O lovcích a lovkyních

23. června 2021 /
foto: Andreas Lederer, Wikimedia CC. Muži z kmene Hadza v Tanzanii
Debata o rovnosti mužů a žen je překvapivě často rámovaná narativem o pravěké společnosti.

V pravěku muži lovili mamuty a ženy seděly doma v jeskyni a staraly se o oheň a děti. Takhle to bývalo vždycky a toto rozdělení trvá dodnes: muži v práci vydělávají peníze a živí rodinu, ženy se doma starají o děti a domácnost. A je to tak správně, protože je to přirozené.

Toto tvrzení by se dalo označit jako argumentační faul, kterému se říká apel na přirozenost. Tato chybná argumentační figura předpokládá, že co je přirozené, je také správné, a naopak. Přirozenost a správnost však mezi sebou nemusí mít žádný vztah, nehledě na to, jak nejasný obsah slovo přirozené má.

Zároveň se už od minulého století objevují vědecké důkazy, že pravěká společnost nebyla takto striktně genderově rozdělená. Ženy se lovu účastnily také, jak píše například antropoložka Eleanor Leacock, která se zabývala postavením žen v lovecko-sběračských společnostech. A v roce 2020 rozbouřil vody článek vědeckého týmu z Kalifornské univerzity, který vyšel v časopise Science Advanced. Autoři a autorky v něm na základě archeologických důkazů tvrdí, že hypotézy o výhradně mužských lovcích jsou překonané. Podle archeologických důkazů byly ženy v těchto společnostech také lovkyněmi.

Je zajímavé, jak moc je pro nás příběh o rozdělení rolí mužů a žen v pravěku důležitý. Máme neustále tendenci tímto narativem vysvětlovat, proč genderové vztahy fungují právě tak, jak fungují. Například švédská politoložka Anamaria Dutceac Segesten v Deníku N tvrdí, že ve Skandinávii je genderová rovnost na tak vysoké úrovni právě proto, že tamní drsné podnebí už od pravěku vyžadovalo, aby se o obživu, tedy i o lov, staraly i ženy. Proč tak nutně potřebujeme vysvětlovat současnou situaci mužů a žen skrze stav společnosti před více než desítkami tisíc let?

I s veškerým respektem k poznatkům evoluční psychologie je nutné uznat, že genderové vztahy závisí i na jiných společensko-historických faktorech a mají pravděpodobně souvislost spíš se vznikem industriální společnosti než s pravěkými lovci a sběrači. Narativ o pravěké společnosti má tak dost možná spíš symbolický význam, a je proto udivující, jak často je jím debata o rovnosti žen a mužů rámovaná.

Autorka je doktorandka na Katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie na FF UP v Olomouci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 6/2022 vychází v 2. polovině prosince.