Zprávy o výtržnostech opilých a často i nezletilých zahraničních studentů převážně severských zemí, kteří využili určitou benevolentnost hlavního města k pravidlům, nalévání alkoholu, a především jeho nízkou cenu, už jsou zažitým koloritem. Objeví se vždy, když je v konkrétních zemích větší několikadenní volno.
Levná alkoholová destinace
Problém overturismu v Praze, která během letních víkendů, nebo vlastně již jakéhokoliv ročního období, praská ve švech, není snadno řešitelný. Město z turismu pochopitelně též hodně profituje. Jak ale upozorňuje místopředsedkyně představenstva Prague City Tourism Jana Adamcová, turisté zde utráceli daleko méně než v podobně populárních destinacích. Praha si zkrátka získala označení levného, a přitom zajímavého cíle. Pražský magistrát se tudíž rozhodl přístup k turismu strategicky změnit. Cílem je přilákat zejména ty turisty, kteří mají skutečně zájem o město, a nejen o levnou alkoholickou destinaci.
„Změna v přístupu k turismu přišla hlavně proto, že se situace pro rezidenty hlavního města stávala neúnosnou. Rozhodli jsme se proto zrušit Pražskou informační službu, která fungovala od roku 1958, založit novou akciovou společnost Prague City Tourism a vytvořit zcela novou strategii,“ dodává Adamcová. Hlavním bodem nové strategie je vymazat image Prahy jako večírkové destinace. „Přílišná koncentrace turistů v památkových rezervacích, ale přitom výrazně menší útrata, než jaká je v jiných oblíbených destinacích, prokázaly, že turismus byl v Praze ve skutečnosti v mnoha případech jen podružným cílem,“ vysvětluje. Prague City Tourism provedla vlastní kompletní rebranding cestovního ruchu a zavedla systematický klientský servis.
Zlomovým bodem pro tento krok byla covidová pandemie, jež umožnila postupně vracející se turisty krotit a směřovat k jiným zážitkům, než je jen levný alkohol a benevolentní pravidla. A rebranding se zatím jeví podle čísel jako úspěšný. „Od roku 2020 vidíme, že se nám podařilo zvýšit útratu turistů o 40 procent, což znamená, že lákáme kultivovanější klientelu než dříve. A i tak se nám podařilo odlehčit památkovým rezervacím o sedm procent oproti roku 2019. Navíc jsme zvýšili kvalitu klientského servisu v hodnocení o deset procent,“ vysvětluje Adamcová.
Foto: Ann P.
Duchovno i umění
Jedním z hlavních kroků, na které se Praha zaměří toto léto, je také vysílání zahraničních turistů mimo hlavní město. Cílí na spolupráci s okolními kraji a nabízí tematicky laděné trasy a okruhy. „Začali jsme cílit na individuální cestovatele s hlubším zájmem o historii a kulturu. Naše kampaně i webové stránky se nyní soustředí na vyprávění příběhů o osobnostech spojených s kulturou a o jednotlivých destinacích,“ dodává Adamcová a vysvětluje, že při té příležitosti spustilo město ve spolupráci s ostatními kraji a spolkem Svatá Ludmila také dvě poutní stezky Po stopách Svaté Ludmily a Svatého Vintíře.
„Připravujeme mnohem komplexnější projekt, webové stránky Duchovní Praha, kde budeme prezentovat daleko komplexnější pojetí spirituální Prahy. Duchovní dědictví Prahy je nesmírně atraktivní pro křesťanskou komunitu, proto jsme se rozhodli nabídnout jí speciální stránku, která obsahuje unikátní seznam poutních míst a stezek, které vedou přes Prahu,“ dodává Adamcová.
Mezi lokality s největším počtem poutních míst patří Středočeský kraj. Je navíc pilotním místem, kde se poutní turismus rychle rozvíjí. „Ve Středočeském kraji vidíme, jaký pozitivní dopad může mít rozvoj poutního turismu na místní komunity i celé regiony. Poutní stezky nejen přivádějí nové návštěvníky do méně známých lokalit, ale podporují také místní podnikatele a pomáhají udržet naši kulturní krajinu živou. Díky spolupráci se spolkem Svatá Ludmila a dalšími partnery se nám daří systematicky rozvíjet tuto formu turistiky a posilovat povědomí o bohatém dědictví našeho kraje. Jsem rád, že naše zkušenosti nyní inspirují i Prahu k zapojení do tohoto projektu,“ uvádí Václav Švenda, radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Středočeského kraje.
Overturismus vládne světu
Kontrast mezi covidovými roky, kdy bylo poprvé po mnoha letech možné vidět prázdná náměstí i oblíbené turistické destinace, způsobil, že je tlak na zmírnění overturismu výrazně silnější než dříve. Přesto paradoxně nepřináší výsledky. Například v roce 2024 Prahu navštívil rekordní počet turistů, který byť nepatrně (o 0,4 procenta), ale přesto překonal rok 2019. Celkem tudíž loni přinejmenším jednu noc v Praze strávilo přes osm milionů turistů, z toho šest a půl milionu ze zahraničí. Nejčastěji do hlavního města míří turisté z Německa, Spojených států a Velké Británie a Severního Irska, tyto tři země dohromady zajistily přes 31 procent z celkového počtu návštěv.
Praha, foto: PxHere.com.
I přesto, že se především po covidu hodně mluvilo o omezení krátkodobého ubytování typu Airbnb, reálně se jakákoliv opatření do praxe příliš nepromítla. Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy bylo v hlavním městě k dispozici téměř osm tisíc aktivních jednotek k pronájmu, převážná většina přímo v centru. A to v době, kdy celé Česko bojuje s bytovou krizí, působí skutečně depresivně. Většina majitelů Airbnb bytů má navíc pět a více jednotek, nejedná se tedy o pochopitelné využití zděděného bytu, ale o naprosto čistý byznysový záměr. To se ale v nejbližší době nejspíše nezmění, ačkoliv hlavní město žádá o opak. Na konci května 2024 požádali pražští zastupitelé o regulaci a schválili vlastní strategii, kterou předložili Poslanecké sněmovně. Návrh na kontrolu a omezování pronajímatelů je ale kontroverzní a nesetkává se s jednoznačnou podporou — od toho prvotního už navíc podlehl několika kompromisům a projednávat se bude nejspíše během léta.
Dost bylo turistů!
Řešení krátkodobých levných víkendových pobytů, které jsou navíc součástí šedé až černé ekonomiky, kdy se velmi často nedaní, tedy doteď neexistuje. I proto se město zatím rozhodlo ve svých strategiích a kampaních zaměřit i na náročnější klientelu, která se sice možná ubytuje také v Airbnb, ale na více než jednu noc a investuje své finance do jiných oblastí a nepropije čas strávený v Česku v hospodě. Nabídka možností, jež Prague City Tourism doporučuje, se pak přizpůsobuje i jednotlivým zájmům či původu turistů a neomezuje se na tradiční památky. „Němci si u nás najdou svého Dientzenhofera, Einsteina, Francouzi najdou v Praze Apollinaira a Američané svou Hedy Lamarr, a to jsou jen některé z mnoha příběhů, které vyprávíme o Praze a o její historii,“ jmenuje Adamcová některé ze slavných osobností spojených s Prahou. Podobný přístup zkouší i jiná evropská města.
Město se tak přiblíží jiným destinacím, jež trápí podobné problémy. Například Barcelona zavedla platformu This is Barcelona, na které propaguje výstavy, koncerty, muzea a další více intelektuální a náročnější zábavu. Navíc se snaží dlouhodobě odříznout od masového turismu z výletních lodí jejich zákazem v jednom z přístavů, navýšila turistickou daň a zrušila mnoho licencí na krátkodobé ubytovací apartmány. Dlouhodobý problém s turisty mají také Benátky, které postupně zpřísňují a omezují pravidla pro vstup do města. Jen pro letošní rok radní zdvojnásobili turistický poplatek a navýšili počet dnů, kdy je nutné se ke vstupu registrovat dopředu, z 29 na 54 v průběhu roku. Snaha je také nelákat tolik víkendové turisty, kteří si v barevných uličkách a na gondolách pořídí selfie a opět z města odjedou, ale zaměřit se více na vícedenní pobyty, památkové trasy a zájem o umění.
Prostorově rozptýlit turisty se snaží také Amsterdam, a to zcela otevřenou strategií, jež láká davy ven do dalších zajímavých lokalit Nizozemska. Město navíc velmi přímočaře nabízí zájemcům o návštěvu k vyplnění online kvíz. Pokud zaškrtnete, že máte zájem o rozlučku se svobodou, návštěvu hospody nebo testování marihuany, dostanete studenou sprchu informací, že nic z toho se ve městě již dělat nesmí a že se vaše návštěva nedoporučuje. A podobně otevřeně proti masovým zájezdům brojí také japonské Kjóto, které omezilo skupiny turistů nad dvacet osob a větším zájezdům umožňuje navštěvovat jen některé památky, a to pouze po předchozí rezervaci.
Většina těchto strategií vznikla teprve v loňském roce a o jejich účinnosti je ještě brzy hovořit. Jedno je ale jisté: obyvatelé velkých měst už mají turistů dost a Praha se řadí mezi ně, ačkoliv zatím volí ještě poměrně mírnou cestu.
Kontakt: krist.cermakova@gmail.com.
Článek vznikl za finanční podpory hlavního města Prahy.
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář