Nové Heřminovy: Co jedny povodně začaly, druhé dokončily

Pomyslný vrchol kauzy Nových Heřminov přišel zřejmě během loňského podzimu. Ničivé povodně přinesly mimo staleté vody potřebu ukázat prstem na viníka jejich enormních následků a konflikt se opět rozhořel naplno. Z Nových Heřminov je nejnenáviděnější obec v České republice, jejímž obyvatelům by po povodních nikdo neměl pomáhat, z Hnutí DUHA a Dětí Země se (opět) stali ekoteroristé, jejichž pravomoci by měly být okamžitě omezeny, a z politiků, jako jsou ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nebo místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO), zase buď totální pokrytci snažící se zbavit odpovědnosti, nebo hrdinové bojující za veřejné blaho. Záleží, na které straně barikády stojíte.

Příběh starý jako lidstvo

Ke kolika povodním musí v Česku dojít, aby vznikla jedna přehrada? Ke dvěma! Nové Heřminovy jsou kromě loňských povodní úzce propojeny ještě s těmi z roku 1997. Tehdejší vodohospodáři sice o stavbě přehrady uvažovali už v roce 1911, a poté nápad v padesátých a sedmdesátých letech několikrát oprašovali, skutečná debata ale vypukla až poté, co se většina Moravy ocitla pod vodou a zemřelo padesát lidí. 

Z dnešního pohledu došlo v té době v kauze také k první, a osudné, chybě. Vláda, zejména ministerstvo zemědělství v čele s Josefem Luxem (KDU-ČSL), došla společně se zástupci Povodí Odry, jež oblast spravuje, velmi brzy k názoru, že pro Nové Heřminovy je ideálním řešením jedna velká hráz. A právě tento krok odstartoval příběh, který ne a ne skončit. Nikdo v něm totiž netvrdí, že na řece Opavě nemá vzniknout nějaké protipovodňové opatření, problém je ale v tom, jaké.

Podle kritiků chtěla vláda prostě učinit „rázné opatření“ a poskytnout „definitivní ochranu“, a tak sáhla po řešení navrhovaném v minulých desetiletích, tedy po přehradě, a nezvážila dostatečně ostatní možnosti. Když se pak v letech 2003 a 2004 rozběhly pod vedením Povodí Odry konkrétnější projekční a hydrotechnické práce a začalo být jasné, co bude stavba pro Nové Heřminovy a jejich okolí znamenat, zpozorněli nejen zdejší občané, ale i environmentální aktivisté. Společně žádali zástupce vlády a Povodí, aby pracovali i s jinými řešeními, hlavně s variantou výstavby menších poldrů v kombinaci s revitalizací koryta a přírodních rozlivů. Podle jejich názoru se to dodnes nestalo, ministři zemědělství, kteří se za tu dobu vystřídali ve funkci, ale tvrdí opak.

Drobné připomínky je potřeba zapracovat

V roce 2009 přerostl spor do soudních tahanic. Přehrada byla už v té době zanesena do krajských Zásad územního rozvoje a probíhalo posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Starosta Heřminov Radovan Jílka měl ale v ruce výsledky referenda, jež v obci proběhlo o rok dříve s výsledkem přehradu ne, a společně se svými zastupiteli nehodlal ustoupit. 

Nerozložitelný odpad zůstává po celém toku rozvodněných řek, v plánu je jarní brigáda, foto: Jana K. Kudrnová.

I díky jejich námitkám byl projekt na konci prvního desetiletí propracovanější, jenže jen na papíře — realita zůstala rozporuplná. Problémů přetrvávalo hned několik — zastánci přehrady například prohlašovali, že velké vodní dílo může jako jediné ochránit obce a města pod Novými Heřminovy. Jejich obyvatelé ale upozorňovali, že pod plánovanou přehradou přitéká do Opavy několik velkých potoků a že by v případě extrémních dešťů stejně způsobily povodňovou vlnu.

Kontroverze provázely rovněž posudek EIA, jenž měl vyhodnotit, jakým způsobem by hráz změnila krajinu, přírodu a život lidí v její blízkosti. „Proces posuzování vlivu na životní prostředí má být podle zákona zpracován pro několik variant a z nich má vybrat tu, která životní prostředí poškodí nejméně. My jsme přesvědčeni, že šetrnější varianty řešení existují, jen se jimi ministerstvo ani projektant nezabývali,“ uváděl v roce 2012 v tiskovém prohlášení Ivo Dokoupil z Hnutí DUHA Jeseníky.

Absence variant protipovodňových opatření v posudku byla sice nejvýraznějším argumentem odpůrců přehrady, zaznívala ale rovněž tvrzení, že jeho autoři použili zastaralá data a nezohlednili probíhající klimatickou změnu. Opět se šlo tedy k soudu, jenže výsledek byl podobný jako u všech předchozích i následujících — z právního hlediska není nic vyloženě v nepořádku, drobné připomínky je potřeba zapracovat. A tak by se kauza zřejmě vyvíjela i dnes, kdyby nebylo loňských povodní.

Proč Krnov, a Heřminovy ne?

Mnohaúrovňový konflikt by vydal na celou knihu, otázkou ale je, jestli by jej ještě někdo dokázal rozplést. Od počátku šlo hlavně o osud obce Nové Heřminovy, jejíž obyvatelé nechápali, proč mají za stavbu přehrady zaplatit svými domovy. Proti nim však stáli lidé z Krnova, kterým by stavba přinesla nejvíce. Reflektuje to i zápis v kronice Heřminov z doby po povodních v roce 1997: „Tato tzv. stoletá voda v současné době nahrává těm, kteří nechtějí respektovat zákony přírody a nejraději by ji spoutali svými technickými řešeními, aniž by brali ohledy na ostatní. V tomto směru se nejvíce angažují krnovští zastupitelé města.“ Nebo tato slova starosty Jílka, která zazněla v roce 2008 pro článek Ekolistu Jak utopit Nové Heřminovy: „Vůbec nevím, jak bych měl asi tak našim lidem vysvětlit, proč mají být jejich životy obětovány třeba Kauflandu v Krnově, který teď tamější radní umístili do míst, kde měli v roce 1997 spoustu vody.“

Na upřednostnění Krnova upozornil také vodohospodář Václav Čermák, autor nejčastěji skloňované šetrnější alternativy pro Heřminovy, v níž mimo jiné navrhuje úpravy právě v tomto městě. Jeho práce a střet s autory posudku varianty přehrady, týmu odborníků z ČVUT a VUT kolem vodohospodáře Vojtěcha Broži, zároveň představuje další úroveň konfliktu. Broža s kolegy označili Čermákovu práci za nepřijatelnou, on si však to samé myslí o jejich přístupu. „Při seriózním hodnocení se stavba nádrže Nové Heřminovy a varianty z ní odvozené nedají zdůvodnit. Pod zkreslením obrazu kauzy Nové Heřminovy se bohužel podepsala řada odborníků, jejichž závěry nebudou zpochybňovány, protože se jedná o ,nezpochybnitelné autority‘,“ napsal v roce 2008 pro Ekolist. Jádro jejich rozporu je ale opět jednoduché — je v pořádku obětovat jednu vesnici?

Opětovně regulované koryto Opavy u Karlovic, foto: Ivo Dokoupil.

Státní podnik Povodí Odry Čermáka až zesměšňuje, a to například v textu Mýtus Ing. Čermák?. V něm se však objevuje rovněž nenápadné rýpnutí do vedení obce Heřminov: „Vedení obce si přitom neuvědomuje, že i její obyvatelé jsou každý den ohroženi povodněmi, a to prakticky v každém domě. Lze si tak položit otázku, zda vedení obce hájí skutečně zájmy svých spoluobčanů,“ čímž se v konfliktu opět dostáváme trochu jinam. Mezi Povodím a Novými Heřminovy vznikla během let nevraživost, která průběh kauzy výrazně ovlivnila, neboť přerostla v neochotu komunikovat. 

„V současné době se Vámi řízený podnik Povodí Odry už nesnaží zájem o jednání ani předstírat,“ napsal v roce 2018 v otevřeném dopise ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi tehdejší starosta Heřminov Ludvík Drobný. Zmínil v něm i to, že Povodí provádí v obci „propagandistickou kampaň a stupňuje aktivity, kterými rozeštvává občany“, a žádal o mediátora. Odpověď byla nicméně zamítavá, s tím, že na mediátora je už pozdě. Heřminovy si přitom pro svůj případ přáli zmocněnce už v roce 2008, tehdy ale z vlády zaznělo, že Povodí Odry to zvládne i bez něj.

Přehrada (ne)stačí

Kauza Nových Heřminov je vnímána jako environmentální, příroda a její ochrana v ní však mají až překvapivě málo prostoru. Proto je pro mě osobně až ironické, že bez zásahu přírody by se pravděpodobně ještě dlouho nikam nepohnula. Do výše popsaného dění, či chcete-li do jeho absence, totiž 13. září 2024 přicházejí povodně se stoletou vodou. Symbolicky tak splachují celý dosavadní konflikt a rozpoutávají úplně nový.

Podobně jako v roce 1997 není na české politické scéně nouze o silná prohlášení, kvůli nimž se hádají i odborníci. Zachování Heřminov už nikdo neřeší, najednou je tu jiná otázka — ochránila by přehrada města Krnov a Opavu? Znovu hodně záleží, na které straně barikády stojíte. Nynější ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) má jasno stejně jako ředitel Povodí Odry Jiří Tkáč. Okamžitě prohlašují, že pokud by přehrada stála, řeka by v Opavě zůstala v korytě — tisková zpráva Povodí je koneckonců nazvána Protipovodňový efekt připravované vodní nádrže Nové Heřminovy je nezpochybnitelný. 

Jak ale upozornili Klára Filipová a Jan Skalík v textu pro publicistický web Okraj.cz, reakce Výborného a Tkáče byla pohotová až moc — podle metadat vznikla tisková zpráva ještě předtím, než voda v Opavě kulminovala. Ve stejném textu zároveň Skalík, působící v Hnutí DUHA, analyzuje protipovodňový efekt přehrady a ukazuje, že „i v případě, že by vodní nádrž v Nových Heřminovech už stála, by katastrofa zasáhla nejméně 5 300 lidí a asi 560 objektů“. Podobně se pro Deník Referendum vyjádřil i Čermák, Výborný a Tkáč však dál trvají na svém.

Regulace řeky Opavy u Karlovic, foto: Jana K. Kudrnová.

Stát vs. neziskovky

„Stavba vodního díla Nové Heřminovy se po desetiletí potýká s překážkami různých organizací, například Hnutí DUHA,“ napsal ministr Výborný v tiskové zprávě ze 16. září, čímž podle ředitelky Duhy Anny Kárníkové rozpoutal nejhorší útok na organizaci v celé její historii. „Situace byla extrémně emocionálně vypjatá a celá organizace na jeden týden preventivně zvolila režim nařízeného home-office, a to převážně z důvodu fyzické osobní bezpečnosti,“ popsala v rozhovoru pro Svět neziskovek, čemu od povodní nejen Hnutí DUHA čelí. Po Výborném nyní žádají spolky omluvu, ten však v obviňování aktivistů dosud nepřestal, jen už kromě nich viní ještě vedení obce Heřminov, které tak musí rovněž čelit nenávisti a výhrůžkám.

Do kauzy se tak promítl i odvěký konflikt stát vs. environmentální organizace a někteří politici toho neváhali využít — chtějí měnit zákony. Sám Výborný tvrdí, že je potřeba pravomoci spolků „trochu osekat“, jak uvedl třeba v Rozstřelu iDnes.cz, přizvukují mu ale další. „V roce 2020 jsem žádal, abychom zásadním způsobem omezili všechny ekologické spolky. Ne aby se nemohl říct názor, to je v pořádku, ale nesmí to být šikana,“ říkal například v Superdebatě CNN Prima NEWS Karel Havlíček, a za pravdu mu dával i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nicméně podle Deníku Referendum může mít Výborný s obviňováním neziskovek postranní úmysly. Od roku 2008 totiž vedli ministerstvo zemědělství sedm let jeho kolegové z KDU-ČSL, a vina tak padá rovněž na ně.

Čí je to tedy vina?

Jenže, a naštěstí, společně s vodou opadly z velké části i vášně. Výborný v rozhovorech aktuálně zdůrazňuje, že přehrada není všespásné řešení a že ji musejí doplnit další opatření. Tím se dostáváme k dalšímu, a dost možná finálnímu ukazování prstem: viníkem je stát, protože minimálně tato vedlejší opatření už mohla dávno stát. V tiskové zprávě Hnutí DUHA to komentuje hydrobiolog Ondřej Simon: „Stát mohl výstavbu přehrady Nové Heřminovy stihnout, pokud by se k tomu postavil zodpovědně. Povodeň na řece Opavě se mohla zmírnit tím spíše, pokud by na ni bylo vybudováno více menších nádrží a dalších dílčích opatření. Minimálně část z nich mohla být již dávno postavená, narozdíl od komplikované jedné velké přehrady.“. Ivo Dokoupil jej doplňuje: „Aby se mohla začít stavět přehrada, je třeba přeložit silnici 1. třídy. Ani k tomuto kroku, který nikdo nezpomaluje, se dosud nepřistoupilo.“

S jejich slovy souhlasí starosta Krnova Tomáš Hradil. „Po povodni v roce 1997 jedenáct let jen diskutoval a dumal, kterou variantu má připravovat. Dalších asi sedm let trvalo, než jsme se dobrali územního rozhodnutí. Jen stát je zodpovědný za to, že přehrada nestojí,“ shrnul pro iDnes.cz.

Nic nestojí v cestě. Nebo ano?

Tyto výroky už nerozporuje ani Výborný, jenž pro Seznam Zprávy uznal, že za průtahy nemohou jen neziskovky. „Ano, tato klíčová stavba je ukázkou selhání státu,“ řekl a zároveň zdůraznil, že udělá maximum, aby byla výstavba přehrady zahájena v roce 2027, kdy projektu vyprší EIA. Vzhledem ke smutku a rezignaci, které po sobě zářijové povodně zanechaly, by se mu to už tentokrát mohlo podařit. Nynější zastupitelstvo Nových Heřminov proti přehradě není a během února či března plánují uspořádat nové referendum, podle nějž by rozhodovali. Uvádějí však, že se názor místních hodně proměnil a že už chtějí mít jen pokoj. Stejně tak nemají v plánu napadat aktuální územní rozhodnutí ani zástupci Hnutí DUHA, protože by to dle jejich názoru nebylo citlivé vůči lidem zasaženým povodněmi, kterým stát nenabízí jinou ochranu.

Žalobu nicméně nakonec podaly Děti Země, a proto je možné, že se případ opět vrátí k soudu. Dle Výborného ale bude Povodí nadále pokračovat v přípravách. On sám má připravenou novelu vodního zákona, podle níž by podobné projekty v budoucnu získávaly status „budované ve veřejném zájmu“, a jejich stavba by tak mohla postupovat rychleji. Na Děti Země se také obracejí starostové a lidé ze zasažených obcí, kteří je prosí, aby žalobu stáhly, a oni tak mohli být co nejdříve chránění. Jak to tedy s přehradou v Nových Heřminovech dopadne, stále nikdo neví. Ukážou to zřejmě následující měsíce. Nebo další povodně…

Kontakt: kajakupkova@seznam.cz.