Stát, veřejnost a média tvoří trojúhelník, ve kterém jeden slouží druhému tím, že dohlíží na třetího. Teoreticky. Kdyby všechno fungovalo tak, jak má, všichni by se navzájem drželi v šachu a vrněli přitom blahem, jaká je mezi jednotlivými složkami systému rovnováha. Místo toho ale politici i novináři skřípou zuby, nebo si je rovnou brousí, aby mohli ve vhodném okamžiku zvrátit situaci ve svůj prospěch. Veřejnost jako obvykle hraje především roli nespokojeného, ale platícího publika.
Jednorázový nákup článku
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář