„Uběhlo už tolik času, a příroda se nezmenšila ani o jeden druh živých tvorů… Bůh chtěl, aby všichni tvorové existovali pořád.“ I tento krajně optimistický citát Jana Zlatoústého z konce 4. století ilustroval páteřní téma Poslední generace 5/1993 Křesťanství a příroda. Úvodní text Hany Librové zakončuje vyhrocená formulace „příroda křesťany nezajímala a navzdory naléhavosti ekologických řešení je dosud dost nezajímá“. Přesto však autorka stejně jako Michal K. Majer a filozof Teodor Münz spatřila v Ježíšových principech pokory, soucitu a lásky ke slabým možný zdroj ekologické naděje. „Ale co to znamená prakticky: snad že budeme pejsky a kočičky vodit na shromáždění?“ ptal se o kus dál (letos zesnulý) biblista a teolog Jan Heller. „Jistě ne. Spíš si uvědomíme, jak hluboce a nezrušitelně jsme spoluzodpovědni za plnost života na zemi.“ Dlužno dodat, že v loňském tématu Příroda na kříži jsme mnoho nových církevních eko-šlápot nevystopovali.
Poutavý vypravěč Ondřej Simon si s tématem poradil po svém a ve srovnání idylického života Pepíka Ladů s bojem o holé přežití středověkého Ostoje Dušníka vyzdvihl TUŽ (trvale udržitelný život) před TURem (trvale udržitelným rozvojem) a poučil čtenáře o existenci oříšků z kotvice bahenní.
Redakce však nezůstala veřejnosti dlužna ani „běžnou“ agendu. V závěru otevřeného dopisu zástupců neziskových organizací odmítajících bourání Libkovic čteme: „Libkovice jsou ostudou všech slušných lidí v tomto státě za neschopnost rozejít se s omyly minulé doby. Především jsou však ostudou politické reprezentace státu, neboť ignoruje občany.“ Že by paralela s Novými Heřminovy? Autor tehdy čerstvé publikace Jaderná energie a náš svět Robert Laža připomenul nedostatky JE Temelín i „prachobyčejnou lež“ ČEZu, že první blok začne fungovat v květnu 1994. V pečlivém rozboru globálního oteplování Jan Beránek zohlednil (dnes v médiích hlavního proudu i přemoudřelých monografiích třeskutě objevované) protichůdné klimatické faktory. Na základě zprávy IPCC k roku 1990 předpokládal zvýšení teploty do roku 2100 o minimálně 3—5 stupňů (loňské modely IPCC hovoří o intervalech mezi 1 až 6 stupni) a odmítl (dnes stále žhavější) myšlenku, že lidstvo spasí jaderná energie. Danuta Učníková pak v pravidelném výtahu z časopisu Third World Resurgence podrobila kritice americkou „ropofilní“ intervenci do Somálska a upozornila na bezprizornou mládež čichající obuvnická lepidla v centru nikaragujské Managuy. A jak to bylo dál, Jane Kellere? Dál dálnice spojují ničený svět…
A víte, co dělá Pánbůh, když prší?
Bláto.
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář