obrázky

Má smysl chránit životní prostředí, ale dělat to nebudu. Tak by se daly shrnout výsledky květnového průzkumu CVVM. Více než 80% Čechů sice pokládá zapojení jednotlivce do ochrany přírody za významné, v praxi však svůj názor podpoří konkrétním krokem jen někteří z nich. Například šetrné výrobky si kupuje 25% obyvatel, pravidelně si je však z obchodu odnáší jen 8 %. Pouze pětina dotazovaných potvrdila, že kvůli ochraně přírody omezuje jízdu autem. Ze stejného důvodu však elektřinou, vodou nebo plynem šetří skoro polovina Čechů. Patrně nejlépe si však vedeme v třídění odpadu, což dokládá také výzkum společnosti Factum Invenio. Zhruba 43 % obyvatel třídí pravidelně a 36 % alespoň občas, a to včetně nebezpečných odpadů. Nejaktivněji si počínají lide na Vysočině, pravidelně odpad třídí 67 % z nich, naopak v Karlovarském kraji druhotným surovinám věnuje pozornost pouze 20 % místních.

(podle ČTK)

Ledy tají vinou globálního oteplování. Začátkem srpna přinesl odborný časopis Nature informaci, že míra rozpadávání antarktického ledovce Larsen-B v posledních deseti letech je nejvyšší od konce doby ledové. Podle vědců z Hamilton College v Clintonu (stát New York) to má na svědomí oteplování planety.

Ledovce tají i na jiných místech. Například alpský Pastereze se ročně zmenšuje o čtyři až osm metrů. Voda, jež odtála z himálajských ledovců, by už zaplnila koryto Žluté řeky. S táním ledovců však mohou do tamních oblastí přicházet i vážné problémy, například zvýšení počtu zemětřesení či ztráta podzemních zásob vody. Mizení trvale zmrzlé půdy navíc vyvolává erozi a sesuvy horniny.

Rozmrzání půdy v důsledku globálního oteplování však může tento jev ještě posílit. To je případ největšího zmrzlého rašeliniště na světě, které leží na západní Sibiři. Podle ruských badatelů se mění v komplex mělkých jezer. Vědci se obávají, že při náhlém tání by mohlo rašeliniště do ovzduší uvolnit miliardy tun metanu, skleníkového plynu, který je dvacetkrát účinnější než oxid uhličitý.

(podle ČTK a EcoMonitoru)

Ozonová díra nad Antarktidou se letos zvětšila. Přesto nedosáhla rekordních rozměrů z roku 2003, kdy její rozloha čítala 11 milionů kilometrů čtverečních, a zasáhla dokonce cíp Jižní Ameriky. Ozonová díra vzniká nad Antarktidou každou zimu kvůli znečištění atmosféry freony, chemikáliemi, které obsahují chlór a brom. Podle vědců bude trvat ještě několik desítek let, než tyto látky — dnes už většinou zakázané — z ovzduší zmizí a přestanou ozonovou vrstvu poškozovat. Ozonová díra proto bude neodmyslitelnou součástí antarktické zimy zhruba ještě dalších padesát let.

(podle EcoMonitoru)

Některé české politiky zasáhl atomový optimismus. Domnívají se, že svět může výrobu energie z uhlí a ropy postupně nahradit atomovými reaktory. Tomu chtějí uzpůsobit také zdejší energetickou koncepci. Nová studie Hnutí DUHA však dokládá, že taková idea patří do kategorie science fiction. Globální rozvoj nukleární energetiky by totiž záhy narazil na technické limity. Taková vize by vyžadovala několikanásobné zvýšení tempa výstavby nových reaktorů, kvůli vysokým nákladům se však do takových aktivit nikdo příliš nehrne. Zájem vzejde především z chudých rozvojových zemí. Jejich politická nestabilita spojená s možností zneužití radioaktivních materiálů na výrobu jaderných zbraní z nich však patrně neučiní vítané místo pro nové reaktory. Masivní nárůst jaderných elektráren by navíc za sto let narazil na totální vyčerpání zásob uranu, a to i těch, o kterých dnes geologové pouze teoretizují.

(podle Hnutí DUHA)

V Arménii zvítězila ochrana přírody. Světovému fondu na ochranu přírody (WWF) i dalším organizacím se podařilo zvrátit plány na výstavbu dálnice napříč unikátní přírodní rezervací Šikahog. V této oblasti se nachází přes tisíc druhů rostlin, žije zde muflon kruhoústý i levhart kavkazský. Původní trasa dálnice by podle odborníků zničila dosud nedotčené dubové porosty a přispěla by k vyhubení mnoha živočišných i rostlinných druhů. Rezervaci by navíc zpřístupnila pytlákům a nelegální těžbě dřeva.

(podle Ekolistu)

Stop igelitovým sáčkům a taškám zazněl z úst vlády indického státu Maháráštra. Politici se k zákazu výroby, prodeje a používání těchto obalů rozhodli poté, co igelitové sáčky ucpaly odvodňovací systém, který tak během nedávných monzunových dešťů nesplnil svoji roli. Někteří ekologové však stále nejsou spokojeni. Výrobci plastových sáčků naopak varují, že o práci přijde zhruba sto tisíc lidí.

(podle ČTK)

—

Připravila Dagmar Smolíková.