Je vtipné psát text, který má být o tom, co jsem se dozvěděla od lidí Kogi a Wiwa při jejich návštěvě v České republice. Při jeho vytváření jsem si totiž uvědomila, že podstatou toho všeho vědění, které jsem měla možnost vnímat po dobu několika týdnů, je, že nevím právě skoro nic. A všechno do mě ze světa vstupuje, jako když se nalívá živá voda do džberů, aby pak mohla přetéct přes okraj a zásobit to, co je živé kolem mě.
Článek si můžete přečíst v časopise Sedmá generace 5/2022.
Předplaťte si Sedmou generaci na https://sedmagenerace.cz/obchod/.
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář