Ukázkové paneláky

29. března 2002 /

I v paneláku lze žít ekologicky šetrným způsobem. Zvláště pak jedná-li se o panelák nízkoenergetický. Právě dva takové mají od podzimu minulého roku v brněnské městské části Nový Lískovec.

Pokud jste již někdy přijížděli do Brna po dálnici D1 od Prahy, museli jste si ho všimnout. To panelové sídliště ve svahu po levé straně prostě nelze neuvidět. Málokoho by však napadlo, že právě zde, ve stínu osmi a vícepatrových výsledků českého stavitelství osmdesátých let vznikají projekty, které ukazují cestu, jak ze sídliště učinit příjemný a ekologicky udržitelný domov.

Po dlouhých a náročných přípravách se v říjnu 2001 konečně vylouply z lešení první dva regenerované panelové domy. A nešlo zdaleka jen o novou fasádu, i když i ta nyní splňuje evropskou normu pro nízkoenergetické domy. „Na zateplení fasády bylo použito 16 centimetrové vrstvy polystyrenu, na střeše je dokonce 20 cm,“ popisuje opatření pro energetické úspory ing. Jana Drápalová, členka rady místní městské části Brno – Nový Lískovec. To ale samozřejmě není vše, co z tuctového paneláku učiní nízkoenergetický dům. „V domech byla vyměněna okna,“ pokračuje Jana Drápalová, „ta současná mají dřevěný rám a snížený koeficient prostupu tepla na 1,4. To prakticky znamená zhruba třikrát lepší výsledek než měla okna původní. K přerušení tzv. tepelných mostů, kterými teplo uniká z domu ven, byla okna předsazena o 10 cm dopředu. Okna také nemají mikroventilační polohu, aby nebylo možné v bytech naplno topit a zároveň nechat teplo pomalu unikat ven.“ Větrání v takovém nízkoenergetickém domě je vůbec řešeno poměrně sofistikovaným způsobem. „Systém řízeného větrání funguje tak, že na střeše je umístěna rekuperační jednotka, v podstatě výměník tepla, kde se vzduch přiváděný do domu zvenčí ohřívá teplem vzduchu odcházejícího ven. Předehřátý čerstvý vzduch je pak rourou v šachtě bytových jader rozváděn do všech bytů a pokojů v domě,“ vysvětluje Jana Drápalová. Největší problém však podle ní znamenalo vyřešit regulaci vytápění. „Nakonec jsme zvolili takovou variantu, která do budoucna umožní dům samostatně vytápět pomocí kondenzačního plynového kotle. Radiátory jsme tudíž nechali v původní větší velikosti, což umožňuje používat k vytápění vodu o nižší teplotě – běžně to bývá 65–70 °C, v těchto domech stačí 55 °C. A pořád se ještě teplota snižuje, protože se ukazuje, že zateplení bylo účinnější než byli topenáři vůbec ochotni připustit,“ říká s uspokojením předsedkyně pracovní skupiny pro regeneraci panelového sídliště Drápalová. „Spotřeba tepla v domech se stále sleduje, abychom mohli odstraňovat závady a předcházet do budoucna projektovým nedostatkům,“ dodává. „Ukázalo se například, že velice důležitou věcí je zaizolování rozvodů teplé užitkové vody. Ochlazováním teplé vody stojící v trubkách se totiž ztrácí až 20 % energie, přitom protiopatření je poměrně levné a má návratnost do jednoho roku.“ A jaké jsou výsledky? „Ještě sice nejsme úplně na konci zimy, ale podle předběžných výsledků měření budou energetické úspory více než 50 %,“ hodnotí s uspokojením výsledky projektu Jana Drápalová.

Logickou otázkou však je, kolik taková regenerace stojí, mohou si ji nájemníci obecních bytů vůbec dovolit? I na to však má Jana Drápalová uklidňující odpověď. „Celkové náklady na opravu jednoho domu činily 14,7 milionů korun. Z toho 11,5 milionu kryla městská část, které domy patří, z úvěru, zbytek šel z Fondu regenerace. Z vybraného nájmu bude úvěr splacen za 15 let. A to se přitom nájemné nebude nijak výrazně zvedat, neboť část nákladů se začne ihned splácet z úspor za teplo a teplou vodu.“

První výsledky několikaleté práce tedy ukazují, že projekt oprav a realizace úsporných energetických opatření se v Novém Lískovci úspěšně rozjel. Snad i proto hodlá Jana Drápalová, jinak též členka regionálního sdružení ČSOP Veronica, v projektu regenerací pokračovat. „Ve spolupráci s rakouskou energetickou agenturou a rakouskými architekty byla zpracována studie na 3 další panelové domy v Lískovci se zaměřením na úspory energie a zlepšení kvality bydlení,“ líčí další plány Drápalová. „Dům na ulici Oblá 14 byl dokonce zařazen do programu Česko-rakouského energetického partnerství. Díky jeho výhodné poloze byla v projektu navržena instalace fasádního kolektoru. Jestli to ale nakonec bude opravdu tzv. pasivní dům (energeticky plně soběstačný), nebo jen nízkoenergetický, záleží především na tom, jak se podaří sehnat finanční prostředky.“ Je však zřejmé, že cílem pracovní skupiny Jany Drápalové není nechat v Lískovci postavit nějaké neopakovatelné výstavní exponáty, ale spíše vytvářet modelové příklady, které budou použitelné i na další paneláky. „Nejde o to, udělat za každou cenu co nejdražší opravu, ale jít zlatou střední cestou mezi maximálními úsporami a přijatelnou cenou pro nájemníky,“ vysvětluje princip projektu regenerací jeho autorka.

Při opravách panelových domů v Novém Lískovci se však nezkoušejí jen nová nápaditá technická řešení energetických úspor, ale také nové a zajímavé metody financování těchto oprav. „Regenerace dalších domů budou mít tři základní pilíře financování,“ popisuje plány radních Drápalová. „Za prvé je to dlouhodobý úvěr, který si vezme městská část. Ten bude postupně splácen z nájemného a úroky budou hrazeny ze státní podpory získané v rámci programu Panel. Druhým pilířem budou dotace, které se nám doufejme podaří získat od České energetické agentury. No a třetím pilířem bude tzv. energetický contracting. To je způsob, kdy nájemníci uzavřou smlouvu se soukromou firmou, která vloží peníze do instalace úsporných systémů (např. solárních kolektorů). Ty peníze se pak splácí z úspor energie, přičemž firma se zaváže, že bude garantovat určitou úroveň těchto úspor, např. 80 %. Firma je tak zaangažována na tom, aby systém úspor navrhla a realizovala tak kvalitně, že bude opravdu fungovat,“ vysvětluje novou metodu Jana Drápalová. Takový způsob financování oprav by byl velmi zajímavý především pro bytová družstva nebo sdružení vlastníků bytů. Ta jsou totiž v současné situaci pro banky velmi nesolidním partnerem, neboť nemohou poskytnout zdaleka takové záruky za úvěr jako obce. „Cílem našeho projektu je tedy mimo jiné vyzkoušet nový model financování i pro ně,“ zdůrazňuje Drápalová.

Projekt regenerace panelových domů v Novém Lískovci potvrzuje, že i v sídlištních podmínkách je možné šetrně využívat energetické zdroje. „Jednoznačně se ukázalo, že je lepší dělat regeneraci promyšleně a komplexně, vzít si úvěr, který se pak splácí, než postupně z našetřených peněz lepit jednotlivá nekomplexní úsporná opatření,“ shrnuje lískoveckou zkušenost členka místního zastupitelstva Jana Drápalová.

O tom, že v Novém Lískovci nejde jen o ojedinělý projekt, ale že je tu snaha řady občanů, občanských sdružení a některých zastupitelů koncepčně a s účastí veřejnosti řešit problémy přelidněného sídliště, svědčí i právě probíhající projekt komunitního plánování nazvaný Jak proměnit sídliště v domov. Ze dvou již proběhlých veřejných setkání vzešla řada námětů jak obnovovat veřejná prostranství, zeleň, hřiště a další občanskou vybavenost. Půjde-li tedy realizace i těchto nápadů tak úspěšně jako regenerace panelových domů, může být časem Nový Lískovec místem, kam budou pro zkušenost jezdit lidé z celé republiky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 4/2024 vychází v 2. polovině srpna.