Librarium

Andreas Weber s Emmou a Maxem: Blbinky a bláto. DharmaGaia, červen 2015

Ze zahrady dobrodružná zóna. Pro každého zvířátko. Domečky na stromech. Skrýše kdekoliv. Škola jako divočina. Nabourat vybavená hřiště. Změnit ulici v megadomeček. Na rozdíl od teoretičtější knihy Víc bláta! (viz Záložka v tomto čísle 7.G) nás tato příručka německého biologa a reportéra Andrease Webera uvede do hravého víru „pedagogiky nezdaru“. Nejde v ní o dosahování konkrétních vzdělávacích cílů, ale o množení všeho živého a podporu dětí jakožto sama ze sebe rostoucích děl. Strhující, vtipné a půvabně ilustrované praktikum, které rozšíří vaše ne-rodičovské a ne-učitelské obzory. Doporučuje deset z deseti ekospychologů.

Nils Ore Oermann: Albert Schweitzer (1875—1965). Vyšehrad, duben 2015

Životopisná kniha z pera německého historika a filosofa u nás vychází k letošnímu dvojímu výročí misionáře humanismu Alberta Schweitzera. V chronologicky pojatém vyprávění sledujeme přerod vynikajícího varhaníka a docenta teologie, zabývajícího se mimo jiné psychiatrickým posouzením Ježíše, v lékaře bez hranic, propagátora úcty k životu a mezinárodně proslulého pacifistu. V odsypávajícím, pečlivě zdrojovaném a v dnešních časech navýsost potřebném vyprávění se autor nevyhýbá ani rozboru, nakolik se Schweitzer odpoutal od role koloniálního patriarchy, pojímajícího africká „dítka přírody“ za „mladší bratry“ vyspělejších Evropanů.

Jonathan Safran Foer: Jíst zvířata. Dokořán, červen 2015

Americký prozaik (Naprosto osvětleno, Neuvěřitelně hlasitě a nesmírně blízko) a příležitostný vegetarián se po narození syna rozhodl vyzvědět, jak to vlastně v masném průmyslu chodí, aby se mohl zodpovědně rozhodnout, čím bude své dítě krmit. Výsledek pátrání, při němž navštěvuje různá „místa činu“, vtěluje do vypravěčsky silného, neapelativního, ale přesvědčivého díla s jasným poselstvím. Podle Foera znamená projevit zájem o velkochovy nebo velkorybolov projevit zájem o bezmocné. Smířit se s těmito jatky odporuje zdravému rozumu i lidskému svědomí. Jak říká jeho babička: „Jakmile na ničem nezáleží, není co zachraňovat.“

Jan Hollan: Ochrana klimatu. ZO ČSOP Veronica, červenec 2015

Šedesátistránkový učební text shrnuje vše podstatné, co byste měli vědět o skleníkovém jevu, globálním oteplování, klimatické změně a způsobech, jak na obecné i osobní úrovni měnit či brzdit související negativní trendy. Četné obrázky a grafy jsou natolik názorné, že by fyzikální a chemickou podstatu klimatických jevů mohli pochopit i ty nejztracenější případy z řad humanitních environmentalistů. Na závěr autor přidává osobní názor, že „veškerá spotřeba, je-li založena na fosilních palivech a není nezbytná, je mírně řečeno nemravná, silněji řečeno zločinná“. Elektronickou verzi textu najdete na www.veronica.cz.

kolektiv autorů: Česko hledá budoucnost. Glopolis, únor 2015

Informačně nabitý sborník završuje tříletý projekt diskuzí a kulatých stolů na téma, jak v příštích desetiletích co nejlépe čelit civilizačním výzvám. Inspiraci autoři hledají především v západních demokraciích. Po úvodním shrnutí Ondřeje Lišky se dočteme o potřebě obratu k obnovitelné energetice (Martin Sedlák), udržitelné dopravě (Martin Robeš), šetrnému zemědělství a péči o krajinu (Martin Střelec, Jiří Urban), autentickému evropanství (Petr Drulák), svobodnému vzdělávání (Jaroslav Kalous) nebo k principům dobrého vládnutí (Ondřej Císař). Knize se spoustou užitečných grafů a tabulek by prospěla vzdušnější sazba.

Zbyněk Ulčák: Život je černý i bílý. Drnka, červenec 2015

Zemědělský inženýr, environmentalista a bývalý člen redakční rady Sedmé generace Zbyněk Ulčák se nezdá. Inspirován drnovickým básníkem Miroslavem Daňkem, začal veršovat. Na pohlednicích a v esemeskách posílané říkanky svázal Pavel Klvač do oddílů věnovaných jídlu, pití, železnici, zahradě, krajině, zvířatům, Gaie nebo vědě. Ukázka: „Mobil je kouzelný aparát, / zasadil jsem česnek Unikát. / Hnán divokým chtíčem / zahradu dráždím rýčem!“ Bohužel jsem nikde nenašel proslulé dvouverší „Četba Sedmé generace / lepší je než masturbace.“ Ale snad není všem sbírkám konec. Vždyť „Každý okamžik je hoden básně!“ (Ivan Blatný).