Librarium

29. března 2015 /

URBEX — Proč státy selhávají — Zvol si mou cestu! — Evoluční tání aneb O původů rodů — Strava pro klid v duši — Doba z druhé ruky

Barbora Faiglová, Katka Havlíková: URBEX. Opuštěná místa v Čechách. Grada, leden 2015

Bohem i lidmi zapomenuté kostely. Honosné hotely a vily, kde dnes místo honorace bydlí příroda. Zchátralá pýcha sklářského průmyslu. Opuštěný výcvikový prostor. Oprýskaný lovecký zámeček. Bývalá dětská léčebna s pověstí mučírny. Všemi těmito místy, která v průvodcích nenajdete, vás provedou dvě mladé urbexerky (městské průzkumnice), držící se motta Zanech pouze stopy, odnes jen fotky. Dekadentně krásné fotografie doprovázejí příběhy vzestupu a pádu, jimiž jen výjimečně probleskne naděje na happy end — například že kostel Svatého Jiří v Lukově pomáhají zachránit duchové věřících. Skvělá (typo)grafika. Více na www.urbex.cz.

Jaroslav Flegr: Evoluční tání aneb O původu rodů. Academia, duben 2015

Pražský profesor biologie navazuje na svou oceňovanou knihu Zamrzlá evoluce aneb Je to jinak, pane Darwin a dokládá, že pohlavně se rozmnožující druhy stráví 99 % své pozdější existence pasivním čekáním, až nakonec kvůli změněným podmínkám vyhynou. Laici jistě ocení odpíchnutý výklad o tom, jak pracuje přirozený výběr nebo jak vznikají druhy. Následně se dozvíme, jaký vliv má zamrzání druhů na průběh mikro- i makro-evoluce a jak tuto teorii uplatnit mimo biologii, například při ochraně přírody. Některé ohrožené druhy mohou dle autora evolučně „zplastičtět“ a stát se invazními, jiné zase můžeme úspěšně domestikovat.

Daron Acemoglu, James A. Robinson: Proč státy selhávají. Argo + Dokořán, březen 2015

V čem tkví kořeny prosperity? V podnebí, geografickém uspořádání, přírodních podmínkách, kultuře nebo národní mentalitě? Samá voda. Dva v Kanadě působící autoři po patnáctiletém výzkumu soudí, že klíčem k překonání chudoby je politická proměna vedoucí k fungování inkluzivních, nikoli extraktivních institucí (ty totiž slouží úzké elitě). Co je k tomu třeba? Zlomový okamžik, široká koalice lidí zapálených pro reformu a vhodné stávající instituce. A trocha štěstí. Příklady? Slavná revoluce v Anglii 1688, Francouzská revoluce 1789, reformy Meidži v Japonsku, jih USA po občanské válce nebo Čína porazivší Gang čtyř.

Ruediger Dahlke: Strava pro klid v duši. CPress, září 2014

Německý psychoterapeut a celostní psychosomatik se v tomto veganském receptáři snaží rozšiřovat „pole nakažlivého zdraví“. V úvodní studii zdůvodňuje, proč strava bez masa a mléka není zdravotně závadná, a naopak léčí tělo i mysl. Zdůrazňuje přitom, že chuť zabíjet a jíst zvířata není člověku vrozena a že při přechodu na „mírovou stravu“ máme být důslední. Následně předá slovo čtyřem spolupracovníkům, kteří vás navnadí desítkami luxusně nafocených jídel — od hrachové polévky přes baklažánové výpečky, svíčkovou Stroganoff až po jablečno-brusinkový koláč. Potěší významový slovníček i tabulka veganských alternativ běžné stravy.

Kateřina Lojdová: Zvol si mou cestu! MUNI Press, březen 2015

Pomocí zúčastněného pozorování (výjezdy na kontejner, společné veganské vaření atp.) a rozhovorů s patnácti „informanty“ autorka proniká do subkultury freeganů, tedy těch, kteří se v moderních společnostech hojnosti snaží důsledně snižovat svou konzumní stopu, nejíst maso a využívat odpady všeho druhu (viz 7.G 2/2009). Freegani se podle autorky snaží prostřednictvím „guerillové pedagogiky“ své okolí neformálně vzdělávat, často jsou však vůči vlastním vzdělávacím obsahům nekritičtí a prezentují je jako „jedinou správnou cestu pro všechny“. Odborným výkladem se sice prokousáváte těžce, ale téma za to rozhodně stojí.

Světlana Alexijevičová: Doba z druhé ruky. Pistorius & Olšanská, březen 2015

Běloruská spisovatelka přes třicet let originálně zachycuje Autobiografii jedné Utopie neboli Historii rudého člověka. Používá k tomu mozaiku odposlechů z ulic, citací z médií a zejména rozhovorů s nejrůznějšími lidmi. Po černobylské katastrofě či válce v Afghánistánu tentokrát sonduje ruské vystřízlivění ze svobodných poměrů po roce 1989. „Ve škole nám říkali: ,Čtěte Bunina, Tolstého, tyto knihy zachraňují lidi.‘ Kdo ví, jak je to možné, že zrovna tohle jsme nepochytili, ale dveřní kliku v konečníku a igelitový pytlík na hlavě, to ano!“ říká jí jeden hlas ve vlaku z Moskvy do Minsku. Chcete-li poznat tíhu dějin, stačí otevřít.

Pokud si některou knihu koupíte na Kosmas.cz kliknutím přes web 7.G, podpoříte Sedmou generaci 5 % z ceny. Děkujeme. Předchozí díly Libraria najdete tady.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 2/2024 vychází v 2. polovině dubna.