Vaše ohlasy

Opylovači dnešní doby (Marie Fareh, 7.G 6/2013):

Je to úplně revoluční pojetí hodné následování. Určitě je to hezčí a užitečnější, než betonové vany osázené neduživými a chřadnoucími jalovci a podobnou chamradí. Bohužel u nás nejsou lidé tak disciplinovaní a určitě by to po pár dnech zlikvidovali. Jinak jako nápad je to bezva. Zkusím na jaře něco vysadit na ulici před domem do zatravňovacího pásu. Iva Chadová

Veru je to revolúcia, aspoň pre mňa. Keď som to skúsila a pustila sa do projektu, našli sa ľudia, ktorí mi to zničili hneď v zárodku a mojím rastlinkám nedovolili ani vyklíčať,  a to ani na vlastnom pozemku. Škoda, ktorá bola vyčíslená, mi nebola uhradená, ale nevzdám to a dúfam, že aj k úhrade škody sa ešte dopracujem, keďže páchateľ v mojom prípade je známi, ale má aj veľa známych na vplyvných miestách. Len čakať na spravodlivosť, ktorá u nás ešte nenašla svoje miesto pred korupciou. Inak —kto to skúsi, prajem veľa úspechov, projekt je úžasný. Olga Prislupská

Moc se mi líbí zmínka „pránisté prominou…“, asi nemnoho lidí ví, o co zde jde, ale proto se mi to líbí. Rád bych se k životu z prány dopracoval. Petr Machala

Wild 10: Divočina, Zdraví, Láska, Bůh (Jaromír Bláha, 7.G 6/2013)

Před 500 lety tady v Salamance jednal Fancisco de Vittoria o statusu domorodých obyvatel Ameriky. Argumentoval, že jsou to lidské bytosti a měly by mít stejná práva, jako máme my (byl ten hodný). Ale mělo to své mouchy. Bylo ustanoveno, že pokud jsou původní obyvatelé stejných práv jako my, pak musí povolit vstup na své území španělským dobyvatelům a začít obchodovat, protože to je to, co my všichni děláme.
A pokud ne, běda jim! Na stejném místě debatujeme pořád o tomtéž, jinými slovy a v jiných konceptech se obchoduje s přírodou a lidskými zdroji. A to je z mého pohledu to, před čím divočinu chceme chránit. Zdivočení pro mě osobně znamená začít žít a tvořit pro život, a ne pro peníze. Monika Michael

Víc než jen skvělá reportáž! Díky J Jiří Brázda

Dovoluji si sdílet předvánoční poselství indického duchovního, avatára Satja Sáí Báby „Láska je Bůh a divočina je evidentně jednou z mnoha cest, která k němu vede“ z nádherného článku MVDr. Jaromíra Bláhy v Sedmé generaci. Mnohokrát za něj děkuji. Alice Oppová

Navrhuju sníst psy (Renata Placková, 7.G 5/2013):

Krmit kočku vegansky může jenom „píp“, který jí chce zničit zdraví (a neprojeví se to na druhý den ani třeba měsíc, takže to, že kočka nějakou dobu vypadá OK, neznamená, že v pohodě skutečně bude napořád). Přidávat jí taurin je docela ujeté, pokud už někomu vadí průmysl kolem zvířecích krmiv a jejich dopad na přírodu, tak jak se asi získávají ty aminokyseliny, že… Mně je to nakonec jedno, kočky stejně krmím syrovým masem, takže byznys s jejich granulemi je mi ukradený. Ale krmit kočku vegansky a dodávat jí uměle látky, které nezbytně potřebuje k životu, to může dělat jenom pako. 😀 K. J., Olomouc

Dobrý den, děkuji za reakci na článek. Můžete to nějak rozvést? Třeba přesněji uvést, za jak dlouho a jak se má ta „chybná strava“ projevit? Odkud tu informaci máte? Moje kočky mají tři a půl a dva a půl roku a rozhodně jim nic nechybí (což vidím jednak já, jednak veterinář). Ostatně to nejsou žádné pokojové mazleny a tráví hodně času venku, kdykoliv nejsem doma, musí jít na zahradu — a nedělá jim problém třeba víkend venku i za sněhu a velkých mrazů. Jsou prostě zdravé a odolné. Taurin ve zmiňovaných granulích pochází z rostlinných zdrojů, jinak by nebylo možné je z principu považovat za veganské. Pro mě osobně je těžko realizovatelné krmení například masem, protože nevlastním lednici ani mrazák a nechci pro změnu podporovat masný byznys (kdo někdy osobně navštívil nějakou „masnou výrobu“, kde je „maso“ ještě v podobě zvířat, tak se nad tím minimálně pozastavil a zamyslel). Konkrétní druh granulí je tam uvedený jen proto, že nevím o dalších srovnatelně kvalitních (nemá jít o reklamu). Pro mě je to prostě výběr mezi menším a větším zlem. A momentálně nevidím lepší volbu než mít kočky z útulku (přecpaného nechtěnými nebo nezodpovědně množenými zvířaty) a krmit je snad méně přirozeně (ale nejdřív by chtělo definovat tu přirozenost, protože „v přírodě“ asi žádná kočka nechodí čůrat na stelivo a nespí na gauči) a co možná bez utrpení jiných zvířat. Jak jsem ostatně v článku psala, jediné košer rozhodnutí by bylo nemít zvířata doma vůbec. Protože i láskyplným chovem zvyšuji jednak ekostopu a druhak je to svého druhu omezování a využívání toho chovaného zvířete. Zdraví kočkomilné veganské pako Renata Placková.

Vzkazy redakci:

Pro mě osobně by bylo velkým přínosem, kdyby sibylo možno stáhnout i další starší ročníky v čtečkových formátech, vy je máte zpracovány v PDF, což není pro menší čtečku, kterou mám (Kindle, takže raději mobi než co jiného), zrovna přátelský formát a rozměr. Moc ráda bych se k těm starším ročníkům tímto způsobem vrátila, na počítači to číst nebudu (oči a záda mám jen jedny) a přetahávat z jednoho bydliště do druhého žoky papírů nejsem moc schopna. Možná by se takových protivů, jako jsem já, našlo víc, třeba by se dala vyhlásit sbírka na zpřístupnění starších materiálů, já bych ráda přispěla, pokud by to nebyly tisíce na osobu.

Jinak s náplní a presentací obsahu časopisu jsem velmi spokojena, v posledních letech se velmi zlepšila jazyková kultura (již se téměř neobjevují prohřešky proti pravopisu a syntaxi, na které jsem před lety hudrala), osobně nemám potřebu žádných inovací, čtu všechno jak to jde za sebou a jsem zvyklá i na delší a složitější texty (což není účel tohoto časopisu), takže nemám žádné připomínky a rozhodně nejsem pro nějaké odlehčování nebo jinou formu zjednodušování, netřeba se podbízet analfabetům, oni by to nečetli ani zjednodušené 🙂 Buďte zdrávi a díky za práci! Martina Bartošová, Kameničná