Kremnica je městem s dlouhou tradicí těžby zlata a stříbra. Drahé kovy se v jejím okolí těžily od 10. století až do 70. let století minulého, kdy se z části důlních děl stalo muzeum. Nové technologie však umožnily těžbu zlata obnovit, a ačkoliv je na Slovensku kyanidová metoda luhování zakázána, četné udělování povolení pro těžbu bentonitu jí ušlapává zpětnou cestičku. Místní se obávají, že pro jednou zničenou krajinu bude udělena výjimka a těžba zlata se obnoví.
Zkušená autorská dvojice (Selský rozum, Univerzity a svoboda) film dělí na dvě části: první část — Lokální dobyvatelé— zachycuje případ obce Bartošova Lehôtka, kde byla těžba bentonitu odsouhlasena, aniž by byli informováni obyvatelé; Globální dobyvatelé pak divákovi dávají nahlédnout do manipulačních praktik nadnárodních těžařských společností.
Zákazy to nezachrání
Malé obce se potýkají s nedostatkem peněz a příslib finančních příspěvků jako kompenzace těžby je pro ně lákavý. Na starostu obce Bartošova Lehôtka se před kamerou snesla ostrá kritika, že povolil těžbu bentonitu v okolních mokřadních lesích. Starosta obce Lúčka peníze odmítl a sklidil potlesk. V průběhu sledování příběhu si divák pomalu uvědomuje, že tak jednoduché to není. Jedna vyburcovaná komunita nestačí. Rypadla se zkrátka zakousnou do země o pár kilometrů dále, za humny obce obyvatel, kteří nekřičí tak hlasitě. Těžařské společnosti naplno využívají slábnoucí lokální identity.
Uprostřed zelených chocholek lesa se jako pleš rozlévá bahnitá pláň, kterou po sobě zanechala těžba bentonitu v předchozích letech. Umožnilo to přesvědčení, že příroda sama o sobě žádnou hodnotu nemá a posláním člověka je, aby přetvořil „bezcenný“ les na park s lavičkami nebo sjezdovku; ale předtím ještě vyrval ze země každý kousek kovu, horniny či nerostu, který získá cenu, jedině když spatří světlo světa. Těžba je „projekt výstavby, která bude realizována prostřednictvím těžby“. Environmentálně uvědomělý divák nechápe. Nechápe, jak tomu někdo může věřit. A o to jde — jedním z poselství dokumentu je možnost uvědomit si vlastní sociální bublinu a začít ji reflektovat. Může se zdát, že za vše může špatná legislativa, ale prostor pro ochranu přírody tu je. Každý může jinak bezbranné přírodě propůjčit svůj hlas. Stačí jen chtít. Morálka společnosti je tedy tím pravým pokladem, který je potřeba vydolovat.
Ukázka z filmu Obléhání města, zdroj: dafilms.cz.
Bentonit, nebo biodiverzita?
Antropocentrický pohled na přírodu reprezentují těžařské firmy, na uznání hodnoty, kterou má příroda sama o sobě, zase apeluje hrstka akademiků a aktivistů v pokročilém věku. Stařičký biolog se se svým seznamem světově chráněných druhů živočichů a rostlin jeví na jednání zastupitelstva obce Bartošova Lehôtka zoufale osamocený a nepochopený. Obyvatelé obcí ve středním věku oscilují jako ovlivnitelná masa někde uprostřed.
Ačkoli někteří po starostovi vulgárně pokřikují, ztráta jednoho z posledních stanovišť zákonem chráněné rosnatky okrouhlolisté je tolik nehněvá. Pohání je spíše znepokojení, že vedení obce porušilo jejich právo na informace. To je samozřejmě neméně důležité, ale propastný rozdíl v pohnutkách, které popíchly jednotlivce k akci, je patrný.
Zdá se vám, že ve výčtu aktérů někdo chybí? Ano. Záhadou táhnoucí se celým dokumentem je absence mladé generace. Copak v Kremnici a okolí nežijí žádní mladí lidé, kterým by záleželo na osudech prostředí, v němž budou žít po zbytek života? Divák si musí odpovědět sám. Třeba podle svojí nátury — optimisticky, nebo pochmurně.
Poznámka redakce: obavy z obnovení těžby zlata byla oprávněná, v říjnu 2019 umožnil Ústřední těžební úřad společnosti MetalsTech provádět těžbu zlata v okolí Kremnice do roku 2021. V Kremnických vrších nyní funguje deset lomů. Starostka obce Bartošova Lehôtka Zlatica Groschová k tomu říká: „Těžba na tomto území začíná být neúnosná. Nerespektuje se ochrana biotopů evropského významu, například rosnatky okrouhlolisté, mloka skvrnitého, rysa… Ze strany státu je též zanedbávána ochrana vod, jelikož bentonitové vody z těžebních jam jsou vypouštěné do přilehlých potoků.“
Obléhání města. Režie Vít Janeček, Zuzana Piussi, Slovensko, Česká republika 2019, 69 minut. Film můžete zhlédnout na DAFilms.cz.
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář