obrázky

Prales Mionší v ohrožení. Okrajem známého beskydského pralesa má podle správy CHKO vést naučná stezka. Ostravský ochranář Ludvík Kunc se ale obává, že provoz veřejnosti ohrozí klid mnoha ohrožených zvířat. Mionší kvůli potravě i dobrým úkrytům rádi navštěvují medvědi, rysi i vlci. Žijí zde puštíci bělaví a čápi černí.

V roce 1954 byl prales Mionší s rozlohou 169 hektarů vyhlášen národní přírodní rezervací. Do roku 1989 jej mohli turisté navštívit pouze s průvodcem a po naučných stezkách. I přes tato opatření však prales velmi utrpěl a nakonec byl z důvodů zachování nerušeného přírodního prostředí veřejnosti zcela uzavřen. Nyní se znovu otevírá možnost přilákat návštěvníky k tomuto beskydskému skvostu. „Nejvýznamnější hodnotou této lokality je právě klid. Fakt, že se na Mionší vyskytují vzácné a ohrožené druhy zvěře ve větší míře než jinde, by měl být natolik závažný, že by prales neměl být zpřístupněn,“ míní Ludvík Kunc. „Rozloha Mionší je velmi malá. Nemůže proto šelmám poskytnout trvalý pobyt, musíme však být rádi, že tu nacházejí aspoň trochu pokoje. Pro zvěř je to v Beskydech poslední enkláva klidu.“

-ds-

Přeprava strhává kladné body. Biopotraviny z ekologického zemědělství se pěstují bez postřiků pesticidy a průmyslovými hnojivy. Zajišťují lepší péči o hospodářská zvířata a mezi poli je obvykle více zeleně. Ovšem britští vědci spočetli, že přínosy se rozplynou, pokud se dovážejí letadlem přes půl planety nebo kamionem z druhého konce Evropy. Produkce je sice zdravější, ale při přepravě se spálí množství ropy a vzniká značné znečištění.

Na každý kilogram kiwi dovezeného z Nového Zélandu totiž připadá kilo oxidu uhličitého jen z přepravy, bez ohledu na to, jak šetrně bylo ovoce vypěstováno. Import jihoafrických jablek způsobuje šestisetnásobně větší exhalace oxidu dusíku ve srovnání s místním evropským zbožím. Podle autorů zmíněného průzkumu by environmentální náklady Velké Británie klesly desetinásobně, pokud by všechny spotřebovávané potraviny pocházely z farmy maximálně dvacet kilometrů vzdálené. Rovněž bylo spočteno, že Spojené království by ušetřilo dalších 1,1 miliard liber, pokud by tamní statky dodržovaly kritéria ekologického zemědělství.

-vk-

Tasmánské pralesy před soudem. Mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země, Greenpeace a Rainforest Action Network otevřeně odsoudily rozhodnutí dřevařské firmy Gunns, která podala žalobu na australské nevládní organizace a politiky protestující proti těžbě dřeva v tasmánských pralesích. Společnost je viní ze zasahování do svých podnikatelských záměrů a požaduje odškodnění ve výši 6,3 milionů dolarů.

Firma Gunns je vůbec největším světovým vývozcem dřevěných štěpků pocházejících z pralesů v Tasmánii a její chování k životnímu prostředí je značně destruktivní. Budoucnost tasmánských pralesů stála naposledy v centru dění během australských voleb loni v říjnu, kdy jak konzervativní koalice, tak opoziční labouristé přislíbili zpřísnit jejich ochranu před dřevařským průmyslem. Naprostou ochranu pralesů v Tasmánii požaduje 80 % Australanů.

-pm-

Karneval šarlatánů. České noviny v poslední době zaplavily komentáře, které zpochybňují globální změny podnebí. Mají jedno společné: skoro všechny jsou to s prominutím naprosté bláboly. Ministr životního prostředí na jeden z nich odpověděl obsáhlou reakcí pro Lidové noviny, kde napsal: „Přiznám se, že přírodovědné vzdělání moji schopnost diskutovat s takovými články spíše snižuje, než zvyšuje.“ Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA, který se problematikou změn klimatu dlouhodobě zabývá, k tomu poznamenal: „Deníky si ke komentování tohoto tématu s neomylnou jistotou vybírají téměř výhradně takové autory, kterým zjevně chybí znalosti, jež by měl mít úspěšný absolvent hodin přírodopisu na základní škole. Nemluvě o jakékoli lepší orientaci v problému.“

Podivné bludy se v článcích o vlivu znečištění na světové podnebí sem tam objevují také v cizině. Ovšem jak napsal senátor a stínový ministr životního prostředí za ODS Bedřich Moldan: „České pochybnosti o varování vědců jsou pravděpodobně světovou raritou.“

-ds-

Obrázky nakreslila Denisa Blatná.