Anketa

18. dubna 2017 /
foto: archiv F

Zeptali jsme se několika zástupců státních i neziskových organizací.

Milan Smrž, EUROSOLAR:

Když budu úplně lapidární, tak žádnou — tedy s výjimkou řádného uložení odpadů a odstranění elektrárny. O jaderné energetice platí, co bylo řečeno kdekoliv jinde: je drahá, ale s gloriolou nejlevnějšího zdroje; čistá, pakliže se nic nestane; prý nepodporovaná, ale s hromadou skrytých finančních a dalších výhod. Jde o centralizovaný zdroj, který není kompatibilní s nejlepším směrem budoucího vývoje — decentralizací.

Veškerou energetickou spotřebu lze pokrýt z obnovitelných zdrojů. Elektřinu, teplo i mobilitu. K tomu existují teoretické studie i praktické příklady. Problémem v českém prostředí není nedostatek primárních zdrojů, ale zoufalý nedostatek informací, rigidní myšlení a ekologie proklínaná většinou národa.

Ladislav Kříž, hlavní mluvčí skupiny ČEZ:

Aktualizovaná státní energetická koncepce počítá s tím, že výroba elektřiny z uhlí bude v Česku ustávat a přednost dostanou především obnovitelné zdroje a jádro. Jednak bude docházet uhlí, důležité je ale i celospolečenské směřování, které preferuje zdroje bezemisní. Část potřebné elektřiny jistě v budoucnu vyrobí přímo spotřebitelé, role velkých energetik bude i nadále nezastupitelná. Určitě v nejbližších desítkách let.

Česko nemá pro výrobu z obnovitelných zdrojů tak geograficky výhodné podmínky jako jiné státy (moře pro výstavbu offshore větrných farem, osvit na úrovni jižnějších zemí), a pokud chceme zůstat ve výrobě elektřiny nezávislí na jiných, je pro nás jádro logickou volbou.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA:

Existující jaderné reaktory by měly v poklidu dosloužit. Není však žádný důvod pro výstavbu nových. Zatížily by na desítky let účty domácností i firem a/nebo uvrhly Česko do silnější závislosti na Kremlu, podobně jako se to stalo v Maďarsku. Přitom máme na výběr. Například větrné elektrárny postavené s ohledem na ochranu přírody mohou vyrobit stejné množství elektřiny jako nové reaktory, ale stály by šestkrát méně. Navíc by výrazně posílily energetickou soběstačnost obcí a regionů. K tomu se budou přidávat stovky tisíc solárních střech, bioplynové stanice na zemědělský i komunální odpad. To je budoucnost energetiky, ne megalomanské projekty překonaných technologií minulého století.

Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost:

Aktuální státní energetická koncepce sází na jadernou energetiku. Obnovitelné zdroje bere pouze jako doplněk a na akumulaci energie zapomíná skoro úplně. Může plán ministerstva průmyslu vyjít? Stěží, pokud ovšem příští vlády odolají tlaku a nezavedou dotace pro nové reaktory jako v Británii. Pojďme se podívat na historii jaderné a solární energetiky: oba zdroje začaly psát svou historii v roce 1954. V Bellových laboratořích v USA představili první křemíkový článek a v Sovětském svazu připojili k síti první jaderný reaktor. Tehdy by stála solární elektrárna na střeše rodinného domu 1,5 milionu dolarů, dnes ji lze pořídit od dvou stovek tisíc korun a proud dodá de facto okamžitě od dotažení posledního šroubku. Jaderný reaktor se buduje pomalu deset let za astronomickou cenu. Právě reálná dostupnost zdrojů ukáže trend pro potenciální vítěze a poražené.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie:

Měli bychom jaderné elektrárny nechat dosloužit, neprodlužovat životnost a nestavět nové. Cena elektřiny totiž bude v příštích letech rapidně (ale z velké části předvídatelně) kolísat oběma směry, a to několikrát během dne, týdne i roku. Půjde o naprostou proměnu cen elektřiny, jak je známe dnes. Někdy bude strašně drahá a někdy vám budou platit, pokud budete umět proud spotřebovat či uložit. Něco takového mají už teď k dispozici střední a velcí zákazníci. Až se trend rozšíří i mezi domácnosti (v některých částech USA je to už možné), elektrorevoluce se stane realitou. Provoz obnovitelných zdrojů zálohovaných či vyrovnávaných řiditelnými vodními, biomasovými či plynovými elektrárnami, akumulací či řízením spotřeby bude ekonomicky nejvýhodnější. Provoz právě dokončovaných či zánovních, ale účetně ještě neodepsaných jaderek, které neumějí reagovat na výkyvy levné elektřiny, nebude dávat ekonomický smysl.

Lukáš Minařík, Oddělení energetiky a ochrany klimatu, MŽP:

Jaderné elektrárny jako bezemisní zdroj představují důležitý přínos ke snižování emisí skleníkových plynů i znečišťujících látek při současném přispění k energetické bezpečnosti ČR. Jaderné zdroje poskytují stabilní, dobře predikovatelnou výrobu při relativně nízkých výrobních nákladech. Zároveň je rozvoj jaderné energetiky spojen s významnými příležitostmi pro český průmysl i pro další rozvoj českého technického školství. S ohledem na tyto aspekty by jaderná energetika měla být i nadále součástí energetického mixu ČR, jak ostatně vyplývá i z vládou schválených koncepčních dokumentů (Státní energetická koncepce ČR a Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky) pro oblast energetiky.

Připravil Vít Kouřil.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 2/2024 vychází v 2. polovině dubna.