Jak cestovat bez rance emisí

Volba dopravního prostředku pro daleké cestování představuje prubířský kámen naší snahy o ekologicky příznivé chování. Letět či neletět, když jsou letenky levnější než jízdenka, úspora času je obrovská a odpadá dlouhé cestovní nepohodlí? Podle ekonomických teorií maximalizace zisku individua by bylo naprosto nelogické hledat jiné, po všech stránkách méně výhodné řešení. Jenže co je přespříliš výhodné pro jednoho, často není výhodné pro společnost a životní prostředí.

Doprava tvoří klima

Podle aktuálního výzkumu CVVM považuje 64 % Čechů globální oteplování za velmi či dosti závažný problém. Běžně ovšem člověk zpravidla neví, jak přesně zrovna ten jeho let klima zatěžuje. Zdá se přece, že létají všichni a nikdo se tím netrápí. Dokonce ani ekologičtí aktivisté. Jak píše ve své diplomové práci na téma cestování ekologických aktivistů Petr Ledvina: „Někteří aktivisté považují své cestování za měkké, přemýšlejí o dopadech na životní prostředí, ale když zjistí, že je letadlo nejlevnější, klidně ho použijí.“

Při každé cestě si ale můžete vybrat, máte-li jasná čísla a argumenty — kalkulačku emisí skleníkových plynů, která umí během pár sekund porovnat auto, vlak, autobus či letadlo. V poslední době jsou na Západě kalkulačky doslova trendem, který se pozvolna šíří i k nám. Vyzkoušela jsem jich několik. Dejme tomu, že podnikáte zpáteční služební cestu do Paříže, letecky dlouhou 1776 km, autem a vlakem přibližně 2100 km. Vaše auto má přitom relativně nízkou spotřebu (možná i jede na naftu) šest litrů na sto kilometrů. Kolik emisí vám kalkulačky naúčtují?

Kupecké počty

Kalkulačka české Klimatické koalice je zatím nejkomplexnějším projektem svého druhu v českém prostředí, dopravní emise však měří spíše „nahrubo“: pro letadlo i auto s jedním jezdcem určila 300 kg emisí skleníkových plynů na pasažéra, pro vlak a autobus pak třikrát méně. Druhá česká kalkulačka na webu Nadace Partnerství zpřesnila čísla na 283 kg pro letadlo a 326 kg pro auto. Kalkulačka Evropské komise počítá pouze úspory při alternativní variantě chování, ne náklady při stávající, ale výsledek byl opět podobný. Zkusme klikat dále: 360 kg pro letadlo a 290 kg pro auto spočítala i kalkulačka společnosti Carbon Footprint, zatímco vlak v ní vyšel jen na 40 kg a autobus na 60 kg. To kalkulačka společnosti Climate Care letadlu naměřila pouze 210 kg a autu 290 kg. Paletu závěrů jsem hodlala doplnit dvěma německými kalkulačkami, které mě ovšem trochu překvapily.

Londýn, foto: Annie Mole, Wikimedia Commons. 

Kalkulačka od sdružení Atmosfair naměřila letadlu bezmála půl tuny. Nejdříve mě napadlo, že Atmosfair jako organizace zaměřená na offseting, tedy na inkasování dobrovolných poplatků od jednotlivců i firem za vypouštění skleníkových plynů, číslo schválně zvyšuje, aby lidé zaplatili více peněz za svůj let. Ovšem obsáhlá metodika ke kalkulačce tuto domněnku vyvrací. Letecké variantě přiřadil vyšší číslo — 407 kg — také web Ecopassenger.org, který se pro svou komplexnost i uživatelskou vstřícnost stal mým neoficiálním vítězem kalkulačkového testu. Cesta do Paříže autem u něj přišla na 340 kg, vlakem pak na 84 kg. Ecopassenger zároveň slouží jako vyhledávač spojení, takže vidíte mapu i jízdní časy auta, vlaku a letadla.

Hra s čísly

Počítat dopravní emise znamená složitě pohybovat sem a tam s mnoha různými faktory. Při určitých extrémních podmínkách nakonec můžeme dojít k tomu, že cesta vlakem může být méně ekologická než letadlem. Dobře to ilustruje právě metodika Ecopassengeru, která počítá s různými typy vozidel a strojů, s určitými procenty obsazenosti, se spotřebou energie na výrobu paliv i s energetickým mixem států — například v Norsku fungujícím 100% na obnovitelné zdroje energie má elektrický vlak téměř nulové emise, na rozdíl třeba od hodně fosilní Francie. Jen lehce odlišným nastavením jednotlivých parametrů pak vcelku jednoduše dojdete k jiným výsledkům. Kde ještě hledat rozdíly? Některé kalkulačky měří hodnotu emisí CO₂, jiné takzvaný CO₂ ekvivalent, zahrnující emise všech skleníkových plynů přepočítané na „oteplovací efekt“ CO₂. V případě dopravy to není podstatné, protože ta ze skleníkových plynů produkuje téměř výhradně jen CO₂. Zajímavějším oříškem je ale letecká doprava na delší vzdálenosti. Zatímco letadlo spotřebuje nárazově hodně paliva na start a přistání, což se promítne do kratšího letu, při dlouhém letu nad 750 km se zase dostává do vyšších vrstev atmosféry. A tady, blízko skleníkovému obalu Země, škodí právě další skleníkové plyny trojnásob: ozon, síra, oxidy dusíku, saze a vodní pára se shlukují do pokličky zadržující teplo na zemi. Některé kalkulačky proto tento aspekt zohledňují pod názvem radiační index.

Silnice, koleje, vzduch

Z rychlého přeletu po emisních kalkulačkách vyplývá, že vlak či autobus do Paříže za sebou nechá na pasažéra průměrně pětkrát menší dopad na klima než letadlo (a např. u cesty do Stockholmu je to osmkrát, variabilita je tu velká). Mnoho kalkulaček včetně Ecopassengeru nepočítá s autobusem, z dostupných údajů je s ním ale vlak zhruba srovnatelný, záleží na zdroji elektřiny v dané zemi. Letadlu se zhruba vyrovná auto s jedním pasažérem. Pokud v něm však jedete ve více lidech, blížíte se číslům autobusu či vlaku — nutno ale dodat, že auto by bez vašeho rozhodnutí nemuselo vůbec vyjet. Samozřejmě u dopravy nejde jen o emise CO₂: stejně tak můžeme zohledňovat drahou infrastrukturu pro motoristy, zábory krajiny pro letiště a dálnice, znečištění vzduchu zplodinami, hluk a celonoční svícení. Mnohé z těchto negativ odpadají u vlaku — ten však jakoby naschvál platí za šetrnost životnímu prostředí nejvyšší cenou jízdného. Zatímco za zpáteční jízdenku do Paříže dáte přes 3000 korun, nízkonákladovou letenku seženete i za tisícovku. A navíc ušetříte skoro deset hodin na cestách.

Co na to říci — zbývá už jen argumentovat cestou samotnou jako zajímavým zážitkem s výhledem na ubíhající krajinu, pohodlným osobním prostorem a možností pracovat nebo se seznamovat se spolucestujícími. Cestou jako procesem, který má svoji hodnotu, jinou než cifra na lístku. Být mezi pěti procenty lidí na Zemi, kteří létají letadly, může být opojné, ale za mnohanásobné rance emisí to nestojí.

Podíl dopravy na změnách klimatu zatím rychle roste, v České republice se blíží 15 % všech emisí skleníkových plynů (byť elektrárny ČEZu ještě nepředstihl). Naši poslanci už mají na stole návrh Evropské komise, která se od roku 2012 chystá rozšířit systém prodeje emisních povolenek také na čtyři tisíce leteckých dopravců v EU. Zřejmě se dočkáme velkých protestů aerolinek a zdražení letenek — přesněji řečeno narovnávání jejich stlačené ceny. Pokud ovšem parlament opět nerozdá k radosti lobbistů povolenky zdarma.

—

Autorka je studentkou humanitní environmentalistiky na FSS MU a geografie na PřF MU v Brně a pracuje v Ekologickém institutu Veronica. Cestuje ráda, ale vrtá jí hlavou, za jakou cenu.