Vaše ohlasy

Dominik Grohmann — Uhlíkové odpustky (7.G 3/2018)

Tohle je dost nešťastná formulace: „environmentálně nejproblémovější čin představuje přivádění potomků na svět. Průměrný Čech za svůj život vyprodukuje 780 tun oxidu uhličitého“. Environmentálně mnohem problémovější je spalování uhlí k výrobě elektrické energie. Pokud by se podařilo přejít na bezemisní energetiku, to číslo 780 tun by podstatně kleslo, a nemuseli bychom se ubírat cestou dobrovolného vymření, jak navrhuje autor. Matěj Orság

Hezký den, dobrovolné vymření v článku nenavrhuji, sám mám dvě děti J. Jen poukazuji, že z environmentálního pohledu to není úplně bezproblémový čin. Jinak s Vámi samozřejmě souhlasím, že bezemisní energetika by spoustu věcí vyřešila. Otázka je, zda by neustále se zvyšující spotřebu neustále se zvyšující populace dokázala uspokojit. Dominik Grohmann, Hrušky

Rezervy jsou ve všech oblastech — rozhovor s Viktorem Třebickým (7.G 3/2018)

Z rozhovoru s Viktorem Třebickým opět jasně vyplývá, že popisovat stav životního prostředí, v tomto případě v Praze, je sice záslužná práce, ale může být silně nedostačující. Pokud se totiž opakovaně zjišťuje, že tento stav není v některých ukazatelích pro život poddruhu Homo sapiens sapiens a také pro ostatní živáčky na Zemi na snesitelné úrovni, pak je nutné se více zaměřit na odstraňování příčin. Nestačí jen sázet kytky, když se dusíme! Jestliže kolem roku 1800 žila na planetě prý asi jedna miliarda lidí a ve městech jen tři procenta, tak dnes Zemi okupuje snad 7,7 miliardy lidí a více než 50 procent je ve městech. Zlepšit životní prostředí bude tedy nutné hlavně zde. Ovšem ne na úkor „volné krajiny“, kde třeba chemizace, eroze půdy či nedostatek zdrojů, jako je voda, se nám může nehezky vymstít. A utéct z toho svinstva na Mars? Americký západ jsme zabrali, tak teď můžeme zkusit ten „volný“ vesmír, že? Óóóó, jak laciné! Miroslav Patrik, Brno

Lubor Kysučan — Vítejte v biedermeieru (7.G 10/2001)

Zajímavý myšlenkový veletoč — tedy za všechny neduhy dnešní polistopadové politiky, ne-li celého světa mohou lidé, kteří se starají o sebe, o své děti, vytvářejí hodnoty i pro příští generace. (Koneckonců co jiného dělali naši předkové, než se snažili, aby se jejich potomci měli lépe, samozřejmě po hmotné stránce. Ono ty opulentní obědy ve stylu Magdaleny Rettigové nebyly v té době zdaleka samozřejmostí.) Jarmila Slavíková

Vzkazy redakci

Díky za výborný a kvalitní časopis! Zpracováváte důležitá témata atraktivně a srozumitelně pro laiky a zároveň poskytujete výborný přehled pro lidi s dlouhodobým zájmem o ekologické problémy. Áron Tkadleček, Jihlava

Sedmou generaci mám moc ráda, a i když třeba nestihnu vždycky přečíst vše, zdá se mi, že časopis má koncepci, vizi, tvář, téma. Přála bych si, aby přibývalo čtenářů, uvědomělých a vědomých. Uvítám články o cirkulární ekonomice, uhlíkové stopě a o úsporách v životním stylu, který bude třeba pro udržení globálního oteplování do 2 °C. Kateřina Poláčková Husová, Praha

Milí členové Sedmé generace, váš obsah v e-podobě zamíří tentokrát do Číny, kde dočasně pracuju. Jsem vám moc vděčná, že tvoříte obsah i v e-verzi, a Sedmou generaci můžu mít na blízku i v tak vzdáleném koutu naší planety. Velmi děkuji a srdečně vás zdravím ze Šanghaje a přeji mnoho radosti i úspěchů na vaší cestě! Petra Věchtová, Pardubice

Už jsem se hrozně dlouho rozhoupávala k předplatnému a konečně!!! Jste skvělý časopis! Tereza Novotná, Troubsko

Vydržte, mám vás rád. František Kocourek, Olomouc

Psát nám můžete na e-mail sgenerace@hnutiduha.cz nebo na adresy redaktorů (prijmeni@sedmagenerace.cz), pod články na webu, na náš facebookový profil, twitterový účet nebo na adresu Hnutí DUHA — Sedmá generace, Údolní 33, Brno 602 00. Děkujeme.