Librarium

Jacques-Yves Cousteau, Susan Schiefelbein: Člověk, chobotnice a orchidej. Mladá fronta, srpen 2010

Třináct let po smrti věhlasného podmořského objevitele, vynálezce, filmaře a ochránce přírody Jacquese-Yvese Cousteaua vychází český překlad jeho poslední knihy, dokončené dlouholetou spolupracovnicí Susan Schiefelbeinovou. V poutavých, memoárově laděných kapitolách Cousteau přibližuje osudy výzkumné lodi Calypso, přemítá nad prožitými rizikovými situacemi, upozorňuje na znečištění ovzduší, rabování moří a oceánů nebo na ničivý potenciál jaderné energetiky. Všímá si též pro-ochranářského poselství svatých písem různých náboženství. Obecné poznatky Cousteau vhodně prokládá vlastními pozorováními a setkáními s původními obyvateli, aktivisty či naopak s lidmi z „druhého břehu“. Obohacující a (bohužel) stále aktuální knížka.

Vladimír Vondrejs: Otázky kolem genového inženýrství. Academia, září 2010

Autor, docent molekulární biologie na Univerzitě Karlově, uvádí laickou veřejnost do tajů kontroverzního genového inženýrství. Útlou, ale informačně nasycenou knihu prošpikoval četnými schématy, grafy a rámečky; čtenářům usnadňují život závěrečné vysvětlivky a průvodce doporučenou literaturou. Vedle chemického a historického výkladu Vondrejs rozebírá možnosti zneužití geneticky modifikovaných organismů i strategie, jak jim čelit. Jeho názor na prospěšnost genových manipulací je jasný: „Toto mladé odvětví prozatím obstálo bez otřesů, potýká se jen s ,cokdyby‘ a žádná katastrofa se na horizontu nerýsuje.“ Na závěr tudíž farmářům doporučuje rok co rok zvětšovat plochu osetou geneticky modifikovanými plodinami.

kolektiv autorů: Chytrá energie. Calla, Hnutí DUHA et al., duben 2010

Letošní energetická debata v domácích médiích je ve znamení morální paniky z boomu solárních elektráren. Redakce a politici však jako obvykle sledují strom, a nevidí celý les. K nepoměrně důležitějším diskusím se přitom nabízí energetická koncepce, kterou vypracoval osmičlenný autorský tým z pěti českých nevládních organizací. Stostránková, čtenářsky přístupná studie klade důraz na systematické inovace, snižování spotřeby energie, důkladné využívání obnovitelných zdrojů a decentralizaci energetiky. Její tvůrci na závěr navrhují jedenáct opatření, jimiž lze do roku 2050 snížit tuzemské emise CO₂ o 85 % a srazit dovoz ropy a zemního plynu na polovinu. Chytrou energii si můžete přečíst na www.chytraenergie.info.

Václav Cílek: Jak to vidí Václav Cílek. Radioservis, září 2010

Pokud nemáte čas či chuť zahloubat se do posledních Cílkových knih, můžete si proletět přepsané (mini)rozhovory, které od roku 2006 poskytoval Českému rozhlasu. Jelikož je tento geolog, jak známo, renesančním všeznalcem, čeká na vás pestrý vějíř témat, počínaje krajinou a vycházkami přes klima, energetiku, finanční krizi či Afriku s Orientem a konče zelenými mužíky. Žurnalistické prchavosti autor čelí přidáváním postskript, v nichž danou kauzu rozvádí či zpětně komentuje. Navrch přidává tři původní eseje Sklízet vodu, Ekologické zátěže — filozofický pohled a Pietní místa v krajinné síti. Nechybí ani doprovodné fotografie, i když vizuálních kvalit Cílkových monografií tento svazeček zdaleka nedosahuje.

Milan Košulič st.: Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu. FSC ČR, září 2010

Objemný, akademicky pojatý špalek shrnuje autorovy dlouholeté zkušenosti jakožto polesného i jeho studium lesnické literatury. Známý propagátor přírodě blízkého lesnictví podrobně vysvětluje přirozené lesní procesy, radí, kde, kdy a jak začít s přírodě blízkým hospodařením, představuje obnovní metody a postupy a výklad uzavírá kapitolami o porostní výchově a vlivu zvěře. I když text ocení zejména odborné publikum, tato ucelená alternativa k vládnoucímu ekonomicky motivovanému lesnictví by neměla uniknout ani širší ekoveřejnosti. Text odlehčují barevné fotografie Milana Košuliče mladšího, které vypadají na FSC certifikovaném papíře opravdu dobře. Z uživatelského hlediska však zamrzí absence rejstříků.

Bohuslav Binka: Zelený extremismus. muni press, červenec 2010

V publikaci s podtitulem Ideje a mentalita českých environmentálních hnutí se autor, působící na Masarykově univerzitě, snaží zodpovědět otázku, zda jsou česká environmentální hnutí extremistická. Po teoretickém úvodu, v němž představuje hlavní myšlenkové směry zelených a vymezuje pojmy radikalismus, extremismus a dogmatismus, Binka zužuje sledovaný vzorek na Hnutí DUHA a Nesehnutí. Na základě analýzy jejich vývoje, interních dokumentů a dotazníkového šetření mezi členy dochází k závěru, že obě tyto organizace extremistické nejsou — ba naopak: ztrácejí radikalitu a proměňují se na konformní vlivové agentury (viz též 7.G 6/2009). Nezbývá než se tedy podivit, proč není za názvem knihy otazník.