Kaiser versus Bursík

Lidové noviny vyvolaly před pár měsíci slušný poprask drsným rozhovorem s Martinem Bursíkem. Konzervativní komentátor Daniel Kaiser jej tlačil ke zdi sérií otázek, ve kterých vytahoval různé dílčí námitky vůči klimatické vědě. Tehdejší ministr samozřejmě neuměl z hlavy reagovat, takže se interview zvrhlo v přestřelku technických výhrad a obecných odpovědí.

K historce se vyplatí vrátit. Dobře ilustruje českou debatu o globálních změnách podnebí. Skeptici soustavně vytahují nejrůznější fakta či „fakta“, která předkládají coby triumfální argumenty. Čtenář nemůže tušit, že povětšinou jde o úplné pitomosti nebo irelevantní nesmysly.

Kaiser se například ptá: „Předposlední zpráva [vědců z panelu OSN pro změny klimatu] z roku 2001 šestkrát přetiskla tzv. hokejkový graf… Pak se ukázalo, že to byl vědecký podvod…“ Bomba, že?

Jenomže v nové zprávě je graf znovu, například na stranách 467, 468, 475, 477 a 479. Není divu. Současná paleoklimatologie bere hokejkovou křivku za samozřejmost. Graf je prostě rekonstrukce teplot posledního tisíciletí z nepřímých indikátorů. Poprvé to udělali vědci z Massachusetské a Arizonské univerzity v roce 1998. Posléze stejné výsledky nezávisle potvrdilo asi deset dalších studií jiných výzkumníků.

Důlní inženýr McIntyre a ekonom McKitrick tvrdili, že v oné původní práci z roku 1998 našli chyby. Jejich článek kvůli očividným omylům — v asi nejpikantnějším bodě si spletli stupně s radiány — odmítlo několik předních odborných časopisů. Americká Národní akademie věd pak sestavila neutrální panel, který spor prověřoval. Dospěl k závěru, že v metodice prapůvodní studie bylo několik nedostatků, jež však neměly žádný praktický vliv na výsledek. A navíc: když opravil chyby v postupu McIntyra s McKitrickem, nový propočet potvrdil původní křivku. Kaiser nicméně výhrady obou pánů dodnes pova-žuje za důkaz podvodu.

Další námitka: „NASA byla [před dvěma lety] přinucena opustit svoje původní tvrzení, že pět nejteplejších roků bylo od roku 1980 výš. Musel se udělat nový žebříček a v něm jsou tři z pěti nejteplejších naměřených roků v USA už před rokem 1940.“ Fakt?

Poslední statistika z ledna 2009 coby deset nejteplejších let od začátku přístrojových měření hlásí roky: 2005, 1998, 2002, 2003, 2006, 2007, 2004, 2001, 2008 a 1997.

Třetí argument: „Vědci z univerzity v Illinois právě vydali studii, že celkové množství ledu na pólech je jen o čtyři procenta pod třicetiletým průměrem.“

Moment, a není důležité spíš srovnání dneška s minulostí než dneška s posledními třiceti roky (tedy prakticky se současností)? Každopádně Daniel Kaiser už neřekl, co vědci z univerzity v Illinois dodali: že z technických důvodů plocha globální ledové pokrývky není vhodný indikátor změn podnebí.

A tak je to pořád.