Limity rekultivace

28. dubna 2021 /
foto: Štěpán Jindra. Jeden z invazních zásahů do vodní plochy.
Na rekultivaci se většinou díváme jako na něco pozitivního. Na proces, kterým napravujeme destruktivní zásah do krajiny. Po kterém v krajině zůstane prvek, možná odlišný, ale podobné hodnoty jako před zásahem. Je to v podstatě technický pohled, který má své limity. Týká se to především kamenolomů, po nichž nakonec může zůstat něco rozhodně nepůvodního, ale zároveň nabízejícího zcela novou hodnotu. Domnívám se, že právě v takových případech by měl proces rekultivace zahrnovat více invence než pouhé zasypání vytěženého prostoru. Vedle jednoho takového příkladu jsem vyrostl a jeho příběh vám chci nyní vyprávět.

Celý text je přístupný pouze předplatitelům a předplatitelkám. S předplatným získáte přístup nejen k tomuto článku, ale i k tisícům dalších, publikovaných v 7.G od roku 1991. Roční e-předplatné stojí od 210 Kč a zahrnuje i přístup k 7.G číslům ve formátech pdf, epub a mobi. Roční předplatné tištěné verze můžete získat od 360 Kč. Podrobnosti najdete na www.sedmagenerace.cz/predplatne. Děkujeme za podporu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 4/2021 vyjde v 2. polovině srpna.