Evropská cesta k bezodpadové budoucnosti

23. června 2026 / ,
foto: archiv F.
Dávno jsou pryč časy, kdy jsme odpady řešili zahrabáním do jámy za městem. Země Evropské unie se shodly na minimálních standardech, kdy skládkování musí být zabezpečené, monitorované a přísně evidované. Ještě začátkem 21. století panovala představa, že řešením nerudovské otázky bude namísto skládkování odpady spálit a teplo využít pro vytápění domácností. Nyní jsme dál: evropské země si stanovily cíl recyklovat většinu v obcích vznikajících odpadů a s obalovým nařízením přichází cíle i pro nejdůležitější příčky odpadové hierarchie: pro znovupoužití, a dokonce i pro snížení produkce obalů. Už víme, že technologie nejsou řešením, řešením je systémová změna přímo u zdroje — na úrovni municipalit.

Evropská města proto stále častěji naskakují na vlnu takzvané Zero Waste certifikace, jež jim dává jasný návod, jak upravit své odpadové systémy. Certifikace Zero Waste Cities je celosvětově prvním nezávislým programem svého druhu, který navrhla ekologická organizace Zero Waste Europe a provozuje ji Mission Zero Academy (MiZA). Jejím cílem je urychlit přechod evropských měst k zero waste prostřednictvím přísného, daty podloženého auditu zajištěného třetí nezávislou stranou.

Celý proces zero waste certifikace se skládá z pěti kroků:

  1. Projevení zájmu: Město oficiálně kontaktuje lokálního partnera nebo kontaktuje přímo Mission Zero Academy.
  2. Závazek (Status kandidátského města): Samospráva schválí oficiální usnesení a připraví podrobný akční plán (roadmapu) s jasnými a jasně měřitelnými cíli pro snižování odpadu.
  3. Implementace: Město má maximálně dva roky na to, aby zavedlo plánovaná opatření do praxe a shromáždilo důkazy pro auditory.
  4. Certifikace: Nezávislý auditor posoudí výsledky a městu je uděleno hodnocení na základě pětihvězdičkového systému podle dosažené úspěšnosti.
  5. Každoroční zlepšování: Certifikací však proces nekončí. Město musí každý rok prokazovat pokrok a každé tři roky prochází kompletním recertifikačním auditem.

Tento certifikační systém zákonitě vede ke zlepšením. Zásadní je, že samotným certifikátem proces nekončí. Ostatně kdo může říct, že je zcela zero waste, že? Díky certifikaci však obce přichází s inovacemi a nevšedními změnami, přičemž zásadní roli často hraje nakládání s bioodpady. Ty totiž obsahují hodně vody a svou hmotností představují největší část komunálních odpadů. Úspěšné odklonění bioodpadu ze směsného komunálního odpadu do recyklace ve formě kompostování nebo bioplynové stanice je tak nejlepší cestou, jak získat první zero waste hvězdy v rámci certifikace. 

Že nejde jen o teorii ilustrujeme níže dvěma příklady dobré evropské praxe.

Hernani, foto: archiv F.

Hernani: baskický šampion v decentralizovaném kompostování

V únoru 2023 se město Hernani, ležící v autonomním Baskicku na severu Španělska, stalo prvním městem v tomto regionu, jež získalo prestižní certifikaci Zero Waste Certified City, a to rovnou se ziskem tří z pěti hvězdiček. Cesta Hernani k tomuto úspěchu však začala už mnohem dříve a byla poháněna odporem občanů proti plánované výstavbě spalovny odpadů.

Hernani dnes vykazuje neuvěřitelných 80 % vytříděného komunálního odpadu (průměr v Česku je pod 50 %) a roční produkce zbytkového (směsného) odpadu činí pouhých 53 kilogramů na obyvatele, zatímco u nás je to průměrně kolem 260 kilogramů. Jak toho město dosáhlo?

Dvacetitisícové sídlo s výrazně většinovým bydlením v bytových domech kompletně zrušilo klasické anonymní pouliční kontejnery na směsný odpad. Už jen to je krok v současném Česku zcela nevídaný. Namísto 1 100 litrových kontejnerů zavedlo adresný sběr přímo od prahu, takzvaný door-to-door systém. Obyvatelé také dostali podrobný kalendář svozu a speciální malé nádoby na bioodpad a směsný odpad. Bioodpad se sbírá třikrát týdně, plasty dvakrát, papír jednou a zbytkový směsný odpad pouze jednou za čtrnáct dní. Tento nízký interval pro směsný odpad lidi přirozeně nutí bioodpad důsledně třídit, jinak by jim doma zapáchal. Ke každému bytovému domu patří označené háčky, každý háček pro jinou domácnost. Domácnosti umisťují koše nebo tašky s odpadem vždy na svůj vlastní háček. Anonymita je rozbita, základ pro osobní zodpovědnost a dosažení nízké produkce odpadů položen. 

Hernani, foto: hobekielkartera.eus.

Ovšem jak známo: nejlevnější odpad je ten, který vůbec nevznikne, nebo se nemusí nikam převážet. Hernani tedy motivovalo občany, že ti sami přímo na místě zkompostují bezmála polovinu veškerého bioodpadu. Město totiž vybudovalo síť veřejných komunitních kompostovišť na sídlištích a rozdává bezplatné domácí kompostéry pro rodinné domy se zahradami. 

Hernani však exceluje také v oblasti předcházení vzniku potravinového odpadu. Funguje zde zero waste lednice: komunitní chladnička, kam místní školní jídelny a restaurace bezplatně ukládají nespotřebované přebytky jídel, které si mohou například lidé v nouzi zdarma rozebrat.

Zero waste certifikace však vede Hernani k tomu, že se město i nadále zamýšlí, jak současnou minimální produkci směsných odpadů ještě dále snižovat na úroveň, o níž se běžným tuzemským městům ani nesní. 

Hernani, foto: hobekielkartera.eus.

Partizánske: inovativní sběr kuchyňského odpadu

Zatímco v západní Evropě jsou systémy door-to-door poměrně běžné, ve střední a východní Evropě narážejí na mýty o tom, že na anonymních sídlištích plných panelových domů takový model zavést nelze. To je také běžný úzus v českých a moravských městech. Slovenské město Partizánske ovšem tyto mýty úspěšně rozbilo a stalo se v této oblasti národním i regionálním průkopníkem. Není tedy divu, že i toto dvacetitisícové sídlo kandiduje na certifikát Zero Waste City.

V červenci 2021 zavedlo Partizánske ve spolupráci s organizací Priatelia Zeme — SPZ revoluční systém sběru biologicky rozložitelného kuchyňského odpadu určeného speciálně pro obyvatele bytových domů. Nový systém vychází ze snahy připravit lidem v panelácích maximálně pohodlný a hygienický servis. Domácnosti v bytovém domě bezplatně obdrželi takzvaný startovací balíček: speciální desetilitrový provětrávaný košík a zásobu kompostovatelných sáčků vyrobených ze škrobu.

Partizánske, foto: archiv F.

Inovace spočívá v samotném sběru: obyvatelé nemusí s bioodpadem chodit ven ke kontejnerům. Pouze vždy v pondělí a v pátek ráno prostě položí uzavřený košík s naplněnými a zavázanými kompostovatelnými sáčky přímo přede dveře svého bytu. Pracovníci města, přezdívaní „běžci“, projdou chodby bytových domů, košíky vyprázdní, rozdají nové kompostovatelné sáčky, a obyvatelé si je následně vezmou zpět dovnitř. 

Aby se rozbila anonymita, je každý košík opatřen unikátním RFID čipem přiřazeným ke konkrétní domácnosti (systém DIGITAL ELWIS). Běžci při převzetí čip naskenují a město má díky tomu dokonalý přehled o tom, které domácnosti se do třídění zapojují a jaké objemy produkují. To umožňuje adresnou komunikaci a budoucí zavedení spravedlivého systému poplatků „zaplať za to, co vyhodíš“ (PAYT, z anglického „pay as you throw“).

Hernani, foto: hobekielkartera.eus.

V současnosti se do tohoto systému zapojuje více než polovina domácností v bytových domech. Zatímco ve městech s klasickými hnědými kontejnery na ulici se daří vytřídit průměrně jen kolem 20 až 30 kilogramů kuchyňského odpadu na obyvatele ročně, Partizánske okamžitě vyskočilo na 49 kilogramů na zapojeného obyvatele. Přitom čistota sbíraného kuchyňského odpadu je i na evropské poměry výjimečná. V částech města s rodinnými domy (například Návojovce) navíc město zavedlo intenzivní osvětu, kontroly domácích kompostérů odborníky a motivační soutěže o zahradní drtič odpadu pro ty, kteří mají popelnice zcela bez bioodpadu. Od roku 2023 také město postupně zavádí sběr kuchyňského odpadu i v městských částech s rodinnými domy.  

Ponaučení pro budoucnost municipalit

Příběhy měst Hernani a Partizánske jasně ukazují, že evropská certifikace Zero Waste Cities není jen prázdným sbíráním ekologických diplomů, ale praktickým a ekonomicky udržitelným návodem na transformaci moderního města. Obyvatelé obou měst shodně potvrzují, že jakmile si na nový systém zvykli, stal se pro ně automatickým. Zápach nebo hygiena, kterých se kritici často obávají, se při správné frekvenci sběru a použití provětrávaných nádob ukázaly jako neexistující problém.

Zero Waste Cities, foto: Zero Waste Europe.

Klíč k úspěšnému zvládnutí městských odpadů leží v odklonění bioodpadu ze skládek a spaloven. Zkušenosti z bytových domů ze vzdáleného Španělska i blízkého Slovenska dokazují, že lidé jsou ochotni třídit extrémně efektivně kdekoliv, pokud jim k tomu samospráva poskytne dvě věci: maximální pohodlí (sběr od prahu) a adresnou zpětnou vazbu (konec anonymity odpadu).

Máte-li zájem si v praxi prohlédnout, jak může fungovat adresný sběr bioodpadů v bytových domech, zveme vás na exkurzi do Partizánskeho, která proběhne začátkem roku 2027.

Autoři jsou mentoři zero waste certifikace municipalit. Kontakt: ivo.kropacek@hnutiduha.cz, beznakova@priateliazeme.sk.

Téma tohoto čísla vyšlo díky podpoře Magistrátu města Brna.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 5/2026 vychází ve 2. polovině října