Esoterika: přínosy a rizika

Andrea Beláňová, religionistka, Sociologický ústav AV ČR:

Je těžké odpovědět jednoduše, neboť samotný pojem esoterika (alternativní religiozita) nemá jasnou definici. Příklady z českého prostředí ovšem naznačují, že problematický je především prodej necertifikovaných služeb (například kvazi-psychologické konzultace) a předražených předmětů s údajně pozitivními vlivy (čakrová lahev). U některých klientů může víra v zázračné metody vést až k odmítání lékařské péče (viz kauza centra Aktip). Ojediněle se objevují také obvinění z psychické manipulace a sexuálního obtěžování ze strany duchovních vůdců, kde je nejvýraznějším příkladem Guru Jára stíhaný za znásilnění („odháčkování“) několika klientek. 

Nicméně vědecké výzkumy i četné osobní příběhy dokazují, že alternativní religiozita může přinášet mnoho pozitivních aspektů. Na individuální rovině může dojít ke zlepšení zdravotního stavu (propagace zdravého a vědomého životního stylu), osobních vztahů (například rodinné konstelace) či psychické pohody (práce s traumaty, regresní terapie). Na úrovni společenské to může být zvýšená citlivost k ochraně životního prostředí (propagace vegetariánství/veganství) nebo důraz na sociální soudržnost (komunitní bydlení a aktivity). 

Zdeněk Vojtíšek, religionista, Husitská teologická fakulta UK:

Tradice esoterismu se v posledních desetiletích rozšířila především díky hnutí Nového věku (New Age) a tomu bezejmennému, co na toto hnutí navázalo po zklamání, že nový věk roku 2012 nenastal. Díky této „nenáboženské spiritualitě“ se uskutečnil návrat náboženství v neinstituční formě do západních společností, v nichž se náboženské instituce (církve) už dříve ocitly na jejich okrajích. Jako občan bych pozitivně hodnotil také to, že toto hnutí pomohlo prosadit agendu šedesátých let, v nichž vznikl: feminismus, ekologická témata nebo citlivost vůči menšinám. Oceňuji pozitivní vztah stoupenců tohoto náboženství k životnímu prostředí. 

Na druhou stranu mě překvapuje, jak moc v tomto hnutí bují konspirační teorie. Zklamáním je pro mě i to, že z něho nemizí nepřátelský a předsudečný postoj ke křesťanství a k islámu, který kontrastuje s proklamovanou hodnotou tolerance. A osobně mě trochu otravuje, že stoupenci odmítají o sobě uvažovat jako o „náboženství“, protože mě nutí pořad dokola vysvětlovat, jak a v čem je ta „nenáboženská spiritualita“ náboženská.

Jakub Hlaváček, religionista a ředitel nakladatelství Malvern:

Pod zvláštním slovním spojením „současná esoterika“ si asi každý představí něco jiného: nejčastěji asi zkomercionalizovanou formu různých „okultních praktik“, které netřeba popisovat a které se po staletí nemění v obsahu, ale — díky médiím — pouze v možnostech dosahu. „Esoterní“ jádro živých duchovních tradic a velkých příběhů lidstva je však stále tímtéž: fermentem duchovního a duševního života lidstva, a to v jakékoli době. Zajímavější a v jistém smyslu skutečně hluboce znepokojující aspekty této otázky by pak představovaly esoterní/hermetické projevy současné vědy — nemyslím ani tak ty, které stály u jejího zrodu v renesanci, ale ty, které vedou k její stále tvrdší „ritualizaci“, ať již v její praktické, či čistě obřadně akademické formě, a tím pádem k jejímu odtržení od lidí i od běžného života. Nicméně tou oblastí s esoterickými rysy, která za posledních čtyřicet let zažívá asi největší rozkvět, je eklektismus takzvané „new age vědy“, v poslední době spojující (někdy invenčním, často však banálním způsobem) kvantovou fyziku a náboženství a spiritualitu. Tam, kde usiluje o vědu se svědomím a nepostuluje pouhé naivní myšlenkové zkratky, tvoří živné podhoubí transformaci, jíž lidstvo aktuálně prochází. Nemohu však nevidět, že se jí často s vaničkou podařilo vylít dítě a místo otevírání nových možností se stává novou bezpracnou, a o to nebezpečnější ideologií vykoupení.

Připravil Vít Kouřil.