Konec pražskému týrání zvířat

Focení s barevnými holuby, pomazlení s prasátky nebo roztomilí psi doprovázející žebráky. Nic z toho by nebylo možná na první pohled vnímáno jako špatné. Některé případy pouličního „umění“ či žebrání, které navíc mnohdy ani nesplňují definici povoleného buskingu, však skutečně braly dech. A to především tím, že k nim docházelo přímo na očích městských policistů. Pokud se však jednalo o rádoby uměleckou produkci, bylo vše dovoleno. 

Tomu je ale nyní konec. Na podzim Praha vydala novelu městské vyhlášky, jež upravuje zabezpečení veřejného pořádku. Ta zakazuje venkovní uměleckou produkci se zvířaty, a to jak v případě aktivního, tak i pasivního zapojení zvířete. „Zvířata nemají být zneužívána k umělecké produkci. Konzultoval jsem i některé konkrétní případy s městskou policií a Krajskou veterinární správou, vždy se ale jedná o více či méně nevhodné nakládání se zvířaty, někdy na hraně týrání,“ uvedl na tiskové konferenci náměstek primátora hlavního města Prahy Jiří Pospíšil. Upravená vyhláška již vešla v platnost.

Roztomilý útok na city

Právě „pasivní“ účast zvířat je totiž klíčová. Pokud byla zvířata nucena vystupovat, v mnoha případech se to dalo označit za týrání. To sice není dobrá zpráva, současně však bylo možné takové případy vymáhat a legitimně zarazit. V případě, kdy ale zvíře proleží například v létě celý den na horkém chodníku bez stínu, to měli strážníci či jiný aktivní orgán o něco ztížené. Dokazovat týrání totiž někdy nelze ani v mnoha jednoznačnějších případech. Pospíšil ve svém projevu naráží například na (ne)populární harmonikáře, které doprovází smečka bernardýnů, čímž dle jeho slov útočí na turistovy city, a díky tomu získávají peníze snáze. „Tímto navíc obcházejí zákaz žebrání, který v některých lokalitách platí,“ dodává. Díky novele na ně ale mají městští radní konečně platnou páku. 

Ačkoliv se může zdát, že jde o nevinnou atrakci, odborníci a ochránci zvířat varují před jejími negativními důsledky. Jistě, ne všechna zvířata jsou v případě buskingu týraná, mnohdy se skutečně jedná jen o několikahodinovou záležitost a například psům, kteří jsou díky tomu se svými pány, může zpříjemnit část dne. Tyto případy však doplatí na ty ostatní, kde už k trápení zvířat dochází. 

Kolemjdoucí totiž často vidí jen roztomilé psí oči, jež jsou motivací přihodit pár drobných navrch. Nevidí, v jakých podmínkách zvířata žijí, ani jaké důsledky pro ně má každodenní vystavení hluku, stresu a neustálému kontaktu s lidmi. Ani to, zda na chodníku tráví hodinku dvě, nebo celý život bez ohledu na počasí i zdravotní stav. Česká legislativa sice určitá pravidla pro ochranu zvířat stanovuje, avšak jejich dokazování nebo vymáhání je v praxi obtížné. 

V Praze, foto: Will Rankin, CC, Flickr.

Stres na Václaváku

Nejčastějšími zvířaty, s nimiž se turisté mohli v Praze setkat, byli hadi, sovy, fretky, malá prasata a různé druhy psů. Jejich „provozovatelé“ se pohybovali především v oblastech s vysokou koncentrací turistů — na Staroměstském náměstí, Karlově mostě, Václavském náměstí a dalších frekventovaných místech.

Sovy jsou obzvláště problematické. Jde o noční dravce přirozeně žijící v tichém prostředí, jejichž biologické hodiny jsou přizpůsobeny životu ve tmě. Vystavování sov dennímu ruchu, silnému světlu a dotykům turistů je extrémně stresuje; totéž platí i o fretkách a dalších nočních zvířatech. Hadi jsou naopak tvorové s velmi specifickými teplotními a vlhkostními nároky. Městské prostředí jim neposkytuje stabilní podmínky, a pokud nejsou správně udržováni, může dojít k jejich dehydrataci nebo přehřátí. Jejich vystavování naštěstí v roce 2022 omezila zmíněná vyhláška o ochraně divokých zvířat, jež se týká i cirkusů či jiných veřejných míst.

Jenže i domestikovaná zvířata se zneužívají. A nemusí se zdaleka jednat jen o psy doprovázející žebráky či pouliční umělce. Malá prasata, někdy prezentovaná jako roztomilá společenská zvířata, mohou trpět podvýživou a nedostatečnou veterinární péčí. O nehumánnosti barvení holubů pro zvýšení jejich atraktivity se nemá ani smysl rozepisovat. Problémem je i časté přemísťování zvířat mezi různými lokalitami, což vede k jejich dalšímu stresu. Mnoho těchto zvířat také nemá dostatečný přístup k potravě a vodě nebo jim není poskytnuta odborná veterinární péče.

Kontroverzní koňská spřežení

Nelze nezmínit také fiakry, tedy povozy tažené koňmi. Jejich činnost je skutečně kontroverzní. Na jedné straně stojí mnoho koňáků, kteří tvrdí, že se jedná o tradici, že koně pracují jen pár hodin denně, že je to netrápí více než běžný provoz jezdecké školy. Podle odpůrců je však pohyb po tvrdém asfaltu a kočičích hlavách pro koně nepřirozený a celý způsob jejich života není ideální. V roce 2023 Praha zrušila místa, která mohli kočí k zastavování svých povozů využívat. Jenže i přesto koně stojí na Staroměstském náměstí dál. Koňáci si totiž od města pronajímají prostor a za porušování tržního řádu ve formě provozování fiakrů platí k pronájmu ještě pokutu. Radnice se dosud ještě neshodla, co s tím bude dělat. Někteří radní jsou totiž proti koním a bojují za vypovězení nájemní smlouvy, jiní soudí, že tradice koňských spřežení je historická a posiluje národní hrdost. 

Pro koně je dokonce část Staroměstského náměstí uzpůsobena. Nachází se tam hydranty s vodou i žlaby do kanalizace, kam kočí splachují moč. Koně jsou navíc v létě sprchováni a jejich pracovní doba je kvůli teplotám zkrácena na méně než původních šest hodin. Podle jejich kočích jsou snahy o zákaz pouhým honem na čarodějnice a ochránci zvířat o koních nic neví. 

Staroměstské náměstí, foto: Diego F. Parra, Pexels.

Právě kvůli dlouholeté tradici odkazující na rakousko-uherskou éru se zákazu koňských povozů vyhýbají i další státy, jinak zpravidla nekompromisně přísné. První licence na fiakry byla udělena již na začátku osmnáctého století a začátkem toho dvacátého lidé — vzhledem k příchodu automobilismu — fiakry vnímali jako turistické a zážitkové atrakce. Nejblíže kompromisu se nacházejí nařízení, jež platí například ve Vídni a která ukládají kočím povinnost ukončit provoz a stáhnout koně do stájí, když venkovní teplota přesáhne 35 stupňů. Podle některých je to ale příliš málo ambiciózní hranice, podle vyjádření kočích k podobnému pokynu nepotřebují vyhlášku, své koně milují a v podobných teplotách by je stejně netrápili. 

Žebrat s ohledem na zvířata

Pojďme ale zpět k tomu prokazatelnému týrání zvířat a jejich zneužívání ve formě žebrání i vystupování s nimi. V České republice platí zákon č. 246/1992 Sb. o ochraně zvířat proti týrání, jenž zakazuje jakékoliv formy propagace týrání zvířat. Tento zákon by měl chránit zvířata před neadekvátním zacházením a špatnými podmínkami.

Problémem však zůstává jeho vymáhání v praxi. Jelikož mnoho těchto „provozovatelů“ funguje bez oficiálního povolení a mění místa svého působení, je pro inspektory obtížné je postihnout. Městská policie sice může v určitých případech zasáhnout, avšak většinou chybí konkrétní důkazy o týrání. V některých evropských městech již podobné praktiky zakázali, čímž se elegantně vyhnuli nutnosti dokazovat majitelům těchto zvířat jejich zanedbávání. A stejně tak nyní postupuje i Praha. 

Přesto se ale mezera v zákonech, a tedy i prostor ke zlepšení, ještě najde — stále je totiž povoleno žebrání, a to bez ohledu na to, zda má žebrák po boku psa, kočku nebo klidně i koně. Jenže žebrání zakázat nelze, pražští městští radní po tom již pátrali. „Plánovali jsme také novelu, která by zakazovala žebrání se zvířaty, jenže se s ní neztotožnilo Ministerstvo vnitra, které zastává názor, že žebrání je základní lidské právo, což vychází z rozsudku Evropského soudu. A není tedy možné plošně zakázat žebrání, ačkoliv se zvířaty, takový je právní výklad Ministerstva vnitra,“ vysvětlil Pospíšil. Rozhodli se proto jít cestou konkrétních vyhlášek jednotlivých městských částí, jež musí vymezit plochy, kde žebrání se zvířaty nebude možné. Je to jediná funkční zákonná klička a například Praha 1 to již udělala.

„Prvně ale musíme vyřešit, aby to, co platí ve vyhlášce, fungovalo i v praxi,“ dodává Pospíšil s tím, že navzdory vyhláškám je stále možné narazit na žebráky se psy přímo u „zakázaného“ Karlova mostu. Když se přestupku dopouštějí zahraniční žebráci, lze je přitom podle vyhlášky až vyhostit; pokud tak činí našinci, mohou dostat maximálně peněžitou pokutu, která je však velmi těžce vymahatelná.

Kontakt: krist.cermakova@gmail.com. 

Článek vznikl za finanční podpory Hlavního města Prahy.