Rezolutním klepnutím předsednického kladívka ukončil v sobotu 12. prosince loňského roku francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius jednadvacátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu. Nablýskaným konferenčním centrem na pařížském předměstském výstavišti Le Bourget se rozlila vlna úlevné radosti. Výskalo se, zvedaly se palce, poplácavalo se po zádech. Vůdci globálních velmocí vstoupili do lázně televizních reflektorů a svorně proklamovali historický úspěch. Už žádná Kodaň. Globální dohoda o ochraně klimatu byla uzavřena. Máme ale skutečně důvod jásat?
Jednorázový nákup článku
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář