Konečně využitá šance pro pestřejší jídelny?

Školní stravování v Česku ovlivňuje zdraví téměř dvou milionů dětí a má jedinečnou příležitost nabízet jim každý den vyváženou a kvalitní stravu. Současný systém však stále klade důraz na nadměrnou konzumaci živočišných produktů a umožňuje podávat nutričně nevyvážená jídla. Role školních jídelen se přitom už dávno posunula — už neslouží jen k prostému nasycení dětí. Dnes mají také vzdělávací, výchovnou a sociální funkci a mohou pomáhat dětem vytvářet zdravé stravovací návyky na celý život.

Alespoň to je cílem kampaně Pestré jídelny, již od roku 2021 vede organizace NESEHNUTÍ. Snaží se změnit zastaralá pravidla školního stravování a prosadit více rostlinných a nutričně vyvážených jídel. Nejde ale jen o úpravu jídelníčků — Pestré jídelny bojují za změny ve Vyhlášce o školním stravování a v systému spotřebního koše, který určuje, jaké potraviny a v jakém množství musí jídelny nakupovat. Současné (a hodně letité) nastavení totiž podporuje nadměrnou konzumaci živočišných produktů na úkor mnohdy zdravějších rostlinných alternativ, jako jsou luštěniny a celozrnné obiloviny. 

Vedle legislativního tlaku iniciativa také aktivně pomáhá školním kuchařkám a kuchařům. Buduje databázi pestrých a vyvážených receptů, školí personál a ukazuje, že školní obědy mohou být nejen zdravější, ale i chutnější a šetrnější k planetě. Do jejich pilotního projektu snížení uhlíkové stopy se zapojily tři základní školy. 

Díky svým aktivitám dokázali dostat téma školního stravování do veřejné debaty i na politickou úroveň. „Viděli*y jsme, že je potřeba zaměřit se na systémovou změnu a přinést konkrétní politické návrhy, které umožní zdravější a pestřejší stravu ve všech školách,“ vysvětluje Kristýna Cábová, koordinátorka projektu Pestré jídelny.

V rámci kampaně se konají kulaté stoly s odborníky a klíčovými aktéry, kde hledají cesty, jak školní stravování posunout k lepšímu. Téma rovného přístupu ke kvalitnímu jídlu ve školách řešili i s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Laurenčíkovou. A právě veřejné debaty a podporu odborníků v oblasti výživy považuje Cábová za hlavní milník v jejich kampani. Legislativní změna školního stravování už leží na stole, ale její konečná podoba zatím není jasná. 

Pravidla z minulého století

České školní jídelny se již více než tři desítky let řídí systémem podle takzvaného spotřebního koše, jehož podoba se od roku 1993 nezměnila. Od té doby se však změnily znalosti o výživě, technologie i dostupnost některých potravin na trhu. V platné legislativě o školním stravování navíc zcela chybějí požadavky na nutriční hodnotu jídel, kvalitu surovin, ale také třeba velikost porcí.

Samoobslužný bar ve školní jídelně, foto: Jonathan Borba.

Díry v legislativě se tak propisují do reality. Zmíněné nedostatky školního stravování odhalila také studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z roku 2020, jež analyzovala školní stravování včetně laboratorních rozborů. Potvrdila, že děti na talířích nedostávají plně nutričně kvalitní pokrmy — neposkytují jim dostatek energie, chybí v nich zdraví prospěšné tuky, a naopak přebývá sůl a vysoce průmyslově zpracované potraviny. Vyhláška je nyní nastavena tak, že využívání vysoce průmyslově zpracovaných potravin včetně instantních směsí, ochucovadel a polotovarů povoluje.

Současný spotřební koš vychází z výživových doporučení formulovaných koncem osmdesátých let, která ještě sledovala jiné cíle. Například se neřešilo, jak předcházet civilizačním onemocněním spojeným s nezdravým životním stylem. V této souvislosti je doporučováno navýšení podílu potravin rostlinného původu (celozrnných obilovin, luštěnin, ovoce a zeleniny) a snížení konzumace červených druhů masa — především masných výrobků (uzeniny a další zpracované formy masa), a místo toho upřednostnit rybí a netučné drůbeží maso. Nic z těchto doporučení však ve vyhlášce není, a tím pádem nejsou v drtivé většině ve školních jídelnách naplňována. 

Dlouholetý boj

Stejně jako další tuzemské iniciativy se Pestré jídelny snaží rozhýbat zakonzervovaný systém školního stravování a posunout ho směrem k modernější, kvalitnější, chutnější a udržitelnější podobě. Usilují také o to, aby se ve školách mohly naobědvat všechny děti — včetně těch, které preferují jídelníček s nižším podílem masa a živočišných produktů, nebo těch se speciálními dietními potřebami. V současnosti totiž některé děti ze školního stravování vypadávají, protože jim jídelny nedokážou nabídnout vhodnou alternativu — a často jim neumožní ani ohřát si vlastní donesené jídlo. 

Školní stravování v Česku stojí nyní na prahu změny — ovšem není to poprvé. Snahy o zpestření a zkvalitnění školních obědů se táhnou už více než dvě dekády. Již v roce 2008 se tehdejší ministr školství Ondřej Liška pokusil prosadit novou vyhlášku, jež měla školní jídelny přiblížit moderním výživovým doporučením. Jeho návrh kladl důraz na kvalitu surovin i inspiraci z Vídně, kde školy nakupují potraviny přímo od místních farmářů namísto od velkoobchodů. Tento návrh však narazil na politický odpor a nebyl schválen. 

Přestože snaha o reformu tehdy neuspěla, debata o budoucnosti školního stravování neutichla. Pět let po Liškově neúspěšném pokusu se začíná formovat tlak zdola — ze strany výživových expertů, nespokojených rodičů i pedagogů. Jedním z klíčových iniciátorů je vsetínský učitel Bohuslav Sedláček, který spolu s výživovou specialistkou Margit Slimákovou zakládá sdružení Skutečně zdravá škola (viz následující text). Nabízí školám dobrovolný program na zlepšení kvality školního stravování, do něhož se dosud zapojilo 539 škol. A postupně přibývají další iniciativy: Zdravá školní jídelna vedená Státním zdravotním ústavem nebo projekt Máme to na talíři a není nám to jedno (MTNT), který vznikl pod záštitou ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. 

Zápal versus politické brzdy

Chuť ke změně je tu už zkrátka dlouho a sílí. Jak to, že se tedy školní stravování stále neposunulo? Podle Kristýny Cábové z NESEHNUTÍ je hlavním problémem politická situace — a především neochota ministerstva školství se tímto tématem aktivně zabývat a vzít si ho za své. Její organizace dlouhodobě kritizuje váznoucí komunikaci ze strany úřadů včetně Ministerstva školství, posouvání termínů a ve výsledku také odklad změny vyhlášky, která měla původně nastat již v roce 2023.

Navzdory odborným doporučením a rostoucímu veřejnému tlaku se tedy zásadní kroky stále odkládají, což brzdí potřebné změny. NESEHNUTÍ tak v této souvislosti minulý rok na jaře uspořádali před ministerstvem zdravotnictví happening, jehož bezprostředním důvodem bylo další odložení vyhlášky. Komunikaci s ministrem školství Mikulášem Bekem hodnotí jako velmi složitou. „Ministr se tématu dlouhodobě vyhýbá a z jeho strany chybí ochota se s námi k tomuto tématu sejít,“ vysvětluje Cábová.

Děti se učí připravovat zdravá jídla v rámci výuky, foto: archiv F.

NESEHNUTÍ kritizovalo také postup Státního zdravotního ústavu (SZÚ) při přípravě návrhu spotřebního koše a jeho pilotním testování v září minulého roku. Návrh byl podle tiskové zprávy organizace „netransparentní“ a lidé z občanských skupin k němu nebyli přizváni. „Naše zapojení proběhlo především prostřednictvím podání připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení,“ dokresluje Cábová. 

Méně masa, lžíce luštěnin navíc 

Loni na podzim tedy meziresortní skupina pod vedením Státního zdravotního ústavu představila návrh úpravy spotřebního koše, klíčového prvku Vyhlášky o školním stravování. Změny? Méně masa a soli, zato více zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin. Iniciativa Pestré jídelny novelu vítá jako „krok správným směrem“, přesto má k návrhu výhrady. Hlavním nedostatkem je podle nich nedostatečná podpora rostlinných jídel jako běžné součásti školního menu. Oceňují však alespoň možnost volby bezmasých jídel.

„Navýšení množství luštěnin je nedostatečné — jde jen o polévkovou lžíci na porci za týden. U bezmasých pokrmů tak stále převažují mléčné výrobky,“ upozorňuje Anna Neumannová, dlouholetá koordinátorka kampaně. Pozitivní naopak je, že jídelny mohou podávat luštěnin více, pokud budou chtít, protože návrh neobsahuje žádný pevně stanovený limit.

Další změnou je možnost volby bezmasého pokrmu v jídelnách, jež nabízejí více variant. Tam, kde výběr není možný, vyhláška počítá s minimálně dvěma bezmasými jídly týdně.

Kdo se bojí bezmasých obědů?

I návrh na toto mírné omezení masových pokrmů ve školních jídelnách vyvolal bouřlivé reakce a stal se novým politickým terčem. Andrej Babiš jej ve svém videu označil za nesmysl a zbytečnou komplikaci pro kuchařky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se vzápětí vymezil proti „šíření nepravd“ kolem nové vyhlášky na svém facebookovém profilu a ujistil, že jídelny nebudou moci vařit maso pouze dvakrát do týdne. Poukázal na lobby potravinářského průmyslu, který by zavedením nového spotřebního koše přišel o zisky z dodávek „dehydratovaných, přesolených a nezdravých prefabrikátů“. 

Kritiku přidalo také Ministerstvo zemědělství a Hospodářská komora, které varují před možnými dopady na zdravý vývoj dětí. Pestré jídelny namítají, že dvě bezmasé varianty týdně nejsou radikální změnou, ale minimálním krokem k vyváženějším jídelníčkům. Omezení masa ve školních obědech je například podle Martina Krobota, předsedy České asociace nutričních terapeutů, naprosto v pořádku. 

Lékařka a nutriční expertka Eliška Selinger pak připomíná, že mnoho opatření prospěšných pro planetu je zároveň klíčových i pro lidské zdraví — například omezení uzenin a červeného masa nebo zvýšení konzumace ovoce a zeleniny. Podobná opatření už dávno fungují v jiných evropských zemích. V Portugalsku a Německu jsou vegetariánské obědy běžnou součástí školních jídelen, zatímco ve Francii musí školy nabízet bezmasou variantu každý den. 

Foto: PxHere.com.

Pestřejší talíře, plnější koše?

Odpůrci nového spotřebního koše, který má školním jídelnám přinést více zdraví prospěšných potravin, však překvapivě argumentují obavami z ekologického dopadu — většího plýtvání. V připomínkách to uvedla například Hospodářská komora a upozorňuje na to také Adam Kilberger z Asociace společného stravování. Podle nich změny v jídelníčku nemusí děti přijmout, a jídla se tak bude vyhazovat ještě víc než dosud — podle studie Státního zdravotního ústavu se u nás ročně vyhodí asi 96 milionů pokrmů v celkové hodnotě 2,5 miliardy korun. 

Tento argument však odmítají školy, které se zapojily do pilotního testování nového spotřebního koše, tvrzením, že nepozorují, že by děti jídlo víc vyhazovaly. „Nepostřehla jsem, že by vznikaly větší zbytky, a to ani u problematických ryb a luštěnin,“ uvedla letos v únoru pro Seznam Zprávy Renata Převrátilová, vedoucí školní jídelny v Hvožďanech. Podle její zkušenosti záleží na kvalitě přípravy jídla a správném ochucení. „Pokud se potraviny dobře připraví, děti je nevyhazují víc než třeba hovězí maso,“ dodává. 

Není tedy důvod k větším obavám, že by nová vyhláška vedla k většímu plýtvání jídlem. Navíc existují nástroje, jak s ním efektivně pracovat. Příkladem je známý finský model stravování, který má podobu samoobslužného bufetu. Jídelna, kde si jídlo nabírají žáci sami, funguje také v Masarykově základní škole v Tanvaldu. Jak pro server Ekonews uvedla ředitelka školy Jana Duňková, děti přistupují k dojídání jídel zodpovědněji — nejdříve si vyberou, co jim chutná, a případně si přidají. Objem vyhozeného jídla se tím významně snížil. 

Revoluce na talíři, nebo další promarněná šance?

Návrh novely Vyhlášky o školním stravování je již po připomínkovém řízení, jež skončilo v březnu 2025, a nyní čeká na schválení ministrem školství Mikulášem Bekem. Výsledná podoba návrhu s vypořádanými připomínkami by měla být známá letos v květnu nebo červnu. Již nyní se spekuluje o možnosti odkladu, a rozhodnutí o parametrech novely by tak mohlo padnout až po říjnových volbách, z nichž vzejde nová vláda. Vzhledem k tomu, že jejich pravděpodobným vítězem bude zmíněný Andrej Babiš, by tato varianta zřejmě znamenala opětný regres.

NESEHNUTÍ a desítky dalších organizací se aktivně zapojily do připomínkového řízení a nyní mobilizují veřejnost, aby se postavila za pestřejší a zdravější školní jídelny a napsala ministrovi Bekovi. „Zda je tam ochota naslouchat našim připomínkám se teprve dozvíme na základě jejich vypořádání,“ shrnuje Cábová.

Pestré jídelny se i nadále snaží prosadit své návrhy a upozorňují, že bez legislativního tlaku se školní jídelny dopředu neposunou. Pokračovat budou v advokační práci, komunikaci s ministerstvy a školami. Od září se navíc plánují více zaměřit na střední školy.

Otázkou tak nyní zůstává, zda se téma dokáže vymanit ze zajetí předsudků, populistických tlaků politiků a potravinářské lobby. Jedno je však jisté — boj za pestřejší jídelny ještě zdaleka nekončí.

Kontakt: kousalikova.kristyna@gmail.com.