České zdravotnictví a životní prostředí

26. října 2020 /
foto: archiv F
V čem si vede zdejší zdravotnictví z hlediska dopadů na životní prostředí dobře, a v čem naopak špatně?

Dagmar Policarová, zdravotní sestra, Nemocnice Na Homolce:

Jsem ve zdravotnictví přes dvacet let a z mého pohledu se z hlediska ekologie spíš velmi pohoršilo. Nevím, jestli je plast (ze kterého všechno je a do kterého se všechno balí) „rozpustný“ nebo „znovupoužitelný“, a taky nedokážu posoudit, zda planetě víc ublíží jednorázové nebo opakovaně použitelné, a tudíž čištěné a sterilizované, přepírané a podobně. Každopádně do zdravotnictví zavítal plast ve všem a někde i dvojmo, nahradil sklo, papír, kov. Prádlo se některé též nepere, ale vyhazuje, je ze speciálního papíru. Dokonce máme vyhazovat jednorázové nůžky a peány (svorky — pozn. red.), o spotřebě papíru na zapisování všeho dvojmo, trojmo ani nemluvím. Možná by někdo mladší mluvil jinak, ale za mě ekologicky šetrné zdravotnictví není. Možná se mýlím, protože, jak jsem psala, nevím, zda plast, co v něm všechno je, lze nějak dál předělat, použít. Jen jedno vám může být milé, všechno je ku prospěchu člověka, aby byl co nejefektivněji a nejrychleji léčen. Zdraví je tak rozhodně na předním místě i před ekologií. Já si ale myslím, že by šlo skloubit oboje mnohem lépe.

Ondřej Beránek, student Lékařské fakulty UK:

České zdravotnictví si z mého pohledu vede dobře například co se týče spotřeby vody, neplýtvání s jídlem nebo využívání textilií, nicméně velmi záleží na konkrétním zařízení a oddělení. Naopak problémem jsou obecně odpady, na což nás také často upozorňovali na praxích. Ve zdravotnictví je na prvním místě hygiena a bezpečnost, tomu se vše podřizuje, spousta věcí je proto jednorázových a brzy se likviduje kvůli kontaminaci. Řešení tohoto spatřuji zejména v inovacích, neboť vrátit se dnes například k používání kovu je nemožné, ať už z hlediska počtu pacientů, nebo nároků na hygienu a prostor.

Doc. Ing. Jiří Rozman, CSc., vědec, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT:

Mým profesním zájmem byly technické aspekty životního prostředí — tedy i ekologie ve zdravotnictví. Věnoval jsem se principům fyzikálních polí, metodám jejich měření a hygienickým limitům. Naše zdravotnictví je na špičkové světové úrovni nejen odborně — klinicky, ale i souvisejícími činnostmi — tedy také z hlediska vlivu na životní prostředí. Neznám situaci, kterou bychom mohli označit jako nevyhovující.

foto: archiv F

Martina Hatáková, zdravotní sestra, Fakultní nemocnice Motol:

Ve zdravotnictví a současně ve FN Motol pracuji od roku 1998, jako všeobecná sestra lůžkového oddělení. Za tu dobu jsme se v mnohém posunuli dopředu, hlavně v péči o pacienty, možnostech jak diagnostických, tak operativních. Vývoj jde kupředu ve všech směrech, v technologiích a v použitých materiálech. Vliv zdravotnictví na životní prostředí vidím asi nejvíce v třídění odpadu a v likvidaci toxických látek, mezi které bych zařadila PVC, materiál, ze kterého je vyrobeno nemalé množství vybavení a pomůcek v péči o pacienty. Mezi další toxické látky patří rtuť. Celá léta jsme ji znaly ze rtuťových teploměrů a tonometrů na měření krevního tlaku, od roku 2009 jsou tyto přístroje se rtutí zakázány, ale například vakcíny, baterie, zářivky, oční a nosní kapky, laboratorní chemikálie a mnohé další tuto nebezpečnou látku stále obsahují. V současné době pracuji na ortopedické klinice, na septickém, tedy infekčním oddělení. Odpad u nás třídíme na infekční, papír a sklo. Komunální odpad u nás zvlášť nemáme, protože jsme infekční oddělení, kde je vlastně potenciálně infekční cokoliv, proto používáme hlavně červené pytle na odpad. Veškerý odpad je pravidelně shazován odpadní šachtou do míst, kde se dále třídí, ale jak přesně, to nevím, navíc máme v areálu spalovnu, ale bližší informace nemám.

prim. MUDr. Jan Křístek, Ph.D., oddělení radiologie, Masarykův onkologický ústav:

Ve zdravotnictví jde především o benefit a bezpečnost pacienta i personálu, takže se masivně používají materiály na jedno použití, od jehel a stříkaček přes krytí, katetry, oblečení, nejrůznější vybavení a pomůcky až třeba po pleny. Ekologické hledisko je tedy až na druhém místě. Nicméně i to je zohledněno v hygienických a provozních normách, vyhláškách atd., kde je celý řetězec činností završen co možná ekologickou, ale hlavně bezpečnou likvidací použitého materiálu. V tomto ohledu si myslím vedou čeští zdravotníci zcela standardně a srovnatelně se západní Evropou. Protože celý tento proces je velmi náročný jak z hlediska manipulace s materiálem, tak i z hlediska administrativního (včetně kontrolních mechanismů), odráží se vše uvedené samozřejmě i v ceně zdravotnického materiálu. Tím je vytvářen další tlak, ekonomický, na zdravotníky, aby nedocházelo ke zbytečnému plýtvání.

Ve většině nemocnic a sociálních zařízeních se úspěšně třídí běžný odpad, recykluje se prádlo, někdy až do té míry, dokud se na pacientovi nerozpadne, to funguje vcelku dobře.

Vysloveně systémové hrubé chyby, kde si vedeme špatně, bych asi neviděl. Osobně mi vadí, když jsou v setech kovové nůžky a peány, které by se po přestřihnutí jedné nitě měly vyhodit, nebo nadbytečná rouška, což jsou jen nepodstatné detaily, na kterých pracujeme a neustále dolaďujeme. Ve spotřebě vody a v hygieně by asi pomohla masivnější instalace bezdotykových baterií na záchodech a v koupelnách, vyhazování jídla by zlepšila jeho vyšší kvalita, která je v českých nemocnicích nevalná. Což jsou otázky zase spíše ekonomické, vůle ze strany zdravotníků určitě je.

Horší jsou situace, kdy se normy nedodržují, ať v zařízení samotném, nebo u subdodavatele, například firma šidí na jídle, na sterilizaci, prodává přebalený, prošlý materiál nebo si nechá zaplatit drahou ekologickou likvidaci infekčního odpadu, který potom vysype do řeky. Což už je podvod a kriminální čin se všemi důsledky.

Čili celkově si ve smyslu otázky vedeme, dle mého soudu, velmi dobře.

Připravila Karolína Kupková.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 2/2021 vyjde v 2. polovině dubna.