Příběh Williama Kamkwamby nedávno obletěl svět a loni se dočkal filmové podoby z dílny Netflixu. William pochází z chudé zemědělské rodiny a je plný nadšení z nadcházejícího školního roku na střední škole. Jeho obrovskou touhu učit se překazí období sucha, kvůli němuž si jeho táta farmář nemůže dovolit platit synovi školné. Když je ale William jednoho školního dne odhalen, jak se tajně krčí v lavici, a je ze školy vykázán, nezbude mu nic jiného než se svého školního snu vzdát. Ovšem své touhy po učení se nevzdává a zde začíná jeho příběh — tak typicky africký —, kdy musí k dosažení svého cíle tvořit z ničeho, myslet nekonvenčně a využít všechny své schopnosti inovovat.
I když nesmí do školy, William zjistí, že se na školním pozemku nachází zapadlá knihovnička, kde si zdarma může číst. Zde se osudově setká s vědou a objeví svět elektrického proudu a obnovitelných zdrojů energie. Poznatek, že dynamo na obyčejném kole přeměňuje mechanickou energii na elektrickou, jej vede k nápadu vytvořit větrný mlýn, aby si do svého pokoje v rodinné hliněné chatrči zavedl elektřinu. Začne bez peněz shromažďovat materiály potřebné k prvnímu pokusnému mlýnu, jen recyklací odpadu, rádií, starých traktorů, plechů či jízdních kol. První mlýn se podaří a William pokračuje ve sběru součástek. Místní vesničané i jeho máma si začnou myslet, že je blázen, jednoho dne však Williamův dům zaplaví světlo a jeho rodný dům zase vlny vesničanů, kteří chtějí ten zázrak, elektřinu z větru, vidět.
Dostat šanci
Evropské čtenářky a čtenáři románu se octnou v odlišném světě. Ve světě, kde je největší pochoutkou čerstvě opečený klas kukuřice a spíže často zejí prázdnotou. Kniha věrně popisuje realitu afrického venkova, pro našince těžko představitelnou. Kdo z nás by si například udělal kladivo z obraného klasu kukuřice nebo celé dny prohledával vrakoviště kvůli chybějícímu dílu do dynama větrného mlýnu?
A to je Afrika, o které se příliš nemluví. Jak říká nigerijská spisovatelka Chimamanda Ngozi Adichie, všichni čelíme nebezpečí jedné perspektivy. Afrika není jen souhrn nesmírně chudých zemí s lidmi rezignovaně čekajícími na pomoc vlády, či ještě lépe Západu. William je jen jedním z mnoha těch, kteří mají sny, neústupnost a obdivuhodné nadání zlepšovat svůj život i životy svých rodin, přátel a komunit. Není výjimkou, jen měl štěstí, že dostal šanci.
Navzdory ničemu
A jak to bylo dál? Po úspěchu větrného mlýna ze starého železa musí William vymyslet, jak elektřinu rozvést po celém domě, zabezpečit ji před zkraty a případným požárem (poté, co si zapálil strop a jeho pokoj se ocitl v ruinách), pochopit rozdíl mezi stejnoměrným a střídavým proudem, přijít na to, jak uchovat energii pro bezvětrné dny, a hlavně jak zajistit, aby měli k elektřině přístup chudí lidé po celé zemi. Jak William podotýká, celá země má zásobu zaříkadel a magických návodů na všechny neduhy, ale nemá elektrický proud, dobré silnice ani univerzální vzdělání pro děti. I o dekádu později má v Malawi k elektřině přístup pouze necelá pětina venkovského obyvatelstva.
Díky řadě šťastných náhod si Williama v roce 2007 všimne Emeka Okafor, organizátor TED talků, a pozve ho na TED konferenci v Tanzanii. Díky této akci se Williamovi otevřou dveře do světa, které bohužel zůstávají — kvůli mnoha nerovnostem a neadekvátním službám — mnoha talentovaným lidem s podobně velkými sny a nadějemi zavřeny. William se to snaží změnit a nyní pracuje s farmáři a mladými lidmi v Malawi na inovativních řešeních v oblasti zemědělství a energie.
V knize nenaleznete literární kvalitu Chinui Achebeho či Bena Okriho, ale o to tady nejde. Chlapec, který spoutal vítroslavuje lidskou sílu, vytrvalost a úspěch navzdory všemu (či spíše ničemu). Máte-li pocit, že něčeho nemůžete ani náhodou dosáhnout, začtěte se do ní.
William Kamkwamba, Bryan Mealer: The Boy Who Harnessed The Wind. Harper Collins Publishers, 2009, 273 stran. V roce 2019 bylo zfilmováno pod stejným názvem.
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář