Vaše ohlasy

Heda Greplová — Jak se na děti volá, tak se z dětí ozývá (7.G 1/2021)

Místní děti mi chodí pomáhat na zahradu a je jim fajn. Když se jich ptám, jestli by už chtěly zpět do školy, většina odpoví bez váhání, že ne. V médiích často slyším opak. Pravděpodobně reprezentující to malé, zanedbatelné procento dětí. Ale já vidím děti venku, dělají bunkry, lezou po stromech, sázíme spolu na záhonku zeleninu, zajímají se o hmyz, rostliny, hrozně moc je přitahuje oheň. Člověk se tím musí stát, aby to mohl respektovat. Musí to procítit celou svou bytostí. A to jaksi v místnosti nad knihami nikdy nemůžou. Nechápu, proč se vzdělávání stalo takovou nedotknutelnou modlou. Kdysi mi jeden indián říkal, že horší zbraní už dneska není puška, kterou často proti nim kolonizátoři používali, ale vzdělání, kde se provádí indoktrinace domorodých děti. Totálně je odpojí od přirozeného prostředí. Zdeněk, sidoniote@gmail.com

Tereza Bálková — Auditorium I: eko-podcasty (7. G 1/2021)

Já bych ještě doplnila český podcast EKOmaniaci. Je dělán formou rozhovorů a jsou v něm lidi jak z byznysu, tak z neziskovek či aktivisti, všechno poměrně zajímavé osobnosti. Ať už třeba ředitel Sonnentoru Josef Dvořáček, či Alvin Korčák, autor blogu o minimalismu. Za mě je to jeden z nejoblíbenějších českých podcastů. Markéta Vaňková

Kateřina Kudláčová — Jak se nestaráme o babičku (web 7.G)

Krásný kratší článek, ve kterém si vybavuji svého, nedávno již zesnulého, dědečka. S přibývajícími léty byla péče o něj výrazně obtížnější, do domova pro seniory radikálně nechtěl, ač měl kvůli věku i zdraví výraznou prioritu v onom pořadníku. Moc mi chybí, vybavuji si krásná léta strávená u prarodičů jako malá holka. Jsem potěšena, že pracovníci v domovech pro seniory jsou milí a snaží se být vstřícní, starší lidé si to přece jen zaslouží. Přeji Vaší babičce hodně zdraví a dlouhá léta — další prarodiče nám nikdo nenahradí! Hana Škarecká

Áron Tkadleček — To je ta Země, solárům a větrníkům zaslíbená (web 7.G)

Když se panely nechají stavět na střechy, nebude to nic proti ničemu, aspoň se ušetří půda pro zemědělce. Nehledě na to, že většina nově postavených baráků už má stejně svůj vlastní zdroj, protože je to daleko ekonomičtější řešení. Vím, o čem je řeč, protože jsem taky zainvestoval a mám postaráno i o přetoky u bezdodavatele, který je ode mě vykoupí za velkoobchodní cenu, takže se mi to vyplatí v několika ohledech. Lukáš Vrba

Zuzana Filipová — Luxusní (eko)zážitky v buši (7. G 1/2021)

Stejně jako autorka článku, ani já nejsem příznivec luxusních dovolených v takzvanvých exotických destinacích. Líbila se mi proto zmínka Afričana, že jeho cílem je se mít tak dobře, aby nebyl v životě nucený spát venku a chodit do přírody pěšky a shánět si jídlo. Říká to podobně jako Sheldon Cooper ze seriálu Teorie velkého třesku. Ten totiž zamítl návrh, aby jeho svatba s Amy proběhla na útesu nad pláží, neboť je to příroda, a on by raději nějakou místnost. Podle něho se lidstvo tisíciletí snaží budovat stabilní obydlí a chránit se před divočinou, tak proč proboha si tu civilizační vymoženost pak krásně neužívat a život netrávit doma nebo v jiných umělých zónách. Z logického hlediska má pravdu, neboť když člověk navštíví přírodu, z přirozenosti začne vytvářet různé vlastní hraniční linie. Přitom je jedno, zda jde o cestování, zahrádkaření, chataření a podobně. A k pochopení vývoje lidských obydlí od pravěku po dnešek vřele doporučuji knihu Jana Jelínka Střecha nad hlavou. Miroslav Patrik, Brno

Mizí krajinná mozaika, divočina to nezachrání — rozhovor s Davidem Storchem (7.G 2/2016)

S většinou souhlas, ale to, že lidmi pozměněná krajina nese druhy jen tím, že se musí udržovat a je to jen hledisko počtu druhů, není komplexní pohled. Naše krajina je dokonce prázdná a totálně nezarostlá, nebo zarostlá nevhodně velkými lány. Naše zbytky pozměněné krajiny někde zarůstají, ano, ale přecházejí do klimaxu, na tom není nic tak zásadně špatného. Například louky — sice květy a hmyz, ale taky obrovská spotřeba vnější energie ropou pro seč a svoz, která otepluje planetu, když se nekosí ručně. A to se nebude. A strojní sečení ničí edafon, my se budeme radostnit nad květinkami, ale půdní život odchází a s tím vším i voda z půdy. Kdepak. To je jinak. Když se podívám na ty obrovské lány, tak naše krajina nezarůstá a za každý metr neposekané divočiny — jen dobře. Jinak ohledně vlků. Překvapuje mne, že autor naprosto netuší, co to je klíčový druh. Klíčový druh, jako vlk, pomáhá rozmanitosti — jak květům, tak hmyzu, tak ptákům. S ním je, nebo padá obrovská biodiverzita, pokud se vlci navrátí na podstatně velká území. Jiří Malík, Police nad Metují

Psát nám můžete na e-mail sgenerace@hnutiduha.cz či na adresy redaktorů (prijmeni@sedmagenerace.cz), pod články na webu, na náš facebookový profil, twitterový účet nebo na adresu Hnutí DUHA — Sedmá generace, Údolní 33, Brno 602 00. Děkujeme.