Prázdniny bez hranic

Ze sledování zpráv by jeden snadno nabyl dojmu, že ve střední Evropě ustupuje myšlenka spolupráce národoveckým vzplanutím. Pohled mezi maďarské, polské či slovenské ochranáře však naštěstí tlumí probouzející se skepsi. A navíc se ukazuje, že přeshraniční kooperace zdaleka není povzbuzena jen obdobnými potížemi při vypořádávání se se záplavami (viz článek na s. 34 o záplavách v Polsku), mnohdy následovanými nemenší vlnou komárů.

Začněme na horkém maďarsko-slovenském pomezí. Ochranáři z obou stran Dunajese totiž rozhodli pod hlavičkou společného projektu Life pomoci nejohroženějšímu evropskému sokolovitému dravci — rarohu velkému. Samice ozdobené satelitní vysílačkou jim už třetím rokem zasílají pozoru-hodné informace o svých životních návycích — jedna z nich dokonce až z Afriky. Ornitologům tím jistě působí větší potěšení než váhající slovenský stát: jeho neochoty vyhlásit ptačí lokality evropské soustavy Natura 2000 si již povšimla i Evropská komise, a po několika nevyslyšených upozorněních se schyluje k žalobě.

Na druhé straně Slovenska, v Tatranském národním parku, se o prázdninách věnovali spolu s polskými ochranáři pravidelnému počítání kamzíků. Zatímco ještěpřed deseti lety zde žily necelé dvě stovky, letos jich už po parku pobíhalo 720.

I další zprávy se nesou spíše ve vstřícném duchu, a přesahují přitom i trojlístek jmenovaných zemí. Maďarští a rakouští aktivisté se rozhodli pro společnou dvoutýdenní hladovku proti plánované spalovně odpadů v rakouské příhraniční obci Heiligenkreuz. Zároveň vyjádřili odhodlání případně rozebrat i kolejnice vedoucí k závodu či se postavit na odpor bankám financujícím projekt.

Po takových novinách nepřekvapí, že mezistátní spolupráce se nevyhnula ani naší zemi. Do Kratušína na Prachaticku kupříkladu zavítal mistr Slovenska v tradičním kosení Ľubomír Košút, který zde vytvořil nový šumavský rekord — arový čtverec pokosil za čtyři minuty a dvě vteřiny. Mezi ženami, soutěžícími na poloviční výměře, pak zaujala první místo jednaše-desátiletá Marie Svatošová z Prachatic s časem dvě minuty a 35 sekund.

A aby nebylo mezinárodního tónu dost — k pozoruhodnému projektu se vzepjali wroclavští astronomové s jejich českými kolegy a ochránci přírody. Díky společnému úsilí bude v říjnu pravděpodobně vyhlášeno netradiční chráněné území — Jizerská rezervace temné oblohy. Rádi by tímto způsobem upozornili na jeden ze stále zmiňovanějších problémů — světelné znečištění. Podaří-li se jejich úsilí dotáhnout do konce, mělo by tamní území temné oblohy patřit k vůbec prvním na světě.