsou ale sekací stroje příliš rychlé, příliš efektní a příliš velké. Řidič nemá šanci si drobka skrytého v trávě všimnout a každá senoseč končí smrtí obvykle hned několika srnčat. Podle údajů spolku Zachraň srnče před sekačkou tímto způsobem umírá zhruba šedesát tisíc mladých srnčat ročně. 

I proto před lety vzniklo několik iniciativ, které shromažďovaly dobrovolníky a dodnes ve spolupráci se zemědělci pořádají procházení luk před sečí s cílem najít a odnosit všechna nalezená mláďata do bezpečí. Jenže dobrovolníků, především v odlehlých oblastech, nikdy není dost a srnčata je i při rojnici snadné přehlédnout. Proto se ke slovu dostávají drony s termovizí. „Dřív jsme za šest týdnů našli dvacet až třicet mláďat. Teď máme za sebou první týden a už jsme na čtrnácti zachráněných srnčatech. K tomu nám dron ukázal i snůšky koroptvích vajec nebo malé zajíce,“ pochvalovala si jedna z dobrovolnic Irena Křesáková pro Idnes.cz. 

Limitujícím faktorem je zatím například malá kapacita baterie, výše zmíněná nutnost splňovat evropskou a českou legislativu, a pak především pořizovací cena dronu. Někteří dobrovolníci létají s jednoduchými drony s kamerou, protože i to pomáhá projít zejména složité terény efektivněji. Ideální jsou ovšem stroje s termovizí, které především po ránu dokáží najít drobné zvířectvo na louce velmi rychle. Jejich cena se ale šplhá i do stovek tisíců korun.

Kůrovec jako jehla v kupce sena

Ačkoliv je zatím vědecké využití dronů kvůli technologickým i finančním překážkám spíše v plenkách, kvalitní české inženýrství se nezapře. Na jaře představila Fakulta elektrotechnická ČVUT pokrok ve svém výzkumu kybernetického využití dronů jak pro případnou protiválečnou obranu, tak i pro vyhledávání kůrovce. Využití dronů pro válečné a útočné záměry v testovací a vývojové fázi probíhá i u nás, ale protože jsou tyto informace neveřejné, a navíc nespadají zrovna do sekce pozitivních využití této technologie, věnovat se budeme spíše kůrovci. 

Princip spočívá v monitorování lesa. V případě podezření na výskyt kůrovce se může lesník domluvit s pilotem speciálního dronu, který na ČVUT vyvinula studentka Tereza Uhrová. Strategie spočívá v hejnu dronů, které budou monitorovat les seshora, protože napadené a nemocné stromy se od těch zdravých začínají lišit barvou jehličí. Dron následně sestoupí dolů mezi kmeny, kde se pohybuje jen pomocí čidel, nepotřebuje ani GPS. Díky velmi detailní kameře je schopný rozlišit vstupy od kůrovce v kůře a pomocí spreje strom označit a souřadnice předat lesníkovi. Ten označené stromy najde, a získá tak přehled o kondici svého lesa dříve, než by mohlo být pozdě.

Drony přelétávající nad lesem, vizualizace: Jana KK s pomocí AI.

Dron: nacházení ztraceného

Vedle srnčat a kůrovce mohou drony sloužit i k hledání ztracených lidí. A s postupným rozšiřováním technologie přibývá i úspěšných nálezů osob, k nimž policii zavedly právě drony. Ty například odhalí pohřešované při různých přírodních katastrofách, aniž by při pátrání přibylo riziko ohrožení života záchranáře nebo záchranářského psa, a pak díky termovizi může propátrat oblasti, kam se zkrátka nedá dostat a které z vrtulníku vidět nejsou. V zahraničí se pak drony občas využívají i pro zásobování odříznutých oblastí drobnými balíčky, protože jsou daleko přesnější než vrtulníky či malá letadla. Jejich nevýhodou ale zatím stále zůstává malá nosnost. 

A nemusí se jednat hned o záchranu ztracených a zbloudilých osob. Drony s termovizí dokáží odhalit pachatele na útěku rychleji a lépe než mnohý ze služebních psů, pokud se hledaná osoba schovává například v nepřístupném terénu nebo se do krytu dostala autem. Policie a celní správa začala využívat drony i k monitorování případné nelegální migrace přes hranice anebo i ke kontrole turistů v oblastech, kde je časté nevhodné chování se v přírodě.

Například v Brdech pravidelně ochránci přírody monitorují oblíbená místa na přespání, a pokud odhalí nelegální a nevhodné rozdělávání ohně ve chvílích sucha nebo rozdělávání stanů na nepovolených místech, na místo vyjede hlídka a nešťastníky přinejmenším varuje, nebo rovnou potrestá. Stejně tak policisté už posledních několik let monitorují dopravní přestupky pomocí ptačího pohledu.

Vzhledem k tomu, že se tato technologie pomalu stává běžnou a kroužící dron nad hradem či v hezké krajině nikoho nezarazí, lidé si na ně chtě nechtě zvykají. Výše zmíněné možnosti, které malé létající kvadrukoptéry poskytují, jsou jen špičkou ledovce toho, co nejspíše přijde. Zda je to dobře, nebo špatně, to už je na osobním uvážení. Zcela určitě ale platí, že dron může být dobrý služebník, ale také špatný pán. 

Kontakt: krist.cermakova@gmail.com. 

Text byl podpořen nadací Heinrich Böll Stiftung.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 3/2024 vychází v 2. polovině června.