AI ninja

AI ninja proti klimatickým mýtům

16. prosince 2025 /
foto: Piotr Plosk.
Klimatická změna se nevyskytuje jen ve světě vědy a politiky, ale i v digitálním prostoru — v diskusích, memech a algoritmech. Umělá inteligence se stala novým nástrojem, který může lži šířit stejně snadno, jako je odhalovat. Jedním z nejzajímavějších pokusů, jak tuto technologii využít ve prospěch pravdy, je nová česká aplikace Evidence Ninja, která má pomáhat rozpoznávat nepravdivá tvrzení o klimatu a zvyšovat povědomí o manipulativních narativech.

Za projektem stojí Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) ve spolupráci s technologickou firmou Discourselab.ai a týmem vedeným analytikem Klimatýmu AMO Vojtěchem Peckou. Cílem je vytvořit nástroj, který přeloží složitý jazyk klimatické vědy do srozumitelné řeči běžných uživatelů internetu.

„Projekt evidence.ninja má vlastně tři roviny,“ vysvětluje Pecka. Jedna představuje Atlas klimatických mýtů, tedy kurátorovanou databázi klimatických mýtů a server poskytující zpravodajství o klimatických dezinformacích. Druhou tvoří expertní tým, který pracuje na validaci a vývoji české lokalizace AI nástroje na monitoring, klasifikaci a vyvracení klimatických mýtů. A třetí je samotný AI nástroj, který vychází především z akademického výzkumu profesora Travise Coana a kolektivu na univerzitě v Exeteru.

Když AI hlídá AI

Aplikace funguje jako digitální detektor klimatických mýtů. Zjednodušeně řečeno to znamená, že uživatel vloží výrok, například: „V Česku roste počet mrazů, takže se klima neotepluje“, a systém nabídne shrnutí relevantních studií, odkazy na důvěryhodné zdroje a hodnocení, jak moc se tvrzení zakládá na faktech.

„Nástroj pracuje tak, že kombinuje metody supervidovaného (framework CARDS) a nesupervidovaného strojového učení (velké jazykové modely) a díky tomu je schopný poměrně přesně detekovat tvrzení, která popírají závažnost klimatické změny, a zařadit je do hierarchické taxonomie,“ přibližuje Pecka. Systém poskytuje velmi slušnou granularitu — zařadí argument v rámci 103 kategorií, takže můžeme automatizovaně získávat poměrně přesný přehled o tom, jak se vyvíjí veřejná debata, i v objemu dat, kde by to jinak nebylo možné.

Podle Pecky už dnes aplikace zvládne monitoring hlavních médií i konspiračních webů v reálném čase. „V současnosti máme rozběhnutou část aplikace, která zpracovává realtime automatizovaný monitoring hlavních médií a také jsme zpracovali kolem 30 000 zpráv konspirační scény. Náš tým data v současnosti vyhodnocuje a ověřuje, jak přesný je systém na českých datech,“ popisuje analytik.

Aplikace se navíc rozvíjí směrem k interaktivní komunikaci s uživateli prostřednictvím chatbota. Tento nástroj umožní přístup k systému v podobě dialogového rozhraní podobného ChatGPT, kde bude možné získat klasifikaci tvrzení, ověření faktů i odkazy na relevantní zdroje. Chatbot je v současnosti ve fázi testování a vývojový tým ho připravuje na zpřístupnění veřejnosti.

Do budoucna má Evidence Ninja ambici rozšířit své působení na mnohem širší spektrum datových zdrojů. Cílem je zavést automatizovaný monitoring médií, politických projevů, konspiračních webů, sociálních sítí, videí na YouTube i řetězových e-mailů. Zároveň tým pracuje na vytvoření komplexního balíčku, který by umožnil snadné spuštění systému i v dalších státech.

Továrny na lež 2.0

Evidence Ninja zřejmě přichází v nejvyšší čas. Podle analýzy magazínu WIRED se generativní umělá inteligence stává — mimo jiné — masivní „továrnou na lež“. Chatboti, kteří napodobují lidský styl psaní, dokážou produkovat stovky článků či příspěvků denně — často bez lidského dohledu a s obrovským dosahem.

V posledních letech tak vznikají automaticky psané texty o „klimatické mafii“, „zeleném diktátu EU“ nebo o tom, že „emise jsou přirozený jev a není třeba panikařit“. Sociální sítě, postavené na emocích a rychlém sdílení, jim poskytují dokonalou půdu. Mnohé z těchto výroků znějí důvěryhodně, protože kombinují fakta s polopravdami.

Podle serveru Voxpot už klimatické dezinformace dávno nejsou okrajovým jevem. Jsou nástrojem politického boje — od popírání klimatické vědy až po útoky na environmentální hnutí. A právě tady se Ninja snaží vytvořit protiváhu: nástroj, který využívá stejnou technologii, ale s opačným cílem, k obraně pravdy.

Foto: OpenAI.

Dezinformace made in Czechia

Český internet má svá specifika. Jak ukazuje výzkum AMO, dezinformační scéna u nás často propojuje ekologická témata s nedůvěrou vůči EU a „elitám“. Green Deal bývá vykreslován jako „plán na zničení průmyslu“, obnovitelné zdroje jako „luxus pro bohaté“ a klimatická opatření jako ohrožení národních zájmů.

Pecka potvrzuje, že právě diskreditační narativy jsou v českém prostoru nejrozšířenější. „Suverénně nejčastější jsou diskreditační dezinformace, které se snaží zabránit řešení klimatické krize. Útoky proti funkčním klimatickým politikám, proti obnovitelným zdrojům, větrným elektrárnám, elektromobilům a tak podobně. Druhou nejčastější kategorií je útok proti klimatickým vědcům a vědkyním, aktivistům a aktivistkám — snaha zbavit je důvěryhodnosti, pomluvit, znechutit, zesměšnit, poštvat proti nim veřejnost.“

Do veřejné debaty se zároveň opět vracejí i starší typy dezinformací. Objevují se tvrzení, která zpochybňují lidský vliv na probíhající klimatickou změnu, i když samotná existence globálního oteplování už bývá zpochybňována jen výjimečně. Oproti devadesátým letům, kdy bylo popírání změny klimatu mnohem častější, se dnes dezinformační narativy soustředí spíše na zlehčování jejích příčin a důsledků.

Proti proudu algoritmů

Na rozdíl od běžných fact-checkingových projektů má Evidence Ninja výhodu v rychlosti a rozsahu. „Ve schopnosti zpracovat monumentální množství dat a přesné klasifikaci v rámci ustanovené taxonomie klimatických mýtů. To umožňuje přímo cíleně odpovídat na argumenty přítomné ve veřejné debatě,“ objasňuje Pecka.

Analytik zároveň upozorňuje, že technologická řešení sama o sobě nestačí — klíčové je, jakým způsobem se k nim společnost postaví. Informační prostor je podle něj dnes zaplavený dezinformacemi a chybí vůle, prostředky i kapacity s tím účinně bojovat. „Lidé, kteří jsou zahlceni nepravdivými informacemi, reálně přestávají mít schopnost dělat racionální rozhodnutí. Je nutné poznamenat, že tohle není ani problém inteligence, ani problém kritického myšlení, ani problém vzdělání, ani problém charakteru. Pokud jste zahlceni nepravdivými informacemi, tak se racionální usuzování stává nemožným z principu,“ vysvětluje.

Systém Evidence Ninja má podle svých tvůrců potenciál stát se jedním z nástrojů, které by mohly současný trend šíření dezinformací zvrátit. Jeho cílem je proměnit informační prostředí a posílit roli ověřených faktů ve veřejné debatě. „Osobně věřím, že pokud se nám ho podaří nasadit včas a dobře, mohl by přispět k výrazné proměně sil v informačním poli. Ale jestli to bude pravda, uvidíme v blízké budoucnosti — rozhodně během roku 2026,“ dodává Pecka.

Kde končí technologie a začíná společnost

Evidence Ninja tak není jen technologickým experimentem, ale i společenským pokusem vrátit vědu do veřejné debaty přístupným jazykem. Ne jako soudce, který rozhoduje, ale jako partner, který pomáhá přemýšlet. Dezinformace se nešíří proto, že lidé nerozumějí vědě, ale protože nabízejí jednoduché příběhy a jasné viníky. A právě v tom může Ninja sehrát zásadní roli — ukázat, že realita je sice složitá, ale pochopitelná.

Umělá inteligence nás možná jednou zachrání před záplavou lží — ale jen pokud se s ní naučíme zacházet stejně zodpovědně jako s pravdou. Ninja může být dobrým pomocníkem. Ale hrdiny v boji s dezinformacemi zůstaneme my sami — ti, kteří ještě chtějí číst, ptát se a ověřovat.

Kontakt: klara.nesitova@seznam.cz.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 2/2026 vychází ve 2. polovině dubna