Vaše ohlasy

22. října 2018 /
foto: Unsplash
Co jste nám v poslední době napsali?

Vypudit brouka z hlavy, ne ze zahrady (7.G 4/2018)

K chemickému ráji zahrádkářů — v reprezentativním šetření z roku 2010 uvedlo 48 procent dotazovaných českých zahrádkářů, že používají pouze přírodní nebo žádné pesticidy. Dalších 43 procent používalo jak přírodní, tak chemické prostředky, 8 procent pouze chemické (viz Smith a Jehlička 2013: Quiet sustainability: Fertile lessons from Europe’s productive gardeners). Z mého nereprezentativního, ale o to hlubšího šetření v Brně z posledních let vyplývá, že zahrádkáři se snaží „chemii“ vyhýbat, jsou si vědomi jejích rizik, především zdravotních. Tyto poznatky jsou založené na výpovědích samotných zahrádkářů, mohou tedy být trochu zkreslené. Zajímá mě, zda citovaní pánové Pekár a Bittner mají k dispozici nějaká přesnější data (bez ironie — pokud mají, opravdu mě to zajímá!). Pokud ne, zavání to nepodloženým potvrzováním stereotypů. Lucie Sovová, Brno

Příroda — toť stvoření Boží! (7.G 4/2018)

Velmi mě svou opravdovostí pobavil rozhovor pana Vypery s Jaromírem Foltýnem, který prý za rok 2017 získal titul Ropák jako největší škůdce české přírody. Ve skutečnosti se Ropákem 2017 stal poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna, který loni prosadil, že spolky jsou od 1. ledna 2018 vyloučené z územních a ze stavebních řízení pro stavby, u nichž nebylo vydáno stanovisko EIA. A ještě pro úplnost: Zelenou perlu o antiekologický výrok loni získal vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller, který na jedné přednášce s vážnou tváří prohlásil následující: „Cokoliv studujete, studenti a studentky, a cokoliv se učíte, co má souvislost s jadernou energetikou, je velice čestné, průzračné a potřebné, protože to patří k základním potřebám člověka vedle pitné vody, potravin a střechy nad hlavou.“ Miroslav Patrik, Brno

Velkoměsto na suchu (7.G 3/2018)

Zajímavý článek, s vodou jsou problémy všude. Ale také se ukazuje, že není možné, aby na této planetě žilo více a více lidí — už teď je nás přes sedm miliard. Tato planeta není nafukovací a ani zdroje na ní a mnoho lidí si to stále nechce uvědomit. Jan Janoušek, Praha

Jedeme v tom spolu (7.G 2/2018)

Při financování veřejné přepravy pouze z veřejných rozpočtů (státního, krajských či obecních) vždy hrozí omezení zdrojů poskytovaných pro veřejnou přepravu z důvodu momentálního deficitu veřejných rozpočtů (při rozpočtových škrtech je a bude veřejná přeprava vždy na řadě mezi prvními), při změně politického vedení po volbách a tak dále. Řešení jsou dle mého názoru například tato:

Zavést ve městech povinný poplatek na MHD pro všechny občany zde bydlící, pracující, případně studující, bez ohledu na to, zda MHD používají, či nikoliv, a to jakožto příspěvek na udržitelnou mobilitu ve městě. Tento poplatek by se vybíral současně s poplatkem za svoz odpadu (od ve městě bydlících občanů) nebo srážkou ze mzdy (od občanů ve městě nebydlících, avšak pracujících), jeho výběr by tedy nebyl administrativně náročný. Dále stanovit zákonem pevnou a průběžně valorizovanou částku směrovanou z veřejných rozpočtů na zajištění a rozvoj veřejné přepravy, zdroje navýšit například výrazným zvýšením sazeb silniční daně, a především rozšířením povinnosti platit silniční daň i na automobily sloužící pro nepodnikatelské, tedy soukromé účely. Skutečnost, že silniční daň neplatí soukromí automobilisté, je jednou z mnoha daňových nelogičností. Je však zřejmé, že naděje na tato jednoduchá opatření k posílení přepravy hromadné a omezení automobilové přepravy individuální je bohužel velmi nízká, neboť drtivá většina politiků jsou vášniví automobilisté… Zdeněk Brlica, Brno

Vzkazy redakci

Milí z redakce, chci vám všem vyjádřit svůj dík za skvělou práci. Sedmou generaci čtu poctivě a důkladně od první do poslední stránky (to je u mě zcela výjimečné :-). Přestože je řada témat docela depresivních, ve finále vždy převáží pocit radosti. Radosti z toho, že se dozvídám o skvělých lidech, nápadech, skutcích. Jste inspirující a přinášíte mi do života naději. Díky. Hana Rejmanová, Brno

Ráda čtu zajímavé rozhovory i inspirace novými pohledy, například ze zahraničí či z literatury, kterou pro mě objevíte. Mám pocit, že oproti minulým letům, kdy mi někdy připadalo, že se z článků nedozvím příliš nového, se teď velmi těším na nové číslo a vždy je to uchopení problému do hloubky, ukázka zajímavého myšlení o něčem z ekologie. Díky. Markéta Kopková, Praha

Psát nám můžete na e-mail sgenerace@hnutiduha.cz nebo na adresy redaktorů (prijmeni@sedmagenerace.cz), pod články na webu, na náš facebookový profil, twitterový účet nebo na adresu Hnutí DUHA — Sedmá generace, Údolní 33, Brno 602 00. Děkujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 4/2024 vychází v 2. polovině srpna.