Léčivá síla konopí

„Konopí není neškodná droga, ale škodí daleko méně než alkohol a tabák. Skutečná škodlivost marihuany spočívá ve způsobu, jakým na ni reaguje společnost. Dříve se v USA za konopí zavíralo 300 tisíc lidí ročně, v současné době je to už přes 750 tisíc. Je z toho vidět, jak malého pokroku jsme dosáhli. Známe toho o toxických účincích konopí více než o všech ostatních drogách. Víme, že v podstatě není toxické. Výzkum určitě ukáže, že konopí se podílí na velmi důležitých mozkových funkcích,“ říká Dr. Lester Grinspoon, průkopník léčby konopím a autor knihy Marihuana — zakázaná medicína.

Stejně jako v dávné minulosti i v dnešní době používají lidé konopí pro jeho výrazné léčebné účinky. První historicky zaznamenaný důkaz sice pochází z Číny z třetího století př. n. l., ale z archeologických nálezů vyplývá, že ke konopí nemocní utíkali již od pradávna. Až do konce 19. století zaujímala tato rostlina mezi dalšími léčebnými praktikami zcela běžné postavení. Konopím se léčila třeba britská královna Viktorie, která trpěla migrénou a menstruačními bolestmi. Tuto kúru jí předepisoval její osobní lékař Sir Russell Reynolds, který v prvním čísle dnes již věhlasného lékařského časopisu The Lancet napsal: „Pokud je konopí čisté a obezřetně užívané, můžeme je považovat za jednu z nejcennějších medicín, jaké má lékařská věda k dispozici.“

Staré a nemoderní

Odklon od užívání konopí v medicíně nastal až na přelomu 19. a 20. století s hromadným rozšířením aplikace léků injekcemi. Většina aktivních složek této byliny se totiž nerozpouští ve vodě, ale pouze v alkoholu nebo tuku, a není proto vhodná pro injekční použití. Tato metoda se tehdy stala módní záležitostí a lékaři o konopí ztratili zájem. S nástupem nových vědeckých objevů a technologií se na trhu objevily nové a převratné léky, jejichž zázračnost se později často ukázala být jen prázdným slibem, a na konopí se nadlouho téměř zapomnělo. Teprve v posledních desetiletích minulého století se jeho použití pro léčebné účely opět dostalo do popředí zájmu lékařů, kteří konopí začali víceméně systematicky zkoumat.

Například v USA se již po dlouhá léta pod obchodním názvem Marinol vyrábí lék dronabinol obsahující syntetický THC, tedy účinnou látku přítomnou v konopí, který pomáhá při chemoterapii a výrazně tlumí vedlejší účinky léků pro léčbu HIV/AIDS. V posledních letech se na trhu objevil první přírodní lék vyráběný přímo z konopí — ústní sprej Sativex.

Na bolesti i na deprese

Léčebné účinky konopí svým rozsahem představují přírodní a levnou alternativu k dnes vyráběným klasickým lékům, a tím i nevítanou konkurenci farmaceutickému průmyslu, kterému by následkem legalizace marihuany podstatně klesly příjmy za léky proti bolestem, úzkosti, depresím či třeba nespavosti.

Konopí obsahuje přibližně šest set známých látek, z toho však jen desetina patří do kategorie zakázaných kanabinoidů. Ve výzkumu léčebného působení této rostliny má Česká republika dlouhou tradici. V 50. letech 20. století pod vedením prof. Jana Kabelíka vypracoval tým na olomoucké Univerzitě Palackého rozsáhlou studii antibakteriálních účinků konopí, která je dodnes citovaná v mezinárodních odborných pramenech jako význačná a ojedinělá práce svého druhu.

Výsledky nové studie o léčbě konopím z Velké Británie jasně vyznívají ve prospěch jeho účinného terapeutického působení. Jedná se o dosud nejrozsáhlejší vědecký výzkum provedený na třech tisícovkách chronicky nemocných pacientů s věkovým průměrem 53 let. Vědci zjistili, že překvapivě vysoký počet (32 %) pacientů se léčí nebo léčil konopím. Více než dvě třetiny dotázaných pak uvedly, že konopí nikdy neužívaly k jiným než léčebným účelům. Sledovaní pacienti rostlinu většinou používali na roztroušenou sklerózu, chronické bolesti, neuropatie, deprese, artrózu, gastrointestinální choroby, migrény, alergie, bolesti páteře, astma, nechtěnou ztrátu tělesné váhy a poranění míchy. Autoři studie mimo jiné zjistili, že s klesajícím věkem zájem o tuto léčbu stoupal, takže do budoucnosti se dá předpokládat, že podíl pacientů léčících se konopím ještě vzroste.

Tato bylina účinně pomáhá nejen v případě vážných nemocí, ale při lokální aplikaci v podobě tinktury nebo masti přináší úlevu a rychlé zhojení i při běžných zdravotních problémech, jakými jsou drobné oděrky, popáleniny, kousnutí hmyzu, různé plísně, furunkly a hnisavá ložiska, akné, výrony či zhmožděniny nebo menstruační bolesti. Zvláště dobře se osvědčuje při léčbě tzv. civilizačních nemocí a chorob spojených se stářím. Na rozdíl od mnoha klasických léků však tato přírodní medicína nemá téměř žádné závažnější škodlivé vedlejší účinky.

Pro a proti

Podle posledních analýz zkoumajících výsledky studií o dlouhodobých účincích užívání konopí je riziko vzniku stavů úzkosti, paniky a paranoi neúměrně zveličováno. „Ve srovnání s mnohými léky, které lékaři svým pacientům předepisují, je konopí docela neškodná látka,“ tvrdí Donald Abrams, profesor medicíny na Kalifornské univerzitě v San Francisku. Podle analytické studie o reziduálních neurokognitivních účincích dlouhodobého užívání konopí z roku 2003 je možno pozorovat jistý negativní dopad na schopnost učit se a zapamatovat si nové informace, ale ostatní kognitivní funkce nebyly nijak narušeny. Vzhledem k terapeutickému přínosu konopí považuje studie negativní účinky za nepříliš významné a z hlediska bezpečnosti léčby za přijatelné.

Britská vláda si nedávno nechala vypracovat vědeckou studii kvůli rozhodování o eventuálním přeřazení konopí zpět do vyšší třídy nebezpečnosti drog. Její závěry uvádějí, že konopí je sice potenciálně škodlivé a může představovat celou řadu zdravotních rizik, ale ta nejsou natolik podstatná, aby ospravedlnila reklasifikaci. Zpráva potvrdila, že riziko vzniku závislosti je u konopí podstatně nižší než u tvrdých drog. Vědci sice upozorňují na riziko zhoršení nemoci u schizofreniků, ale některé výzkumy naopak potvrdily, že uživatelé konopí byli sice výrazněji náchylní k deformacím poznávání, vnímání a ke zmatení, ale nejevili známky interpersonálního deficitu typického pro tuto poruchu. Studie neprokázala přímou vazbu mezi užíváním konopí a rizikem „spuštění“ schizofrenie nebo depresí a stavů úzkosti. Zvýšení rizika vzniku schizofrenie u uživatelů konopí odhaduje nejvýše na jedno procento.

Lék pro půdu

Konopí však neléčí jen lidi a zvířata, ale osvědčuje se také pro rekultivaci starých povrchových dolů, hald a pozemních skládek. Vytahuje totiž z půdy těžké kovy a vytváří bohatou vrstvu humusu. Zemědělci si už dávno všimli, že tato rostlina odpleveluje jejich pole a zhodnocuje půdu, a tuto její vlastnost využívali při střídání plodin na obhospodařovaných pozemcích.

Konopí má dále — pro laika až neuvěřitelný — potenciál využití i v mnoha dnešních průmyslových odvětvích. Z vlákna se vyrábějí nejen velmi kvalitní textilie, ale i papír a stavební materiály s výrazně příznivými ekologickými vlastnostmi. Konopí se dokonce hodí i na výrobu recyklovatelných plastů nebo motorového paliva, které by mohlo částečně nahradit ropné produkty.

—

Antibiotické a antivirální účinky

Jak prokázaly v článku zmíněné výzkumy provedené v Olomouci, kanabinoidy mají výrazné antibiotické účinky. Působí prakticky proti všem gram+ a některým gram- bakteriím, dokonce i proti bakteriím rezistentním na klasická antibiotika. Výzkum provedený dr. Lanczem v roce 1990 na Univerzitě v Tampě prokázal u THC silný antivirální účinek, který se úspěšně využívá při léčbě oparů (i pásových).

Arterioskleróza

Arterioskleróza je v podstatě chronické zánětlivé onemocnění považované za jednu z nejnebezpečnějších civilizačních nemocí, protože ve vyspělých zemích způsobuje více než polovinu úmrtí. Lékaři ve Švýcarsku provedli výzkum, kterým potvrdili, že konopí zamezuje ucpávání cév. Vědci využili již dávno známého faktu, že aktivní látky přítomné v konopí — kanabinoidy — mají protizánětlivý účinek.

Artróza a revmatismus

Studie britských vědců publikovaná koncem roku 2005 v časopise Rheumatology potvrdila účinnost konopí při léčbě revmatické artrózy. K aplikaci léčivých kanabinoidů byl použit ústní sprej Sativex nedávno vyvinutý firmou GW Pharmaceuticals. Jen malá část pacientů zaznamenala nějaké nepříjemné vedlejší efekty — motání hlavy, pocit omámení, sucho v ústech nebo lehkou nevolnost.

Astma

Konopí má příznivý vliv na průchodnost dýchacích cest a usnadňuje vylučování hlenů ze sliznic. Asi u 80 % populace astmatiků je bez problémů snášeno i v kouřené formě, a mohlo by tedy úspěšně nahradit mnohé léky předepisované na astma, které často mají velmi nebezpečné vedlejší účinky (například kortikoidy).

Poslední výzkumy známého amerického vědce dr. Melameda ukazují, že konopí nezpůsobuje rakovinu, jak se do té doby mnozí domnívali. Při kouření (jakékoliv látky) se do dýchacích cest a kardiovaskulárního systému dostávají rakovinotvorné látky. Buňky poškozené kouřem odumírají, nebo se v opačném případě stávají rakovinovými buňkami. Právě proti této druhé, nežádoucí možnosti chrání kanabinoidy, které podporují apoptózu poškozených buněk, neboli proces, při němž příliš poškozené buňky „páchají sebevraždu“. Nikotin aktivuje opačný proces, který buňkám zabraňuje odumřít.

Crohnova nemoc

První samostatná studie o terapeutických účincích konopí na toto chronické zánětlivé onemocnění zažívacího traktu (Morbus Crohn) provedená kalifornskou lékařskou společností Society of Cannabis Clinicians zjistila, jak v tlustém střevu funguje endokanabinoidový systém a že kanabinoidy napomáhají při obnově střevní výstelky. Zároveň s výrazným zlepšením symptomů pacienti užívající konopí snížili příjem léků klasické medicíny.

Epilepsie, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc, bolesti páteře a svalové křeče

Konopí pomáhá asi u 60 % epileptiků, snižuje frekvenci i intenzitu záchvatů, ale neohrožuje jejich zdraví nebezpečnými vedlejšími účinky klasických léků. S podobnou účinností působí i u pacientů s roztroušenou sklerózou, jimž pomáhá proti odumírání nervů. Konopí je rovněž účinné v případě Parkinsonovy nemoci. Výzkum provedený v letech 2002—2004 týmem českých vědců pod vedením dr. Růžičky prokázal, že kanabinoidy příznivě ovlivňují především bradykinezi a že pro ovlivnění příznaků Parkinsonovy nemoci je důležité pravidelné dlouhodobé užívání malých dávek konopí. Požívané vnitřně nebo ve formě obkladu či masti je konopí účinným prostředkem i proti bolestem páteře a svalovým křečím.

Rakovinové nádory

První experiment, který prokázal protinádorové účinky konopí, proběhl v roce 1974 v Medical College of Virginia za podpory americké vlády. Výzkum měl původně prokázat, že marihuana poškozuje imunitní systém. K velkému překvapení politiků však místo toho objevil, že THC zpomalil šíření tří druhů rakoviny u myší — rakoviny plic, prsu a virální leukémie — a prodloužil život pokusných zvířat o 36 %.

Americká vláda výsledky výzkumu zatajila, ale v roce 1988 tým španělských vědců objevil, že THC selektivně navozuje programovanou smrt buněk rakovinových nádorů, aniž by negativně zasáhl okolní zdravé buňky. Díky svému antiemetickému účinku se konopí také skvěle osvědčilo při chemoterapii pacientů trpících rakovinou nebo AIDS. Navíc podporuje chuť k jídlu, a tím jim napomáhá při rekonvalescenci.

Stres, migrény a nespavost

Užití konopí navozuje stav relaxace a lehké eufórie, snižuje krevní tlak, roztáhne cévy a snižuje tělesnou teplotu. Terapeutický účinek je prokázaný u migrén i u nespavosti, organismus celkově lépe absorbuje následky stresu.

Zelený zákal (glaukom)

THC snižuje nitrooční tlak, který je hlavní příčinou této nemoci postihující především osoby trpící cukrovkou. Na rozdíl od běžných preparátů používaných za stejným účelem konopí nezatěžuje játra ani ledviny a je účinnější.