Svět sebou nemrská

Důsledná kritika neminula vedle „trvale udržitelného“ švédsko-švýcarského holdingu ABB ani americký gigant Westinghouse. Ten si při prosazení stavby jaderné elektrárny na filipínském poloostrově Bataan počínal značně „šibalsky“, a navíc ji vybudoval blízko tektonické zlomové linie zemětřesení i (v roce 1991 vybuchlé) sopky Pinatubo. Dodejme, že filipínská vláda splatila dluhy za třicet let nezprovozněnou stavbu teprve předloni. „Lépe“ dopadla JE Mochovce, kterou po přerušení stavby v roce 1991 zachraňovalo konsorcium západoevropských korporací společně s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Navzdory dlouholetému odporu slovenských neziskovek byly na konci devadesátých let spuštěny první dva reaktory JEMO, navíc loni Ficova vláda spustila výstavbu dvou zbývajících bloků.

Nadnárodně-investičním úspěchem nakonec skončila i další probíraná eko-kauza, záchrana hliníkového srdce Slovenska v Žiaru nad Hronom. EBRD tamní olbřímí hliníkárnu ZSNP podržela, a dnes se firma pod hlavičkou Slo-valco a vlastnictvím norské Hydro Aluminium a česko-slovenské Penty netají posláním „vyrábať hliník moderným ekologickým spôsobom“. Ekologicky příznivě tak skončil jen případ cementárny u Tmaně, kterou se německé Heidelberger Zement přes odpor místních obyvatel a nevládních organizací prosadit nepodařilo.

Čtěme dál. Po konzervatismu podrobil Jan Keller eko-auditu tentokrát liberalismus, který je podle něj „vskutku ideálním učením pro řídce obydlenou planetu“. Danuta Učníková přivítala čerstvě zrozené povstání chiapaských zapatistů (o jeho konci někdy jindy). Ekologická ekonomka Hazel Hendersonová pak v rozhovoru s Naďou Johanisovou doporučila zadluženým zemím Třetího světa ohlásit bankrot a nesplatitelné dluhy prostě odepřít. Připomeneme-li si uběhlých patnáct let planých oddlužovacích slibů, zřejmě to nebyl nápad až tak výstřední.

Závěr čísla patřil ohlasům tématu Křesťanství a příroda z podzimu 1993. Čtenář Vratislav Drda podotkl, že „skutečné křesťanství není třeba a ani ho nelze ekologizovat. Je skrz na skrz ekologické“. Hana Librová zase k článku evangelického vikáře Tomáše Trusiny podotkla, že byl učiněn první krok k dialogu mezi ekology a křesťany. Kolik dalších ale od té doby následovalo?

Rozlučme se pro tentokrát citátem Karla Čapka na obálce: „Před několika lety se vítězně tvrdilo, že vývoj světa jde vlevo; dnes se neméně vítězně blábolí, že vývoj světa jde vpravo. Nuže, ať jde vývoj světa kamkoliv, můžeme vzít na to jed, že sebou nevrtí tak přemetně a nemrská sebou jako rybička ve vodě.“

—

Poslední generací 3/1994 si můžete listovat zde. Další díly rubriky Před 7.G najdete zde.