Librarium

Pokud si některou z níže uvedených knih koupíte na Kosmas.cz (přes kliknutí na konkrétní obálku), finančně pomůžete Sedmé generaci. Knihy Kouzlo smyslů a Poutník u Tinker Creeku si můžete s 10% slevou objednat v e-obchodě Hnutí DUHA.

• Václav Bělohradský: Mezi světy & mezisvěty. Novela bohemica, březen 2013

Žijeme v době, kdy demokratický kapitalismus přestává být demokratický, kdy systém pohlcuje alternativy a protesty proti vládě postrádají smysl. Pokud protestovat, pak proti společnosti. Ovšem umíme to? Nové, „reloaded“ vydání Mezisvětů přináší kromě původních textů z první poloviny 90. let dosud knižně nevydané rozhovory z let 1998—2012 (včetně rozhovoru pro 7.G). Přinášejí málo odpovědí, mnoho otázek a hodně kritiky veřejného prostoru — podle Bělohradského se v něm totiž přestává diskutovat, naopak se daleko spíše snažíme o „vyškrtnutí protistrany ze společného světa“. A v takových troskách veřejného prostoru lze jen stěží hledat oporu a úkryt.

• David Abram: Kouzlo smyslů. DharmaGaia, březen 2013

Ekologické otázky, před nimiž dnes západní civilizace stojí, jsou dle amerického filosofa, kulturního ekologa a trikového kouzelníka Davida Abrama (viz 7.G 3/2006 nebo 4/2008) způsobeny odcizením od mimolidské přírody. Jakkoliv je člověk tvor vnímavý a citlivý, tato propast vznikla upozaděním jeho smyslů. Úkolem dnešní doby je tudíž obrat k smyslovosti. Základem Abramových úvah o znovuobjevení „žitého světa“ je fenomenologie — nauka o bezprostřední zkušenosti. Přírodní entity ovšem autor možná až příliš oduševňuje. Na druhou stranu přichází s originálním pojetím jazyka, jen  ž je dle něj silně propojen s tím, co vyjadřuje.

• Kateřina Dubská: Člověk Gabriel. Jota, duben 2013

Romský kočovník Gabriel vypráví příběh svého života stylem, jenž „hladí po duši“. Rozumí zvířatům — obzvláště koním — lépe než lidem a možná lépe než sám sobě. Ještě jako nedospělý odchází do Vídně za penězi, odkud se později dostává se svojí rodinou na slováckou vesnici. Románové prvky se samozřejmě nezapřou: láska, trápení, zápletky s hádejte jakým koncem… Pozoruhodné však je, jakým způsobem autorka tematizuje vztah minoritních Romů k většinovému obyvatelstvu a jak popisuje Gabrielův vztah nejen ke zvířatům, ale i k pramenité řece plné velkých ryb či k pláním, na kterých se proháněli koně jeho dětství.

• Miroslav Veverka: Evoluce svým vlastním tvůrcem. Prostor, duben 2013

Pětasedmdesátiletý bývalý soudce Nejvyššího a Vrchního soudu přišel s nebývalou knižní prvotinou: syntézou lidského vědění s podtitulem Od velkého třesku po globální civilizaci. Vychází z teorie evolučních vrstev a snaží se přehledně uspořádat současný stav vědění v nejrůznějších odborných disciplínách, kvantovou mechanikou počínaje a humanitními vědami konče. A nadto dát tomuto vědění širší smysl — například varovat před neblahými trendy: „Současná planeta je městem bez kanalizace, v němž přestali odvážet odpad.“ Astrofyzik Jiří Grygar i filosof Miroslav Petříček tento velkorysý tlustý špalek uznale oceňují, co vy?

• Karel Stibral: O malebnu. Dokořán — Masarykova univerzita, prosinec 2012

„Většina lidí si ovšem neuvědomuje, že kdysi bylo malebno přímo jednou z estetických kategorií, pojmem, o kterém se publikovaly práce a o kterém se vedla vášnivá polemika. A existovala i celá řada cestovatelů či výletníků, kteří vyráželi na cesty, aby ho hledali, ba dokonce aby ho „lovili“. Tehdy se ovšem tímto pojmem označovaly scenerie poněkud jiného rázu než dnes.“ Jakého? To už si přečtěte v této velmi zajímavé knize Karla Stibrala (Proč je příroda krásná?, Darwin a estetika) sami. Dodejme, že odborný, leč laikům srozumitelný výklad, rozkročený mezi 17. a 20. stoletím, je ozdoben výtečným obrazovým doprovodem.

• Annie Dillardová: Poutník u Tinker Creeku. Triton, březen 2013

„Jak prožíváme své dny, tak také žijeme celé své životy.“ V patnácti deníkově laděných kapitolách, situovaných k potoku Tinker Creek ve virginském údolí Blue Ridge, propojuje autorka vzpomínky na dětství, postřehy o pozorované přírodě, vědecké popisy, literární odkazy a filosofické úvahy o chaosu a řádu, dobru a zlu či bujení a zmaru života. Ne náhodou dává vzpomenout na Thoreauova díla — o jeho Waldenu (viz 7.G 5/2006) ostatně napsala diplomovou práci. Píše poetickým, bohatým jazykem, díky němuž mimo jiné za tuto svou prvotinu obdržela v roce 1975 Pulitzerovu cenu. Ideální četba pro léto (i všechna ostatní období).

Předchozí díly Libraria najdete tady.